V minulém rozhovoru jste vyjádřil podporu Miloši Zemanovi. Ten nyní obhájil post hlavy státu s těsným výsledkem. Jaký je váš pohled na průběh voleb?
Volby jsou soutěž. Vítězové prvního kola se utkali mezi sebou ve finále. Kdo vyhrál, ten vyhrál, byť by to bylo jen o jeden hlas. Miloš Zeman byl můj favorit, vyhrál, jsem tedy spokojený.
Proč Jiří Drahoš neuspěl a může uspět v politickém dění ve volbách třeba do senátu?
Musím předeslat, že senát považuji za naprosto zbytečný. Tím nechci negovat práci senátorů, ale myslím si, že jeho dosavadní efekt je tristní. Je to můj názor a domnívám se, že nejsem zdaleka osamocen. Nebo ano? Jestli někdo říká, že to je pojistka, pak se musím zeptat: čeho? Sněmovna je přece plná právníků a ti musejí zodpovídat za to, aby zákony byly precizní a už nepotřebovaly okamžité novely a přílepky.
Jiřího Drahoše a jeho soutěžní výkon už rozebrali analytici, novináři, politici i další. Předtím jsem toho pána neznal, jen jsem o něm četl zmínku, že působí v Akademii věd. Je otázka, zda dobře, když si ho vybrali jako kandidáta, nebo ne, když ho od vědecké práce prostřihli k politice. To nechám těm, kteří ho opravdu osobně znají.
Pan Drahoš přiznal v pořadu Jana Krause, že po něm doma zůstává, řekněme, nepořádek. Možná by ho zanechával i v neužitečném senátu, ale je také možné, že by si toho zase nikdo až tak nevšiml. Senát tu ale je, a pokud chce pan Drahoš v dalším životě pokračovat jako senátor, musí se opět obrátit na voliče, ti rozhodnou, nikoliv moje prognóza, zda může uspět, či ne. Mimochodem, dnes ráno (středa 7. února, pozn. red.) jsem četl, že pražská ČSSD chce udělat z Jiřího Drahoše svého lídra. No vidíte, však on se nám kluk jeden akademická neztratí!
Svůj názor na výsledky prezidentských voleb napsal na Facebooku neúspěšný kandidát Michal Horáček. Rozhodování voličů Miloše Zemana přirovnal k nákupu v obchodě, kde jsou k mání dva nápoje: krabicové víno a destilovaná voda. „Máte tři možnosti: vybrat si ten alkoholický sajrajt, nebo destilku, anebo si nekoupit ani jedno. A přesně to se ve volbách stalo: třetina lidí si ‚koupila‘ MZ, třetina JD, třetina nic,“ uvedl. Zeman podle něj vyhrál proto, že ve víně, i když je mizerné, je nějaká opojnost a příběh, ale argumentace, že konzumace destilovalované vody je zdravější, nefunguje. Na tomto příměru staví i apel: „Už žádnou destilovanou vodu, jinak prohrajeme zase.“ Použil i další přirovnání a to, že přesvědčit lidi, aby nevolili Zemana, je stejné jako vysvětlovat kuřákům, že to škodí zdraví, a vyzval ke vzájemnému respektu. Jak se vám tyto příměry poslouchají?
Paní redaktorko, já mám jiné starosti, než sledovat myšlenkové pochody Michala Horáčka. Teď v otázce čtu: „… jinak prohrajeme zase.“ Kdo my? Ti jedině se správným názorem? Ať si „oni“ vygenerují člověka, který si voliče podmaní. Jinak, ve víně je pravda. I v tom mizerném… Své o tom věděli už ve starověku.
Řekl jste mi také, že: „Miloš Zeman není žádný hlupák a ti, kdo proti němu kandidují, mu nesahají ani po kolena. Ano, mají možná navenek vytříbenější jednání, ale jejich názory a politický rozhled sotva stačí pochopit celou tu šíři vývoje světa, nemají vize a papouškují názory těch, kteří je pro kandidátku objevili. A to je setsakra málo. Pro mě je osobně důležitější obsah sdělení než bohapusté spisovné hodinové plácání, ze kterého se nic nedozvím.“ To bylo před půl rokem. Jak se tento váš postoj změnil za posledního půl roku?
Jsem na rozpacích a zcela bezraden, že vám k tomu nemůžu říct něco nového. Naopak jeho pětileté prezidentování můj názor jen potvrdilo.
Jaká byla role médií v předvolební kampani? A jaký vliv na rozhodování voličů měly televizní debaty na Primě a v České televizi?
Nic jiného než organizovaná štvanice na Miloše Zemana. Čest výjimkám tam, kde se snažili působit tak, jak velí novinářská čest. A debaty? Já tyto show nemám rád. Ale aspoň trochu bylo vidět, co je za Milošem Zemanem a co není za Jiřím Drahošem. A asi zvedly z gaučů voliče, kteří jinak k urnám nejdou.
Jaký je váš názor na časté rozdělování voličů Zemana a Drahoše na chudé a bohaté, z venkova a z města, starší a mladší a podobně? Jsme skutečně rozdělení?
Jaképak dělení! V této republice žijí vedle sebe mladí a staří, bohatí i méně majetní pořád. Jejich názory jsou rozdílné, ovlivněné řadou faktorů. Myslím si, že nejsou méně chytří nebo více chytří. Každý má svůj život. Někdo ho prožívá v teoretické rovině, jiný zase v manuální realitě. Někdo ho žije ve velkém společenství, jiný v malém. Každý má svou úlohu v této společnosti, každý jiný přínos, rozuměj i názor. Jak to chcete ještě víc dělit?
Psali jsme:
Jaké stranické a vládní řešení přát sociální demokracii? A jaký vztah s Milošem Zemanem by měla navázat? Mluví se o tom, že by prezident mohl ČSSD ,,ovládnout“ a znovu vytáhnout nahoru…
Nevím, jaký má Miloš Zeman osobní vztah ke straně, kterou kdysi vedl a odkud později moc dobrého neslyšel. To musíme nechat na něm. Chtěl bych ale připomenout, že prezident by měl být nadstranický, a i když ho se stranou pojí příjemné i méně příjemné zážitky, neměl by do jejich vztahů a rozhodování zasahovat. A já si myslím, že ani nebude.
Skládání nové vlády bude ovlivněno sjezdem ČSSD a volbou jejího předsedy. Kdo by podle vás byl tím pravým, kdo ČSSD pomůže? Hamáček, Chovanec? Nebo někdo jiný?
Všechno záleží na členské základně. Podle mého strana už moc hlouběji klesnout nemůže. Jen se odrazit ode dna. A to můžou udělat pouze lidé, kterým ta mizérie není lhostejná. A nebude to jen na jedné osobě. Strana má pořád ještě potenciál v řadě obětavých a schopných lidí, kteří mohou svým úsilím strhnout ostatní k cestě zpět na výsluní, kam určitě patří.
S velkou pravděpodobností bude vládnout „tandem Zeman a Babiš“. Je to ohrožení demokracie? Co by oba měli dělat, aby této zemi prospěli? Očekáváte zhoršení jejich vztahů, protože Zeman Babiše už tolik nepotřebuje?
Proč pravděpodobně? Oba mají jedno společné. Ve volbách dostali nejvíc hlasů, a proto je Miloš Zeman prezidentem a Andrej Babiš premiérem. Co je na tom nedemokratického? Zemana jsem volil, hnutí ANO ne. Že je pan Babiš premiérem, je výsledek přání většiny voličů, kteří šli k urnám. Ostatní by měli dokázat, že jim nejde jen a jen o teplé, dobře placené židle, ale že najdou řešení, aby mohla vláda vládnout, a ne se utápět v nekonečných tanečcích s hledáním omrvinek doplňovaných siláckými stanovisky. Hledají se průsečíky… Moje maminka mě za sprostá slova pohlavkovala, ale protože už bohužel není, dovolím si neuctivě prohlásit, že lidé politikům serou na jejich průsečíky a vzájemnou animozitu. Chtějí se mít dobře, mít na nájmy, energie, jídlo a potřeby pro děti. Chtějí, aby to, co tu ještě zbylo, nebylo rozkradeno, aby mohli žít v bezpečí, dosáhli na zdravotní péči, mohli mít peníze na rekreace a vzdělávání dětí. Aby média pravdivě informovala o dění doma i světě. Chtějí mít práci a slušně zaplacenou, aby se nemuseli po uši zadlužovat. To je tak těžké, proboha, pochopit?
Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server iHNed.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Přidají se i další univerzity?
To nevím, zda je to dobrý nápad, ale co chtějí, kristapána, zakopávat? Zakopávat příkopy by měli svorně politici ruku v ruce s médii. Jinak mně není dost jasné, jak by ti studentíčci pomáhali řešit lidem existenční problémy? Četli by jim na noc brožurky nebo by houfně chodili na brigády a věnovali jim mzdy? A vědí toho studentíčci víc o Evropské unii a migraci víc než ti, ke kterým by byli vysíláni? Pan rektor prozřel po prezidentských volbách? Hmmm…
Evropské hodnoty po volbách avizovaly, že jejich boj nekončí, naopak začíná. Výsledek voleb respektují, ale nehodlají se smířit s tím, „že naše země bude tažena některými politiky na autoritářský východ“. Vyzvaly lidi, aby se zapojovali, vyhledávali dezinformace a pomáhali jim. Je taková věc potřebná?
Evropské hodnoty je vůbec nějaká podivná sekta. Když jsem studoval, chodil jsem na brigády na koleje, fáral jsem v hlubinném dolu, dělal přidavače zedníkům. Ověřil jsem si na vlastní kůži, jak je leckdy těžké vydělávat na živobytí a živit rodinu. Co o tom tihle pomatenci v Evropských hodnotách vědí? A za co chtějí bojovat? Za teploučká místečka štědře dotovaná? Prosím, ať bojují, ale slušně a se vší soudností. V otázce výše jste se zmínila o ohrožení demokracie. Ano, ta je ohrožena těmito nenávistnými parazity, kteří se snaží prosadit praktiky samu demokracii ohrožující. A tažení na východ? V každé době je nějaké zaklínadlo, které slouží jako berlička k odvádění pozornosti. Teď je to tažení na východ. Měli by vytvořit skupinu a osobně zajet k britské královně nebo francouzskému prezidentovi či apelovat u německé kancléřky a nakonec vyzvat prezidenta amerického, aby se umravnili a přestali s východem obchodovat, přerušili diplomatické styky a zachovali nám, ó Hospodine, evropské hodnoty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
