Na protivládní demonstraci Česko proti bídě se v neděli na Václavském náměstí sešly desetitisíce lidí. Nebo tam soudě podle průběhu, projevů a následného pochodu k Úřadu vlády byli dezoláti a proruské živly?

Na Václavském náměstí jsem potkala řadu známých a přátel. Jsou to vesměs vzdělaní Češi, ať už zruční řemeslníci, středoškoláci s maturitou nebo akademičtí odborníci. Ano, chtěli bychom vládu, která bude hájit zájmy nás, pracujících Čechů. A samozřejmě mezi pracující počítejme i studenty, kteří se na svá povolání zatím připravují, důchodce, kteří si své už odpracovali, a maminky na mateřské, které pracují čtyřiadvacet hodin denně.

Co znamená nálepkování „proruské živly“? To je otočená verze dřívějšího označení „zaprodanec amerického imperialismu“? Všichni snad viděli to množství českých vlajek na náměstí i v průvodu. Bude trestné oprášit staré heslo „světu mír a míru zdar“?

Můj subjektivní dojem je, že „my dezoláti“ už tohle slovo nepovažujeme za nadávku. Ministr vnitra se diví, že je přirovnáváme k vládě minulého režimu. Tehdy nám říkali „ztroskotanci“. Jaký je v tom rozdíl? Podívejte se kolik lidí na sociálních sítích si dalo do nicku nějakou verzi tohoto slova. Mimochodem, slyšeli jste někdy, že by někdo z progresivních eurohujerů o sobě řekl „my libtardi“?

Ano, dezolátní znamená žalostný, neutěšený, ale to je stav našeho státu. Slovo pochází z latiny desolare = opustit, solus = sám. Snad nebudeme dlouho sami, kdo chce opustit ten neutěšený stav, nalinkovaný protektory z Bruselu a Washingtonu.