Andrej Babiš již není ve vládě, jeho hnutí ANO však zřejmě vládní krizí příliš neutrpělo. Co si o tom myslíte?

Mě Andrej Babiš ani jeho preference nijak nezajímají. Co ale na tom všem snad zajímavé může být, je to, jak nízko je dnes laťka shovívavosti a trpělivosti voličů, co všechno jsou Babišovi schopni odpustit. Provalí se, že Babiš – místopředseda vlády – prostřednictvím odposlechů, podivně získaných přístupů k policejním spisům a skrze svá média zřejmě konspiruje proti jiným členům vlády nebo svým odpůrcům. Před pár lety by takový člověk skončil okamžitě ve vazbě a jeho politická formace by šla ke dnu. Ištvan s Bradáčovou by se aktivisticky překonávali a byli mediálními hvězdami. Ale dnes ne. Proč?

Uvidíme, jak dopadnou volby, ale pokud by měl zvítězit Babiš, pak jedině proto, že si s ním lidé zřejmě spojují odpor proti minulým vládám, a proto jsou schopni přehlédnout a tolerovat jeho fízlovské metody. A pokud zvítězí, pak zásadní otázku musí položit tradiční strany samy sobě a přemýšlet o své vině v období „před Babišem“ a své atraktivitě v době „s Babišem“.

ČSSD dle průzkumů ztrácí. Jak je to možné? Jak to, že voliči ČSSD neslyší na rétoriku „obrany demokracie“? Co vlastně chtějí potenciální voliči sociální demokracie od vedení ČSSD?

ČSSD konečně doplácí na své špatné vládnutí. Jejich předseda je necharismatický, teflonový nudný politický panák; a ještě si zkuste vybavit jeho další socialisty ve vládě. Umíme je jen vyjmenovat, natož spojit se sebemenším tématem? Socialisté neuměli formulovat vizi, kam s touto zemí jít, což ostatně neuměli nikdy, pouze těkali po přelétavých náladách voličů. Jejich vládní politika je směskou nahodilých, zato šílených rozhodnutí. Vnitrostranicky se pobíjejí a vlastní „krev“ nechávají za mediálního zájmu vytékat z Lidového domu. Prezidentem země je „jejich“ Miloš Zeman, který si vytknul za jeden ze svých cílů pomstít se své straně. Nevidím jediný důvod, proč by jejich preference měly růst.