Sociální systém nastavený státem je dostačující, míní starosta Vrbna pod Pradědem

Starostou jste se stal loni. Co se od té doby ve městě změnilo?

Pracoval jsem již v předchozím zastupitelstvu a radě města, tedy za koalici, přesto mám na řešení některých úkolů města jako starosta jiný pohled než bývalé vedení města. Posuzuji věci z pohledu technika a podnikatele. Snažím se nacházet efektivní a účelná řešení, ale také se musím dívat na problémy tzv. z druhé strany a upřednostnit zájmy občanů. Změn za rok působení je spoustu. Od pořádání městských slavností „v jiné podobě“ až po zásadní změnu přístupu k majetku města.

Bylo něco, co vás po nástupu do funkce překvapilo? Vypadli na vás ze skříně nějací kostlivci?

Možná mě překvapil jiný přístup lidí vůči mně, jinak se mnou mluvili, když jsem fungoval mimo radnici, jinak mluví dnes. Jako starosta jsem jako terč, do kterého se mnozí rádi trefují. Přitom lidé nepřijdou na radnici nebo na veřejné jednání zastupitelstva, aby se lépe informovali na různé věci, ale mají potřebu za každou cenu kritizovat, co jen mohou.

Nelitujete svého rozhodnutí kandidovat? Co vás do politiky vlastně vedlo?

Svého rozhodnutí nelituji, byť jsem přišel o kus soukromí, také musím být stále v pohotovosti. Tady v malém městě si musí komunální politik vzít za své, že ho třeba i uprostřed noci volají, že se našel ve městě toulavý pes a co s ním mají dělat. Do komunální politiky jsem ale šel s tím, že je to jednak výzva, ale také příležitost věci měnit k lepšímu. Tady v okrajových regionech je život lidí složitější než jinde, proto je třeba mít reálné znalosti potřeb, ale také reálné cíle. Tím neříkám, že cíle malé.

Čeho si za ten rok nejvíc ceníte, co se vám povedlo?

Odkup strategických pozemků důležitých pro město, nedařilo se to cca 12 let. Jsem rád, že nám dobře „šlapou“ naše obchodní organizace – jak technické služby, které doznaly výrazných změn včetně výměny ředitele, tak společnost TEPLO. Ve městě se optimalizuje síť kotelen a tepelného hospodářství, tlačíme také na lepší využitelnost odpadů, abychom stále byli na špici měst a obcí v systému třídění komodit, a navíc se chystáme na kompostárnu s novým překladištěm odpadů. Také jsme přehodnotili záměr proměny města, jeho centra, tady jsme přišli s novou koncepcí, která řeší kompletně centrum města a je rozdílná od studie připravené předchozím vedením města.

Na co naopak pyšný nejste a hodláte se na to zaměřit?

Zlobí mě neúspěch v jednání s investorem pro nový domov pro seniory. Tady nás čeká zřejmě ještě dlouhý souboj přes právníky, protože zastupitelstvo před časem rozhodlo o prodeji pozemků pro ten účel a nový DPS měl stát nejpozději v květnu 2020. Bohužel, tento krok nebyl minulým vedením legislativně správně podchycen. Nový domov stát nebude, investor nezískal dotaci a půjčku pro stavbu a přestal komunikovat i s námi. Navíc nám nyní blokuje pozemky, které bychom mohli nabídnout případnému dalšímu investorovi. A já jsem nyní v roli, kdy musím řešit potřeby zhruba stovky seniorů, z nichž mnozí jsou v mnoha úkonech odkázáni na pomoc druhých. Zdá se, že zvolíme alternativní řešení, tedy že se město bude muset pustit do velké, opravdu nákladné rekonstrukce současného DPS. Ten funguje v pronajatých objektech, které jsou ve vlastnictví řádu boromejek. Takže budeme jednat o koupi nemovitostí a soustředit prostředky pro postupnou rekonstrukci. To vnímám jako svou osobní prioritu.

Jaké hlavní investice v příštím roce ve městě plánujete?

Bude to v první řadě právě domov pro seniory, uvidíme, jak se k tomu postaví zastupitelstvo příští týden, když bude schvalovat rozpočet města. Budeme se také rozhodovat, jak se postavit k objektu bývalého kulturního domu, který jsme koupili, ale je zatím nevyužitelný. Budeme diskutovat, jestli do jeho rekonstrukce vkládat třeba 50 milionů korun, nebo zda přistoupit k demolici a postavit na jeho místě levněji objekt, který bude vyhovovat nárokům 21. století. Také máme nový územní plán, budeme muset vyčlenit prostředky pro budování sítí, abychom mohli brzy nabídnout lidem vhodné parcely pro výstavbu rodinných domů. Ani to není otázka měsíců příštího roku.

Pokud jsme u investic. V jaké finanční kondici je vlastně radnice? Daří se vám hospodařit bez dluhů?

Vyšší příjmy v minulých letech dovolovaly pustit se do akcí, které byly zásadní, třeba jsme přebudovali ve městě systém veřejného osvětlení s využitím LED technologií. Také jsme dokončili objekt smuteční síně a vybudovali v něm též kolumbárium. Vnímám ale kondici města jako zdravou. Jen letos jsme vykoupili pozemky v centru města v přibližné hodnotě cca 10 mil. Kč. Nemůžeme ale plánovat současně hned několik velkých investic.

Město dnes v závěru roku disponuje na účtech 45 miliony korun volných prostředků a zbývá nám splatit dva úvěry na revitalizaci bytových domů a náměstí ve výši 13 milionů korun. Abychom mohli letos naplnit naše záměry, navrhujeme kapitolu příjmů navýšit o 18 milionů korun právě z našich účtů, z volných prostředků. Výdaje města jsou navrhovány v částce 145 milionů korun. Věříme také, že reálné příjmy města budou v roce 2020 vyšší, než jsou v návrhu rozpočtu, a tedy že si budeme moci jako město dovolit více. Pro představu příští rok chceme vydat na rozvoj bydlení a bytového hospodářství zhruba 20 milionů korun, na změny technologií vytápění ve městě 4 mil. korun, na svoz komunálního odpadu 5 mil. korun, na veřejnou zeleň 19 mil. korun (v této částce je nejen sečení a údržba stromů ve městě, ale také revitalizace sídliště Husova s výstavbou workoutového hřiště, hracích prvků pro děti, mlhovištěm apod., tedy proměnou celého místa), na silnice chceme vydat 11,4 mil. korun.

Z analýzy od společnosti InsolCentrum vyplývá, že je ve městě řada lidí v exekuci. Máte přehled o konkrétních číslech?

Takový přehled snad nemůže mít žádná radnice. Jdeme cestou, že nabízíme lidem vhodné poradenství, tedy jak se nezadlužovat, jak vybřednout z dluhů – a nejlepší cestou je zaměstnat se. Máme, bohužel, ve městě řadu lidí, kteří své dluhy a ani potřeby cíleně neřeší a raději jsou doma. Přitom podniky ve městě a též sféra služeb shání pracovníky, jeden podnik dokonce vozí na směny pracovníky z nedalekého Polska. Nové pracovní příležitosti se nabízejí také v Bruntále. Je to o přístupu lidí.

Kolik dluží obyvatelé městu, například za bydlení, odpady apod.?

Dluhy na nájemném a za spojené služby činí bohužel už 4.080.895 Kč (stav k 30.11.), což je na pětitisícové město se 489 byty ve správě města neuvěřitelné číslo. Další peníze dluží občané městu na poplatcích za komunální odpad (zhruba 900 tisíc korun), za psa i třeba za pronájem nebytových prostor nebo pozemků. Dluhy vymáháme i soudní cestou.

Čím to podle vás je, že má tolik lidí exekuci či žije na hranici, často i pod její hranicí? Selhává v tomto ohledu stát, nebo jedinci?

Bohužel ,se zdá, že se stále některým lidem vyplácí nepracovat, pobírat dávky a ani neřešit dluhy, než se ucházet o práci. A hlavně skutečně chtít pracovat. O možnostech získat práci přímo ve městě, sousedních obcích a také nedalekém Bruntálu už jsem psal výše, přitom naopak někteří lidé za prací dojíždějí i mnohem dále. A dojíždějí rádi, protože je práce baví, mohou si leccos dovolit, mohou lépe žít. Je to o přístupu lidí, někde také o určité finanční negramotnosti, někde i o osobní rezignaci. Možná vás překvapím, zatím jsme spíše registrovali, že nám mladí lidé odcházejí z města, nejen za vzděláním, ale také za prací. Máme tady ale i dost příkladů, kdy se lidé odjinud vracejí právě do Vrbna.

Jak se jako radnice snažíte obyvatelům, kteří se dostanou do sociálně tíživé situace pomoci? Máte dostatek sociálního bydlení, což bývá často problém?

Ve Vrbně máme nájemné v našich bytových domech pod hranicí sociálního bydlení. Teď od ledna poroste na 36 Kč/m2 a u bytů se sníženou kvalitou na 33/m2. Nikde široko daleko v okolí lidé neplatí za nájemné tak málo. Nechceme nadmíru zvyšovat náklady za bydlení, proto se zastupitelé zatím vždy shodli na cenách nájemného. Už to je pomoc lidem v tíživé situaci, musí si ale oni sami uvědomit, že bydlení není zdarma, že se musí o své potřeby postarat. I v ubytovnách lidé platí za bydlení více než lidé v bytech města. Výstavbu sociálních bytů ale neplánujeme a stejně tak tzv. startovacích bytů. Jsem přesvědčen, že sociální systém nastavený státem je dostačující. V našem městě nemáme ani bezdomovce. Máme 45 domů, 489 bytů.