Jak hodnotíte návštěvu Angely Merkelové v České republice a to, jak se k otázce imigrace a kvót staví česká vláda?
Nepřeceňoval bych význam kritiky, které se Merkelové ve věci ilegálního přistěhovalectví z Arábie v těchto dnech dostalo nejen od našich, ale i od ostatních politiků V4. Ona ví, že například premiér Sobotka i ti další musejí říci několik ostrých a rozhodných slov pro uklidnění své domácí veřejnosti, ale ví i to, že za těmito slovy žádné zásadní kroky nepřijdou a všichni budou hrát dál podle not, které jim za zavřenými dveřmi rozdala. Něco ve smyslu: „Chlapci, nebojte, já to snesu, když před svými voliči na mě uděláte trochu bububu, hlavně když pak potichu pojedeme podle mého plánu.“
A co říkáte návrhu Angely Merkelové na evropskou armádu, který podporuje i Sobotka? Je reálné to prosadit?
Copak, reálné to asi není, ale hlavně je to nebezpečné a záludné. Nastolovat myšlenku společné unijní armády by mělo smysl, kdyby nejdřív existovala jasná politická shoda, co by taková armáda měla dělat, jakou doktrínu naplňovat, vůči jakým rizikům chystat vojenské akce a s jakým finálním cílem. Existuje dnes ale taková shoda? Víme, jak by se taková armáda měla vymezovat vůči silám NATO, jak a od jakých autorit by přijímala pokyny?
Nikoli, je to přesně naopak. Mezi členskými zeměmi i mezi politickými silami uvnitř nich existují dramatické rozdíly v názorech i na priority zahraniční politiky, natož na to, jak, kde a s jakým cílem nasazovat životy svých vojáků. Jenže tato faktická vážná překážka vzniku společné armády EU je ve skutečnosti paradoxně pravým důvodem, proč tuto myšlenku bruselské elity – nyní zrovna shodou okolností Sobotkovými ústy – nastolují. Jejich vizí je ustavit společnou armádu i bez shody na tom, co by měla dělat, a pak k té shodě členské země donutit. Chtějí ji ustavit i bez debaty o jejím politickém zadání a o způsobu, jak by toto zadání mělo vznikat, počkat si na záminku první krize a následně členské země k podpoře takového zadání, které bude vyhovovat těm silnějším, prostě dotlačit. Společná armáda se tak má stát dalším rafinovaným nástrojem na utužení evropské unifikace a centralizace, na omezení demokracie a národních suverenit.
Ministr Chovanec sice říká, že letos žádné uprchlíky nepřijmeme, ale více než půl miliardy korun bude stát veřejná zakázka na generálního poskytovatele integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017 až 2019. Veřejnou zakázku vypsalo Ministerstvo vnitra a úkolem generálního poskytovatele integračních služeb bude koordinace a zajištění integračních služeb oprávněným osobám formou subdodávky ve spolupráci se subdodavateli, kterými mohou být obce, nestátní neziskové organizace, církve a zaměstnavatelé. V materiálu, který rezort Milana Chovance předložil vládě, se píše o přibližném počtu tisíc osob, které by měla Česká republika přijmout ve zmíněném tříletém období. Poskytováním integračních služeb je míněna pomoc oprávněným osobám při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, vzdělávání, odstranění jazykové bariéry a pomoc při vstupu na trh práce…
Ano, o těchto projektech se ví. Samy o sobě nemusejí nic znamenat, vláda je vysvětlí jako nutnou zálohu pro případ potřeby, který zatím nehrozí. Spíš je důležitější, co naše vláda (a další hlasití kritikové Bruselu a Merkelové ve vládách zemí EU) nedělá. Zatím nedostala pod kontrolu naše hranice ani na tu úroveň, kterou drží Německo vůči nám, přitom rizika evidentně hrozí spíše opačným směrem.
„Nejde ale, aby některé země řekly, že u nich muslimy obecně nechtějí a že je jim jedno, jestli je to nutné z humanitárních důvodů, nebo ne,“ prohlásila v neděli Merkelová. „Myslím, že musíme najít společné řešení a že podílet se na něm bude muset každý,“ odpověděla Merkelová na dotaz, zda věří, že systém kvót se nakonec bude realizovat. Myslíte, že se budou kvóty realizovat? Či spíše návrh eurokomisaře Günthera Oettingera? Podle ČTK řekl, že Komise EU navrhuje, aby byly v EU harmonizovány azylové procedury i právo na dávky pro žadatele o azyl a pak by nebyly potřeba kvóty na uprchlíky, protože by polevila přitažlivost zemí jako Německo, Rakousko a Švédsko…
Dějiny evropské integrace jsou dějinami podvodů na voličích, jsou dějinami ignorování hlasu veřejnosti i dohodnutých procedur. Co neprojde nahlas jednou cestou, protlačí se později nenápadně cestou jinou. Nyní třeba cestou rovných sociálních dávek pro ilegální přistěhovalce ve všech zemích EU. Pak začnou být země jako my pro příchozí atraktivní, protože je zde levněji. Nebo nám bude vnucena ona „harmonizovaná“ azylová politika.
Čestný předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg pro Aktuálně.cz řekl, že se bohužel staré předsudky vůči Němcům zase vynořují. Němci jsou ale podle něj v posledních letech naši nejlepší spojenci. Řekl, že si váží Angely Merkelové a že je to žena s velmi zdravým politickým instinktem. Dle něho Německo prozatím situaci s uprchlíky docela dobře zvládá a my bychom měli přijmout uprchlíky – několik tisíc by prý neškodilo… Jak se díváte na roli Německa v EU a ve vztahu k nám a migrační krizi vy?
Někdo tomu říká předsudky, někdo zkušenost s Němci, na kterou by rád Schwarzenberg zapomněl. Německo nejenže situaci s uměle do Evropy transportovanými přistěhovalci nezvládá, ono ji do značné míry zrežírovalo, ale hlavně: Proč sem máme vůbec kohokoli přijímat? Protože se doma ti lidé mají hůř? Na světě se mají velmi nuzně tři miliardy lidí, žijí v chudobě, v diktaturách, souží je hlad, žízeň i nemoci, trápí je občanské a kmenové války i cizí intervence. Je řešením pár tisíc z nich (těch nezabezpečenějších) přemístit sem a zde jim platit bezpracný život?
Psali jsme:
Co říkáte „puči“ v Turecku? Zinscenoval si ho Erdogan, byl podporován Američany, nebo věříte „oficiální verzi“?
Myslím, že takovou grandiózní akci zinscenovat nelze. Podle mě ale byl Erdogan včas informován a připravil se na ni. A také ji patřičně využil pro posílení moci. Turecko není snadné udržet funkční a pohromadě. Tradičně politicky silná armáda, pak nacionalisté, sílící islamisté, marxističtí Kurdové…
Turecký velvyslanec v Německu Selim Yenel řekl pro Die Welt, že pokud Turci nedostanou do konce roku bezvízový styk s EU, přestanou přijímat z EU uprchlíky zpět. Turecko chce podle něj vstoupit do EU před rokem 2023. EU si prý nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku a měla by dát jasněji najevo, že stojí na straně prezidenta Erdogana. Jak bychom se měli chovat k Turecku v souvislosti s migrační krizí? Není lepší na něj nespoléhat a hlídat hranice sami?
Turecko nás v souvislosti s migrační krizí vůbec nezajímá a kdo v Bruselu tvrdí opak, hraje s námi ošklivou hru. Je zcela věcí Turecka, co dělá s lidmi, které si pustilo na své území: jestli jim dovolí projít, jestli si je nechá, nebo jestli je vrátí tam, odkud přišli. Turecko není součástí schengenského prostoru a my s ním dohodu nepotřebujeme. My potřebujeme chránit vnější schengenskou hranici. Je to, jako kdyby Mexiko vyhlásilo, že pokud nedostane peníze, pustí do USA deset milionů Mexičanů. Tak pusťte, řekly by USA, narazí jen na naši zavřenou hranici.
Ale pokud někdo například s Řeckem zločinně domluvil otevření schengenské hranice, pak holt musí hrát divadelní hru na potřebu dohody s Tureckem. V takovém případě je to ale pro nás zpráva, že Schengen je opuštěn a my se musíme starat o vlastní hranice sami.
A co pokud jde o teroristy, kteří jsou uvnitř EU? Třeba v Německu. Není z hlediska bezpečnosti českých občanů lépe vystoupit ze Schengenu a provádět hraniční kontroly?
Suspendování Schengenu jsem navrhoval už před více než rokem, možná i v rozhovoru pro Parlamentní listy. A to zdaleka nikoliv jen kvůli bezpečnostním hrozbám. Prostě kvůli tomu, že Schengen je mrtev, byl zabit Merkelovou, Hollandem, Junckerem, Tuskem, Schulzem a dalšími. Své hranice musíme získat pod kontrolu, i kdyby teror nehrozil. A pokud hrozí, je to jen o důvod víc.
Co si myslíte o jistém sbližování Turecka a Ruska? Co to může znamenat pro nás?
Nevidím žádné sbližování (to by Rusko například ztratilo své aktuálně dobré vztahy s šíitským Íránem a hodilo přes palubu spojeneckou Arménii), vidím jen normalizaci vztahů hrubě narušených nejen sestřelem ruské stíhačky, ale i skrytou podporou poskytovanou Tureckem islamistickým vzbouřencům a zahraničním žoldnéřům bojujícím proti syrské vládě. Pokud vyostřenou konfrontaci nyní střídá korektnější diplomacie, je to jen dobře. Pouze nezodpovědný hlupák si myslí, že je dobře, když jeho konkurenti proti sobě řinčí zbraněmi. Taková rizika jsou jako požár obilí na letním poli: nezastaví se na hranici pozemku. Jen ať spolu mluví.
Co zatím říkáte vývoji po britském referendu? Na jednu stranu se ekonomika stabilizovala, na druhou stranu jsou hlasy, že Brexit vyšumí do ztracena…
Nevyšumí. Jen se nic nejí tak horké, jak se navaří. Brexit nepochybně proběhne a proběhne řízeně a kultivovaně, především zásluhou britské strany. Ale i těch na kontinentě, kteří by zhoršením vztahů mohli hodně tratit. Británie se stane živým a pro Brusel nepříjemným příkladem, že ono to jde.
Psali jsme:
Europoslanec Keller řekl, že by sice Le Penovou nevolil, ale dokáže pochopit své známé, kteří by ji volili. Jaký máte názor na Le Penovou a Hofera? A mají podle vás šanci být zvoleni?
Oba reprezentují významné a autentické názorové a zájmové skupiny ve svých zemích. A šance jistě mají. Tím větší, o co déle bude trvat hluchota vládnoucích sil k volání voličů po změně.
Blíží se vzpoura mas v Evropě či USA, jak o tom hovořil Václav Klaus?
No, blíží. Ale kdoví, jestli se jí dožijeme. Spíše se dožijeme jakési nutné mezifáze chaosu. Pak se teprve začne něco měnit nejen destruktivně, ale i konstruktivně. Ale jinak to asi nepůjde.
Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen ve svém videu na Facebooku řekl, že svět potřebuje četníka a tímto četníkem by měly být USA. „Svět potřebuje četníka a je potřeba, aby tímto četníkem byly Spojené státy americké,“ řekl Rasmussen. Co o tom soudíte?
Svět nepotřebuje četníka, to spíš Rasmussen potřebuje lékaře. Svět: to jsou přece lidé. Lidé různí s různými zájmy, potřebami, prioritami i názory. Není to dánská vesnice, kde i psí hovínka jsou seřazena podle velikosti.
Co si myslíte o Donaldu Trumpovi? Nedávno ho podpořil Nigel Farage… Koho byste volil, kdybyste byl Američan? Clintonová získává podporu i některých republikánů...
Faragův projev byl skvělý, škoda, že o něm u nás z médií nevíme nic. Trump je naděje na změnu. Na změnu v tom smyslu, že politika se musí přiblížit normálnímu životu. Jistěže bych volil jeho, a ne tu pokračovatelku dosavadní americké politiky dobrodružných intervencí a nadbíhání domácích silným zájmovým skupinám. Znám výhrady mnohých libertariánů vůči Trumpovi a v mnohém jim dávám za pravdu. Jenže pokud pro ně není lidská svoboda jen učebnicovou frází, měli by vědět, že žijeme v době akutnějších témat, než je výše daní a dovozních cel.
Žijeme v době možná poslední šance vyrvat náš svět z rukou sociálních inženýrů a vrátit ho lidem. Ti pak budou teprve moci rozhodovat, jestli chtějí více trhu, nebo socialismu. Dnes k takovému rozhodování ani nejsou připuštěni. Pokud by Trump Amerikou zatřásl, byli by k němu určitě mnohem blíže. Rád bych k tomu ale dodal, že mě zaráží zuřivost našich médií v urážlivé kampani vůči Trumpovi, kterému jsou přitom Češi blízcí. Jako kdyby se prezident USA volil u nás. Spíše tou kampaní vedou domácí válku proti nám všem, kdo poslušně nenadávají na Trumpa jako na největší hrozbu lidstvu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
