Senátor Ivo Valenta: Vláda chystá malým a středním podnikatelům likvidační koktejl. Tisíce lidí přijdou o práci

15.12.2016 10:21

ROZHOVOR Senát projednal a s mírnými změnami vrátil Poslanecké sněmovně novelu vinařského zákona. Norma, která má vstoupit v platnost, je však podle kritiků plošnou restrikcí, která velmi tvrdě dopadne na obchodníky s vínem, vinotékaře i koncové zákazníky. Jedním z kritiků je senátor Ivo Valenta, který podporoval zamítnutí novely v navržené podobě.

Senátor Ivo Valenta: Vláda chystá malým a středním podnikatelům likvidační koktejl. Tisíce lidí přijdou o práci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tisková konference k senátnímu návrhu zákona na zrušení EET
reklama

V čem jsou podle vás největší úskalí a hrozby nového vinařského zákona?

Především novela vinařského zákona prakticky znemožňuje dosavadní běžný maloobchodní prodej sudového vína. To by mělo být nově prodáváno pouze v provozovnách výrobců vína nebo dovozců. Ale v praxi to bude znamenat zánik tisíců vinoték a ztrátu práce pro jejich zaměstnance. Souhlasím s tím, že je třeba bojovat proti černému trhu s vínem a proti jeho falšování. K tomuto cíli ale nemůžeme jít cestou tvrdé, plošné restrikce, která paralyzuje maloobchodní prodej sudového vína a dopadne především na poctivé podnikatele i jejich zákazníky. Daleko lépe by stát udělal, kdyby se zaměřil na důslednost při kontrolách a především při postihu podvodníků.

Poukazoval jste ale na více nedostatků...

Ano, k dalším patří například to, že zákon situaci na trhu dělá ještě více nepřehlednou. Dělí totiž nebalené víno na sudové, čepované a rozlévané. Všichni ale přece víme, že platí následující pravidlo: čím komplikovanější normy jsou, tím důmyslnější je jejich obcházení. A v neposlední řadě nechápu, proč vláda odmítla svůj původní záměr, aby na lahvovém víně bylo povinné označení původu hroznů, ze kterých bylo vyrobeno. Vždyť právě to by zajistilo, že zákazník, který chce kupovat tuzemské víno, by nemohl být obelhán. Pokud je cílem chránit vinaře z Moravy a z Čech, pak toto bylo klíčové opatření. Vláda od něj ale nakonec nesmyslně ustoupila.

Lze to jednoduše přeložit, že si ten zákon prolobbovali velcí vinaři na úkor malých vinařů?

Pro takové tvrzení nemám důkazy. Je ale zjevné, že tento zákon nahrává větším hráčům na trhu s vínem na úkor těch menších. Ne tak větším producentům vína, jako spíše obchodníkům. Jednoznačně dojde ke snížení prodeje zahraničního sudového vína. O to více ho však bude plněno do lahví a prodáváno v obchodních řetězcích za nízké ceny. Tyto levné láhve budou konkurovat těm dražším z tuzemska, zejména od malých a středně velkých vinařů. Což, jak jsem už řekl, povede k zániku řady vinoték a obchodů s vínem. Nakonec to jako svůj záměr netají ani předkladatel zákona. Je tedy zjevné, že jde o další projev trendu, kdy stát likviduje drobné podnikání a nahrává velkým společnostem.

Má podle vás zákon nějaká pozitiva?

Pozitivem jednoznačně je první část zákona, která má uvolnit výsadbu nových vinohradů a obnovu starých. To jsem zdůraznil i během senátní rozpravy s tím, že kdyby zákon byl zamítnut, toto by bylo možné schválit nějakou malou novelizací ve zrychleném režimu. Za pozitivní bych dokonce označil i některá regulační opatření, nové informační povinnosti a kontrolní prvky pro dovoz vína ze zahraničí. Ta by sama o sobě vedla k eliminaci černého trhu. Nicméně zákon jako celek je nepatřičně tvrdý a jak zaznělo v rozpravě, je to, jako kdybychom projednávali zákon o obchodu s toxickým materiálem.

Pokud jde o dopady EET, zmínil jste, že již 700 hospod kvůli tomu ukončilo provoz. Jaké dopady očekáváte u vinařského zákona?

Podle některých údajů se maloobchodním prodejem s vínem živí až 30 tisíc obyvatel, ať už jako živnostníci nebo jako zaměstnanci vinoték. Je otázkou, kolik z těchto lidí skončí na pracovním úřadě. Nevidím jediný důvod, proč bychom měli komukoliv zákonem fakticky zrušit živnost, když podniká poctivě a řádně platí daně. Stát se má zaměřit jen na ty nepoctivé a na ty, kteří víno pančují, a nepřetěžovat všechny administrativou a byrokracií, na kterou poctiví živnostníci nemají čas ani kapacity.

Jak budete, co se týče legislativního procesu, postupovat nyní?

Dnešním projednáním prakticky končí možnost Senátu do zákona zasáhnout v rámci standardního legislativního procesu. Změny, které Senát schválil, jsou jen kosmetické. Uvidíme tedy, jaké dopady zákon bude mít v reálné praxi a pak případně můžeme zvážit další legislativní iniciativu.

Poslanci nestihli projednat novelu autorského práva, která by zastropovala příjmy OSA. Nyní se některé poplatky zdraží o 50 procent a OSA vybere navíc další desítky milionů korun. Proč si myslíte, že se to „nestihlo“ projednat? Jenom nestihlo, nebo si to OSA u poslanců a ministra kultury prosadila?

Nechci spekulovat o tom, že se to nestihlo kvůli nátlaku ze strany kolektivních správců. Vím, že zákonů, které čekají na projednání v Poslanecké sněmovně, je opravdu celá řada. Nicméně tlak OSA a dalších kolektivních správců je zcela zjevný v souvislosti s věcnými otázkami, týkajícími se tohoto zákona. Jako příklad můžu uvést pozměňovací návrhy, které zavádějí nově poplatky z kopírek i pro knihovny, školy a další veřejné instituce, nebo zvýšení poplatků za půjčování knih.

Dle vládního materiálu stát věnuje ročně neziskovým organizacím 16 miliard korun. Je to správné? A jak se v tomto ohledu díváte na zavádění EET. Přinese alespoň takový výnos? Nebo naopak nepřinese více, protože řada podnikatelů zkrachuje a bude muset využívat sociálního systému?

Objem finančních prostředků, který směřuje z veřejných rozpočtů neziskovým organizacím, je podle mne nepřiměřený, navíc zde chybí dostatečná veřejná kontrola. Jsem zastáncem myšlenky, že pokud vláda neustále zavádí nějaké registry a evidence, měla by především udělat přehled v tom, kam tyto peníze putují. Podle mě totiž bohužel velmi často končí v kapsách různých nátlakových skupin a organizací, které mají negativní společenský dopad. Mám na mysli například různé „ekologické neziskové organizace“, které blokují důležité projekty, a podobně.

Pokud jde o souvislost s EET, pak je absurdní, že stát chce na jedné straně neustále vybírat víc peněz od podnikatelů a na druhé straně mu prostředky v obdobné výši utíkají neznámo kam. Pochybuji navíc, že se díky EET vybere tolik peněz. Mnoho podnikatelů skončí a stane se naopak závislými na státu. Pro tyto podnikatele by tak bylo nejvýhodnější přestat podnikat, založit si neziskovku s „osvícenými cíli“ a požádat o dotaci na svou činnost. 

Když si to shrneme, tak tu máme vinařský zákon, který může výrazně poškodit vinárny, pak zákaz kouření, EET a zvýšení poplatků OSA. Není toto cílený útok vlády Bohuslava Sobotky, Pavla Bělobrádka a Andreje Babiše na podnikatele a malá restaurační zařízení, vinárny a pivnice?

Tento „koktejl“ je likvidačním útokem na všechny, především malé a střední podnikatele. Tato vláda jim zkrátka vyhlásila třídní boj. Namísto toho, aby snižovala daně a zlevňovala cenu práce, se snaží vyždímat tyto lidi na dřeň a dělá to opravdu důsledně. Je to hloupá politika, protože tito lidé jsou hnacím motorem naší ekonomiky a jsou to lidé na státu nezávislí, soběstační. Tím, že ztratí motivaci stavět se na vlastní nohy a vytvářet hodnoty, proto utrpí celá naše společnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lukáš Petřík

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Průmyslník Špicar: Rok 2020 zvládli živnostníci dobře. Nezbývá, než doufat

16:21 Průmyslník Špicar: Rok 2020 zvládli živnostníci dobře. Nezbývá, než doufat

ROZHOVOR „Chci věřit, že je tím posledním,“ říká o právě skončeném lockdownu v rozhovoru pro Parlame…