Českou veřejností a i světovými médii rezonuje kauza kolem slávistického hráče Ondřeje Kúdely. Ten měl při zápase ve Skotsku pošeptat hráči Glasgow Rangers Glenu Kamarovi do ucha rasistickou nadávku. Dostal zákaz na deset zápasů. Na stadionu si na něj však Kamara počkal a napadl ho, českým hráčům bránili ve vstupu do kabin. Také Ondřej Kolář, brankář, skončil po tvrdém útoku protihráče se zlomenou lebkou. Za tyto činy dostali od Mezinárodní fotbalové asociace (UEFA) zákaz na tři a čtyři zápasy. Co si o celé kauze myslíte?

V řízení Mezinárodní fotbalové asociace jsou jiné principy, než v trestním právu a v civilním řízení. Takže řečené výroky jsou podle pravidel UEFA a já si myslím, že nezbude nic jiného, než je respektovat. Pokud bych se k tomu měl vyjádřit ze svého pohledu, tak ten zákrok na brankáře byl úplně jednoznačně trestný čin těžkého ublížení na zdraví. A pokud jde o napadení hráče po utkání, jde o totálně nesportovní chování a trest je nízký. Ale Kúdela je úplný hlupák, protože dobře ví, jak je sledován boj proti rasismu, a ať řekl protivníkovi do ucha cokoliv, tak je to blázen, protože šlo o zbytečnou provokaci, když Slavie vyhrála. Vůbec nechápu, jak tohle někdo, kdo zná pravidla UEFA a ví, jak přísně je tohle trestáno, může udělat. Takže Kúdela poškodil nejen sebe, ale i Slavii.

Je ale pravdou, že sportovci si vyměňují nadávky běžně, ať už jde o hokejisty u mantinelu při střetnutí nebo mezi fotbalisty ve vypjatých okamžicích, ale i v jiných sportech. Cítíte posun v tom, že se tyto věci budou řešit tímto způsobem, zatímco předtím byly považovány za běžné?

Já bych rozlišoval výrok, který může být i hanlivý v souboji, kdy je situace vypjatá a jde o to, kdo vyhraje. Ale v situaci, kdy Slavie v podstatě stála před postupem, před koncem utkání, prohlásit něco do ucha vlastně už poraženému soupeři, může být chápáno jako výsměch, a to je trapné. Znovu říkám, že pro jeho chování nemám omluvu, zvláště když vím, jak tvrdě jsou tyto kroky trestány.