Jste spokojena s opětovným zvolením Miloše Zemana na prezidentský post? Bude teď Zemanovo druhé funkční období jiné? Co už nesmí Miloš Zeman udělat, aby se ve svém druhém volebním období neztrapnil před dějinami? A je důvod stydět se za něj s ohledem na průběh volební kampaně?

S výsledkem voleb samozřejmě jsem spokojená, protože máme demokraticky zvoleného prezidenta, což by měl každý respektovat. Udivuje mě nedostatek smyslu pro demokracii, který se během voleb i po nich projevil, a hystericky reagovali kupodivu i mladí lidé, kteří nejsou zatíženi minulostí, jako jsme my, kteří jsme vyrostli v minulém režimu. Ale třeba z toho ještě „vyrostou“. A také jsem alergická na „výlevy“, jak se někdo stydí za svého prezidenta nebo že po volbách prezidenta nemá. To snad ani nestojí za komentář. A co by měl prezident dělat, aby se neztrapnil před dějinami? Tohle si dějiny jednou přeberou samy, naštěstí už bez nás. Jsem ale přesvědčená, že budou éru Miloše Zemana hodnotit zcela jinak než mnohá současná média.

Do jaké míry se na výsledku prezidentských voleb mohly odrazit debaty na Primě a v České televizi? A jak byste z pozice novinářky a spisovatelky ohodnotila televizní vystoupení Jiřího Drahoše? I řada Drahošových příznivců mu vyčetla přílišnou a možná zbytečnou nervozitu a nedostatek klidné argumentace. Čeho jste si na Drahošovi všimla vy osobně? Bylo by z vašeho pohledu o čem psát?

Abych pravdu řekla, Jiřího Drahoše jsem nefavorizovala, jako soupeře Miloše Zemana jsem spíš viděla Michala Horáčka, který vedl rozsáhlou kampaň, a také mě zaujal Marek Hilšer, to je mimořádně charismatický člověk. Když první kolo voleb nakonec vyneslo Jiřího Drahoše, divila jsem se, čím své voliče vlastně oslovil, a dodnes jsem na to nepřišla.

Všichni víme, že je Miloš Zeman dobrý rétor, ale přece jenom – neztratil během let jiskru pohotového glosátora politického dění?