Ve volbách v roce 1992 jste byl za SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění a své zastoupení zde srana měla až do roku 1998. Načas tak strana včetně vás zmizela z popředí celostátní politiky. Až počátkem 21. století jste vstoupil do politiky znovu, s politickou stranou Republikáni Miroslava Sládka, do níž přešla velká část členské základny. Co podle vás bylo příčinou oslabení strany a proč se jí po návratu na politickou scénu nepodařilo oslovit větší množství voličů?
Naše zastoupení v parlamentu bylo obrovským problémem pro vládnoucí garnituru. Uvědomte si, že za dobu našeho pobytu v parlamentu si poslanci nemohli zvýšit plat, že museli stoprocentně docházet na zasedání Poslanecké sněmovny, že by si ministr nedovolil nepřijít na interpelace. Potřebovali nás odstranit, a proto rozpoutali obrovskou pomlouvačnou kampaň před volbami 1998, která na občany zabrala, bohužel. Bohužel především proto, že bylo již vzápětí po volbách 1998 jasné, že se jednalo jen a jen o nepodložené pomluvy a ničím neodůvodněné špinění a především hru na strunu závisti, vlastnosti naneštěstí velmi rozšířené v naší zemi. Po úspěšném odstranění republikánů zahájila média naprostou informační blokádu, která trvá prakticky dodnes.
Je sice pravda, že dnes máme internet, což tehdy nebylo, ale stále platí – kdo není v televizi, jakoby nežil. Je vidět, že komunisty a jejich pohrobky prolezlý parlament se velmi dobře seznámil s Poučením z krizového vývoje, které po roce 1968 sepsal Vasil Bilak a že se jeho doporučeními přesně řídí. Za této situace není divu, že je pro nás velmi obtížně oslovit občany. Proto také cestuji neustále po republice a snažím se prorazit informační blokádu osobními setkáními.
Jak nyní vidíte vaše šance?
Nemáme vlastní agenturu na průzkum veřejného mínění, abychom si mohli falšovat předvolební průzkumy, jako to dělá sociální demokracie, Babišova sekta apod. Naše šance závisejí na to, kolik lidí půjde k volbám, doufám, že nezůstane 70 procent lidí doma, jak tomu bylo při minulých volbách do krajského zastupitelstva. Bez ohledu na výsledky v těchto volbách budeme pokračovat v naší činnosti dále a připravíme se důkladně na parlamentní volby v příštím roce.
Psali jsme:
Máte vysvětlení pro to, proč tzv. velká dohoda stran, kterou jste iniciovali,a jejímž cílem bylo společně konkurovat větších stranám, nezískala šiří podporu u oslovených politických subjektů?
Naprostá většina neparlamentních stran, a v to počítám i Úsvit a SPD, nebyla ustavena a nevyvíjí činnost proto, aby mohli realizovat svůj program a změnit neutěšenou situaci naší země. Naprosté většině těchto stran a jejich vedením jde jenom o to – získat nějaká křesla, nějaké mandáty a s tím související peníze. O nic jiného jim nejde. Co si myslet o jejich chování a záměrech, když v parlamentu o něco jde, tak hlasují proti sociálním jistotám, ve prospěch přivandrovalců, nejsou přítomni jednání anebo se alibisticky zdržují hlasování. A co se týká zvláště neparlamentních stran, to je jako „Margaritas ante porcos“. Naprostá neschopnost realisticky posoudit vlastní schopnosti.
Přitom krajské volby byly ideální příležitostí prorazit s vlasteneckým programem a ovlivňovat tak politiku zdola. Představte si kraje silně pod vlivem našich programů a jejich vzpouru vůči centrální vládě a parlamentu. Přitom díky tomu, že se kandiduje ve třinácti krajích a nezvyšuje se vstupní hranice pro koalice, mohl každý předseda zúčastněných stran být jedničkou, místopředsedové mohli rotovat, atd. Nikdo by se nemohl cítit ukřivděný. Jsem i tak rád, že se nám podařilo dát dohromady společnou kandidátku alespoň tří stran, tj. včetně Patriotů a HOZK.
Nikomu jsme přitom nevnucovali náš program, šlo jen o to se shodnout na několika základních bodech přijatelných pro všechny. Ty byly také obsahem té tzv. velké dohody. Bohužel dopadlo to tak, jak všichni víme a je zcela jasné, že prospěch z toho bude mít jen vládnoucí garnitura. Z toho je snadné udělat si úsudek, kdo tyto strany zakládá, řídí a kdo také financuje jejich činnost.
Jak se mají voliči orientovat v té škále stran, které svůj program zaštitují změnou stávajícího systému a odmítáním nelegální imigrace, vystoupením z NATO a EU? A čím je jedinečná strana SPR-RSČ Miroslava Sládka? Proč by vám měli dát voliči přednost?
Jak opakuji při každém osobním setkání. Jestliže má normální člověk možnost si vybrat například originál Rembrandta anebo nějakou lajdáckou kopii od nějakého mazala, sáhne zcela logicky po originálu. Dnes mohou být lidé skutečně zmateni podobností programů mnoha stran. Jak by také neměli stejný program, když ho úplně všichni opsali z našeho více než dvacet let starého. V originalitě je naše jedinečnost a také v tom, že vidíme na rozdíl od ostatních mnohem dál. Připomínám jen na internetu zveřejněný záznam na VHS kazetě z roku 1991, kde hovořím o přistěhovalecké vlně, která přes nás přejde z východu, pokud budeme mít štěstí tak jen jednou, anebo náš návrh na vypsání referenda o osudu Československa z roku 1992. Naše protesty proti vstupu do EU a NATO, srovnání tehdejších reakcí a dnešního chování takových politiků jako je Klaus nebo Zeman. Nikoho z dnešních zapřisáhlých bojovníků za referendum, vystoupení z EU nebo NATO jsem na žádné z akcí v devadesátých letech neviděl. Kde byli? Jsou dostatečně staří na to, aby se již tehdy mohli angažovat.
My můžeme říkat, co uděláme, pokud budeme zvoleni, můžeme tedy používat podmiňovací způsob. To by však neměly dělat ty strany, které jsou dnes v parlamentu a ve vládě, ony přece mají reálnou moc to, co slibovali v minulých volbách, uskutečnit. Když tedy dnes říkají, zvolte nás a my uděláme to nebo ono, tak prostě jenom lžou a spoléhají přitom na krátkou paměť lidí.
PhDr. Miroslav Sládek
Zvlášť tvrdě se vymezujete proti senátoru Janu Velebovi a Tomiu Okamurovi, které obviňujete z toho, že vám vykrádají program. Čím to, že na rozdíl od vás s ním ale částečně uspěli?
Nemyslím, že bych se jim nějak zvláště věnoval. Jsem však na ně dosti často dotazován hlavně novináři, jak je vidět ani PL nejsou výjimkou. Jelikož o nás nějaký čas nebylo slyšet a náš program je skutečně kvalitně napsaný již v letech 1990–92, tak není divu, že s ním uspěli i plagiátoři. Bohužel v politice nelze uplatnit žádná autorská práva. Mne na tom mrzí jediná věc – když dnes všichni bez nejmenšího studu kopírují náš původní program, proč to neudělali již před lety? Kdyby se jím skutečně řídili, mohla být naše země v podstatně lepším stavu. Bohužel poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost něco jiného vykládají do mikrofonu, něco jiného prezentují na Facebooku, zvláště před volbami, a úplně jinak hlasují. To je úmyslný podvod na voličích. Přesto jsou voleni znovu a znovu. To by se dalo pochopit jednou, možná dvakrát, ale že se to se železnou pravidelností opakuje každé volební období, to skutečně nechápu. Bylo by dobré, aby si každý člověk, občan, volič uvědomil, zda by třeba v osobním životě toleroval dvacet pět let lháře a podvodníka. Asi těžko, už by se s ním dávno rozešel. O to nepochopitelnější je chování u volebních uren.
Vrcholem byla zrada při hlasování o zmrzačení volebního zákona a zákona o politických stranách, což v praxi znamená zánik demokracie v naší zemi. Nemyslím si, že jsou vámi jmenovaní nějak zvlášť úspěšní. Dostal jsem stranu do Federálního shromáždění i České národní rady, do Poslanecké sněmovny a naše výsledky se pohybovaly kolem 8 procent při daleko větší volební účasti. Což představovalo půl milionu našich voličů. Ti současní, podle vás úspěšní, nedokázali oslovit ani polovinu tohoto počtu a těží jen z minimální volební účasti. Projevuje se to i na počtu poslaneckých mandátů. My jsme jich měli ve své době 18 až 28. Opět porovnejte sami úspěšnost. Byli jsme stranou, kterou nikdo nemohl brát na lehkou váhu a opravdovým postrachem tehdejší vládní garnitury. Za dobu naší přítomnosti si nemohli zvyšovat platy a účast na zasedáních parlamentu byla takřka stoprocentní. A to vše v době, kdy nebyl internet a za naprostého nepřátelství médií a jejich majitelů. Oni nejsou ničím z toho, co jsme ve své době znamenali my – jsou jen pouhý slabý, účelově vzniklý odvar.
Jak je na tom vaše strana s financováním?
Jak by na tom asi mohla být politická strana, která působí léta v ilegalitě za naprosté informační blokády, kterou nikdy žádný podnikatel nesponzoroval, především ze strachu, že přijde o zakázky nebo si vykoleduje kontrolu účetnictví od Babišových úředníků. V takových podmínkách je jedinou možností boje dobrovolná práce a osobní obětavost členů a příznivců. Takto prostě pracujeme a teď si představte, že bychom podle zmrzačeného zákona o volbách a o politických stranách měli prokrmovat banky za vedení desítek účtů a že parlamentní banda bude rozhodovat o tom, zda jsme dobrovolnou práci vynaložili účelně. Kde to žijeme? V Orwellově roce 1984? Ať si kontrolují ty strany, které tuční z tunelování státního rozpočtu, my to nejsme.
Při této příležitosti připomínám, že jsme jedinou stranou, která výrazně do státního rozpočtu přispěla, když nám vláda ukradla veškeré peníze, které jsme měli dostat za volby v roce 1998 a následný příspěvek na činnost, což bylo zhruba 50 milionů. Bylo by dobré zjistit, na co byly tyto republikánské peníze použity. Rád bych to věděl, když už jsem byl, jako následek tohoto aktu státní loupeže, odsouzen ve vyloženě politickém procesu s dopředu známým rozsudkem za předlužení strany, které však způsobil svým jednáním právě stát, který zneužil neexistenci správního soudu. Stát se v této souvislosti dopustil dvojnásobného zneužití moci proti nepohodlné straně a nepohodlnému politikovi. Ono to sice od počátku nemělo se spravedlností nic společného, ale arogance moci a její zneužívání vládnoucí skupinou bylo v tomto případě do nebe volající. Do roku 1998 totiž republikáni nedlužili nikomu ani korunu, před volbami 1998 jsme měli závazky za cca 10 milionů, které jsme byli schopni díky volebnímu výsledku ihned uhradit. V důsledku blokace veškerých stranických financí Finančním úřadem pro Prahu 5 a Ministerstvem financí jen na základě falešných obvinění, která se v průběhu minulých mnoha let i přes důkladné vyšetřování nikdy nepotvrdila, jsme nemohli svoje závazky uhradit a strana, která byla de facto 40 milionů v přebytku, skončila jako předlužená.
A aby absurdní drama plně podle Rozmarného léta Vladislava Vančury a pod taktovkou Zahradních slavností Václava Havla bylo dokonalé, jsem pronásledován dodnes. Vzpomeňte na stařečka, který třásl sloupem a tím i lanem na kterém chodil kouzelník Arnoštek. Třásl stále silněji a přitom pokřikoval, „slez nebo spadneš, slez nebo spadneš“. A když Arnoštek samozřejmě spadl, tak stařeček s uspokojením konstatoval, „vidíš, já jsem ti to říkal, že spadneš“, a spokojen se svojí prací i jasnozřivostí odkráčel.
Psali jsme:
Kolik máte členů a jak je to s jejich nárůstem?
Členů máme dostatek na to, abychom mohli být aktivní na celém území Československa, včetně Podkarpatské Rusi, a jejich počty rostou. Přichází nová generace, která nám během let dorostla, ale také staré známé tváře, u kterých musím ocenit především jejich věrnost a stálost v názorech.
Jaké by byly první tři kroky, které byste podnikl, kdybyste se stal senátorem?
Předložil bych návrh na změnu Ústavy. Jednokomorový parlament o 150 poslancích, sedmičlenná vláda v čele s prezidentem. Do té doby, než bude Senát zrušen, by měl být senátor čestnou funkcí, tedy nepobírat plat a náhrady.
Předložení návrhu přísného imigračního zákona, který by umožnil deportaci všech přivandrovalců od počátku roku 2015 a do budoucna by chránil republiku před jakýmkoliv novým příchozím.
Zrušení soukromých exekutorů a zpětné přezkoumání jejich činnosti a majetku, včetně majetku jejich rodinných příslušníků a spolupracujících firem. Při zjištění jakéhokoliv rozporu nejen se zákonem, ale i s dobrými mravy, bude tento majetek vrácen okradeným.
Jak byste hodnotil vystoupení prezidenta na valném shromáždění OSN, zejména jeho výzvu k většímu a koordinovanějšímu přístupu OSN?
Vzhledem k tomu, že moje osobní zkušenost s charakterem prezidenta není nejlepší, nebudu asi objektivním kritikem. Rozhodně si nemyslím, že by svět čekal na nějaká naše moudra. A co se týká samotného OSN. To je organizace, která nás stojí miliony na povinných poplatcích, ze kterých tučnějí všelijací podivní politici, především z rozvojových zemí. Proč bychom tedy měli financovat a žádat větší koordinaci postupu OSN. Snad proto, aby modré barety měly větší platy na přilepšenou k jejich obchodům se zbraněmi, k vydírání, únosům, znásilňování a prodeji drog domorodcům? Navrhujeme okamžitě ukončit financování této dnes již zbytečné a ve své podstatě zločinné organizace. Jak můžeme brát vážně organizaci, ve které je členem Rady pro lidská práva například Saúdská Arábie...
Psali jsme:
Před pár dny také skončil neformální summit EU v Bratislavě. Na jeho skutečné výsledky ale panují rozporuplné názory. Domníváte se, že uprchlické kvóty jsou po něm už skutečně politicky mrtvé, jak to v ČT tvrdili slovenský premiér Fico i Bohuslav Sobotka? A skutečně se EU nyní zaměří na důslednou ochranu schengenských hranic, anebo jsou to zase jen chlácholivé projevy vůči veřejnosti a vlivné západoevropské státy budou kvóty stejně prosazovat dál?
V otázce jste si zároveň naprosto přesně odpověděla. Fico i Sobotka lhali. Nepodařilo se jim prosadit vůbec nic. Kvóty budou dále vyžadovány, oba se jim nakonec podřídí. Hranice nejsou a nebudou chráněny. Proč ve Středozemním moři operují lodě NATO, jež místo toho, aby chránily Evropu, tak loví imigranty. To je v pořádku, ale proč je po vylovení neodvezou zpět do Afriky nebo Blízký východ, ale místo toho je vozí do Itálie. Proč lodě NATO nepotápějí po vylovení přivandrovalců jejich lodě, aby je pašeráci nemohli znovu použít. Takhle tedy hranice neochrání, takže buď tam pošleme wehrmacht, pardon bundeswehr, anebo si budeme muset chránit naše vlastní hranice domobranou, protože armádu prakticky nemáme a policistů je málo.
Kompromisní názory jsou pro veřejnost nezajímavé. Co když se věci zvrhnou a skutečně budou vítězit zcela radikální a extremistické názory? Co udělat, aby vše opravdu neskončilo potoky krve? A jaký odhadujete vývoj bezpečnostní situace v příštím roce?
V naší zemi? Mám rád náš národ a jsem hrdý na světlé okamžiky jeho dějin, od Sámovy říše, přes Jana Husa, porážku hned několika křížových výprav až po naše letce v Británii a pouštní krysy v Tobruku. Musíme se na sebe ale dívat sebekriticky. U nás se dělá vždy revoluce až poslední den války, kdy je zcela jasné, která strana barikády je ta správná. Potom si všichni navzájem vystavují písemné potvrzení, že se viděli na barikádě, aby dostali odbojářské přilepšení k důchodu.
A nemusíme jít tak daleko do minulosti. Vzpomeňte jen na rok 1989. Němci čekali v pořadníku desítky let na trabanta, potom ho nechali i s klíčky v zapalování a běželi dolů z Letné, aby měli dostatečný švuňk na přeskočen zdi u ambasády Spolkové republiky Německo. V té době se ještě občané České republiky chodili radit na OV KSČ, jak na toto reagovat. Nemyslete si, že Václavské náměstí bylo plné protestujících lidí hned po 17. listopadu. Mrzla nás tam jen hrstka a teprve po několika dnech, když začali průvody na Václavské náměstí organizovat předsedové ZO KSČ na jednotlivých podnicích, tak tam bylo k nedýchání. Ale to už to bylo povoleno a naprosto bezpečné. Potom už zbývalo jen rozkrást ty trabanty na Letné a předat v rámci sametu moc do rukou komunistických pohlavárů nebo jejich potomků.
Bezpečnostní situaci bude ovlivňovat i složení krajských zastupitelstev. Ta mohou vyvíjet tlak na ústřední vládu tak, aby ji donutila změnit vítačskou politiku podřízenou Bruselu a Německu. Musíme si však uvědomit, že v příštím roce jsou parlamentní volby a tak se bude vláda snažit co nejvíce zalíbit občanům. Jakmile by ji však občané potvrdili na další čtyři roky, vrátí se ke své protinárodní zrádcovské politice.
Psali jsme:
O kolik by se měl podle vás snížit plat a náhrady členů vlády a poslanců? A podle čeho by měl být plat stanovován?
Celkový příjem poslance a ministra by měl být ve výši průměrného příjmu. Vždyť je otřesné, že naprostá většina občanů musí vystačit s podstatně méně penězi, než se jim snaží vsugerovat statistický úřad. Nejde jjen o důchody, ale většina lidí ani za práci nedostane tolik, kolik činí průměrný plat. Zeptejte se v pohraničí, kdo tam má 27.000 Kč měsíčně.
Pokud se to někomu nelíbí a žehrá, že by si v soukromé sféře vydělal více, tak ať tam jde. Politika je od slova péče o věci veřejné nebo také služba veřejnosti.
Stejně tak liché jsou obavy, že by tam při nízkých platech byli méně schopní. Copak tam jsou dnes nějací odborníci nebo lidé inteligentní? Podívejte se na jejich projevy, které jim píší úředníci placení z našich daní. Podívejte se na jejich vystupování a na výsledky jejich práce. Tyjí z našich peněz a stejně buď nic nedělají anebo zneužívají funkci k množení svého miliardového majetku. Konkrétně viz tragikomickou hru, zatím o třech dějstvích, nazvanou „kterak se estébák stal ministrem financí aneb kozel zahradníkem“. Když Jára Cimrman slaví, tak by se to do jeho divadla rozhodně hodilo.
V minulém týdnu schválil parlament zákon o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“, který zakazuje politikům vlastnit média a získávat státní dotace a veřejné zakázky, pokud vlastní soukromé firmy. Co si o tomto zákonu myslíte? Většina českých politiků ho schvaluje, kromě členů hnutí ANO. Sám Babiš označil politiky, kteří zákon podpořili, za zoufalce. Bylo to tedy správné rozhodnutí od poslanců, jak omezit možnou korupci a klientelismus, anebo to byl neadekvátní zásah do občanských práv? Hlasoval byste pro něj v případě, že vaše kandidatura do Senátu by byla úspěšná?
Tento zákon podporujeme a ještě bychom ho zpřísnili hlavně v oblasti trestů nejen za jeho porušení, ale i za pouhý pokus o jeho obcházení. Není se co divit, že poslanci hnutí ANO tento zákon nepodpořili. Nejsou totiž nic jiného než lokajové svého pána, a především bezcharakterní kariéristé, jejichž jedinou kvalifikací je gumová páteř, nulové svědomí a vynikající čich na koryta.
Psali jsme:
Pokud projde novelizace zákona o politických stranách a o volbách, ihned podáte ústavní stížnost. Na čem ji chcete stavět? A věříte, že budete úspěšní?
Bohužel v době, kdy odpovídám na tento dotaz, již v podstatě prošel. Prezident, údajný zastánce referenda a jiných svobod jej podepsal ve vší tichosti a předseda vlády jej dostal vzápětí také k podpisu. Je to tak odporné jako únor 1948 a přesmyčkou nástup roku 1984, tedy svět podle Orwella, ve kterém bohužel již žijeme.
Ústavní stížnost se již zpracovává, má ji advokát, který ji podá. V její úspěšnost právě u Ústavního soudu v Brně příliš nevěříme, protože jej vede také bývalý člen zločinecké organizace proškolený v minulosti na potlačování demokratických práv a svobod. Vždyť stále ještě nedořešili stížnost na neplatnost volby Václava Havla v roce 1998, kdy byl zvolen o jeden jediný hlas. Vězňové mají právo volit a proto, když jsem byl držen protiprávně na Pankráci, měli poslanci ke mně poslat volební komisi s urnou. Neudělali to, porušili zákon, a jelikož rozhodl právě jen jeden hlas, volba Václava Havla nebyla platná. Ústavní soud se k tomu dodnes nedostal, tak doufám, že řešení té ubohé novelizace zákona o volbách a o politických stranách mu nebude trvat dvacet let, abychom se mohli co nejdříve obrátit na všechny mezinárodní soudy a organizace.
Smysl novely je jednak v tom zabetonovat v parlamentu na věčné časy stávající strany, zničit jakýkoliv pokus neparlamentních stran již v zárodku a také dále výrazně zlepšit rozpočet parlamentních stran, tedy nic jiného než jejich tunelování státního rozpočtu. Ten příspěvek na různé politické instituty není ničím jiným, než penězovodem na placení jejich aparátu, protože dobrovolně by pro tu bandu již nikdo nepracoval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
