V pražské kavárně tedy naproti sobě zasedli grafoložka Grabowská (A. G.), která ve svém oboru pracuje již čtrnáct let, je vedoucí Inspekčního orgánu pro oblast ručního písma, ale i předsedkyní Komory expertů ručního písma a písmoznalec Straka (J. S.), jenž se v identifikačním zkoumání pohybuje devětatřicet let. Pracoval v KÚP, v Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín Vysoké školy v Karlových Varech, byl členem poradního sboru ministra spravedlnosti pro obor písmoznalectví a nyní je v radě Společnosti pro písmoznalectví, ale i předsedou Společnosti pro kriminalistiku.

Představte svůj obor a můžete uvést jeden úspěšný příklad ze své praxe?

A.G.: Grafologie se jako vědní disciplína zabývá písemným projevem člověka. V rámci zpracování znaleckých posudků těžko hodnotit, co je to úspěšný příklad. Nejsem vyšetřovatel, nejsem soudce, neodhaluji, co je to trestný čin. Zpracovávám posudky, které slouží jako jeden z důkazních prostředků. Nesmím se vyjadřovat k případům, které jsem zpracovávala, protože jsem vázána složením slibu znalce, jenž zahrnuje i mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvím. Avšak mohu říci, že jsem za svou dlouholetou činnost vypracovala zhruba tři tisíce znaleckých posudků a odborných vyjádření převážně pro orgány činné v trestním řízení. Samozřejmě, že své výstupy poskytuji na vyžádání advokátním kancelářím nebo jiným subjektům.

J.S.: Posudků jsem zpracoval více než šest tisíc. Hodně mediálně známé byly podnikatelské kauzy Jana Železného a Reginy Rázlové, při nichž jsem zkoumal jejich podpisy. Spíše legrační případ byl zkoumání pravosti nově objeveného rukopisu Jaroslava Haška, což bylo i publikováno. Z hlediska čtenářů asi nejvíce zajímavým případem bylo zkoumání anonymního dopisu, jenž byl napsán na úřednici jednoho z našich prezidentů, a zjistili jsme, že ten vulgární anonymní dopis psala první dáma, ale nemohu říci, která to byla.

Čím se podle vás liší obor grafologie od oboru písmoznalectví?