Domácí politická scéna zvolna vstřebává výsledky voleb, které měly být podle mnohých přelomové. Byly opravdu takové a co vás na nich potěšilo, a co naopak zklamalo?

Já jsem v politice spíš realista. Takže za velmi špatný výsledek těchto voleb považuji to, že nelze sestavit dobře fungující koalici. Protože nejdůležitější je stabilita. Jako spisovatel a nakladatel – držitel autorských práv – bych měl mít problém s Piráty, kteří v prostředí internetu autorské právo příliš nerespektují. Ale osobně jsem rád, že se tam dostali mladí lidé s pokrokovým smýšlením.

Největší nespravedlností těchto voleb je ovšem pro mne výsledek ČSSD. To si ta strana fakt nezasloužila. Pracovala standardně, proevropsky, věnovala se sociálním otázkám, jak to levicové straně přísluší. Lidé s nižšími příjmy ji měli volit. Udělali chybu, jestli se přiklonili například k SPD.

Po oznámení výsledků se politici zaklínali slovy, že respektují rozhodnutí voličů, ale skutek utek. Jeden chce nezvolením předsedy Poslanecké sněmovny zablokovat sestavení vlády, druhý interpretuje zisk 30 procent hlasů pro hnutí ANO tak, že 70 procent bylo proti němu. O čem to vypovídá ve světle skutečnosti, že vítěz voleb získal přes milion a půl hlasů a má jich téměř trojnásobek co druhá strana v pořadí?

Známe z dějin i chvíle, kdy ve volbách demokraticky zvítězila strana, která následně demokracii zlikvidovala. Nemyslím si však, že by to byl tento případ. Politický boj je pochopitelný, ale zdá se mi, že některé politické strany vytvořily a vytvářejí příliš hluboký příkop. Účelové hry hrají v politice všichni. Důležité ale je, aby to nepřerostlo ve skutečné nepřátelství. To, co předvádí pan Kalousek jako odstupující předseda strany, kterou svou otravnou rétorikou dovedl k volebnímu debaklu, je pro mne za hranou.