„Klaus měl dlouhodobě názory odlišné od programu ODS, ačkoliv se nedomnívám, že by to byly názory z jiné části politického spektra. Hlavní odlišností bylo prosazování výstupu z EU a zpochybňování naší vojenské mise v Afghánistánu. Vystoupení z EU není zase tak velkou odchylkou u euroskeptické strany. A vojenskou misi v Afghánistánu zpochybňuje i prezident Trump a mnoho dalších lidí. Myslím si, že Klaus měl u mnoha lidí podporu. Přesto však nemohl zůstat, když se blíží evropské volby a Fialova strana zvolila cestu ideové čistoty, kterou samozřejmě musí následovat „čistota kádrová“. Takže se čekalo, až udělá nějakou chybu,“ vysvětluje spisovatel pro ParlamentníListy.cz.
„Klaus řekl dosti neobratně něco, co by mne sice jako příměr nikdy nenapadlo, pustil se na kluzkou půdu historie druhé světové války, ale přesto to přece nebylo nic ani rasistického, ani urážlivého, pouze cosi nevhodného,“ domnívá se.
Kvapná omluva od pana Fialy dle Podrackého vyvolává pocit jakési ustrašené reakce. „Možná to špatně chápu, ale komu se vlastně Fiala omlouval? Židovskému národu? Pozůstalým po obětech holocaustu? Myslím si, že obojí považují tuto omluvu za zbytečnou. Nicméně přesto byl Klausem použitý příměr dost nevkusný,“ dodává.
Co se mění v politice?
„Politika je jen odrazem celého světového dění. Schůzka Babiše s Trumpem je posledním signálem jisté americké aktivity ve střední Evropě. Německo nechce zastavit výstavbu plynovodu North Stream z Ruska. Trump hrozí zavést cla na dovoz evropských výrobků. To však postihne i nás. Možná to Trumpa mrzí, ale tvrdý byznysmen se tím nemůže nechat odradit,“ je přesvědčen Podracký. „Můžeme ovlivnit Německo, aby severní plynovou cestu nebudovalo? My nakonec z této cesty nic moc mít nebudeme, možná nějakou diverzifikaci zdrojů, ale to pro závislou zemi stejně má podřadný význam. Co tedy udělá Babiš po této schůzce?“ ptá se.
Další je otázka obchodní války s Čínou. „Zde už se naše vazalské úřady dávno postavily na americkou stranu. Prohlášení BIS a NÚKIB ohledně čínské hrozby konkretizované na Huawei bylo zveřejněno k údivu Babiše a vlastně celé veřejnosti. V jiném státě by to nebylo možné, protože tyto úřady jsou zřízeny jako nástroje vlády, a ne jako politické strany k hlásání svých názorů (zvláště BIS ve své podčarové aktivitě vměšování do záležitosti školství),“ upozorňuje s tím, že činy obou institucí naplnily nejspíše Trumpa radostí a možná byly poslední kapkou do poháru váhání, aby českého zástupce přijal. „Tady se domnívám, že nastala shoda. Jenom jestli Babiš dobře využil toho, jakou službu jsme Trumpovi udělali? Vždyť na tom proděláme!“ myslí si Podracký.
„Navzdory jistému amatérskému jednání je pan Klaus mladší přece jen silný a aktivní konzervativní element. ODS vyhozením Klause ukázala, že univerzalistickému a globalistickému nátlaku v cestě stát nebude. Klaus byl jediný, který v této věci udržoval o ODS mínění, že je konzervativní stranou a hájí tradiční hodnoty. Od nikoho jiného z této strany jsem neslyšel nějaké výrazné protesty proti rozšiřování cenzury na internetu, proti transsexuálnímu šílenství, proti inkluzivnímu školství, proti podrývání národní identity, proti rozkladu rodiny atd.,“ uvádí s tím, že po vyhození Klause tato agenda zřejmě odpadne a z ODS se stane TOP 09 s mírným skepticismem k EU. „ODS se zařadí pravděpodobně mezi ty historické síly, které se zúčastní likvidace nejen národa, ale i evropské civilizace jako takové, na rozdíl od jiných jen s reptáním a bez nadšení,“ zdůrazňuje Podracký.
Psali jsme:
Každý z extrémů je špatný a zhoubný
Vzpouzející se konzervativně nacionální síly jsou dle Podrackého viditelné v celé Evropě – a všude je vidět jen chaotický odpor k univerzalismu, bez nějakého sofistikovaného cíle. Nacionální zaměření je dáno jistým návratem k národu, protože ničeho jiného se konzervativní síly chytit nemohou, nic jiného nemají. „Návrat ovšem znamená též návrat starých animozit mezi národy. AfD vytáhla Benešovy dekrety, taktéž Orbán. Nikde není mez, kam až jít. Všechny euroskeptické síly se shodují, že je potřeba Evropu předělat. Ale jak?“ ptá se.
„Musí být mez nacionalizace, a univerzalismus, doposud zaměřený extremisticky a fanaticky na likvidaci národů a na vytváření univerzálního člověka, se musí definovat jako jakýsi supervizor nezasahující do vnitřní kultury národů, ale hlídající vztahy. Takovou vizi nikdo nezpracoval a přes příkop z obou stran na sebe pokřikují ideologicky vyštvaní aktivisté s krajními názory,“ upozorňuje.
„Každý z extrémů je špatný a zhoubný. Vítězství krajních nacionalistů (což může být reprezentováno třeba vystoupením z EU) jen tak bez dalšího zajištění budoucnosti znamená mimo jiné nevyřešené vztahy s okolními národy a možnost střetů. Vítězství univerzalismu znamená postupný pohodlný zánik národní identity a tím i evropské civilizace, jejíž sociální kapitál je založen na emotivní sounáležitosti občanů v rámci národů, vedoucí k ochotě se zachovat a bránit,“ domnívá se publicista.
„Jít z pohodlí univerzalistického zániku do nejistých vztahů s okolními národy je jistě určitá odvaha, ale přece jen i odvaha musí mít perspektivu úspěšnosti. Tato perspektiva nebyla ani vyprojektována, ani vyjednána,“ uzavírá Vlastimil Podracký pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
