Ačkoliv jste nebyl členem KSČ, podařilo se vám za minulého režimu vystudovat VŠ a odcestovat do ciziny. Jak je to možné? Mnozí kritici totiž dnes poukazují na to, že kariérní růst či studium byly podmíněny členstvím ve straně. Jsou podle vás tyto argumenty nepravdivé?

Vystudoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou. Z mnoha set studentů bylo ve straně jen několik jednotlivců. Naznačovat, že my všichni nestraníci jsme přeci museli také nějak kolaborovat, považuji za velmi odvážný předpoklad. Velmi podobné je to i s mým pobytem v zahraničí, na stavbě největšího zahraničního investičního celku té doby. Tam bylo také cca tisíc pracovníků, převážně techniků, z nichž straníků bylo jen poskrovnu.

Proč jste se po revoluci vrátil zpět do Čech? Neuvažoval jste ani na chvíli zůstat v zahraničí?

Kolik je takových, kteří mají vzdělání, umí jazyky a nikdy neuvažovali o tom, že žít a pracovat by bylo možné i někde jinde. Začít podnikat v nově vznikající demokratické společnosti však pro mne bylo podnikatelsky lákavější, než začít se učit vlamovat do zavedených trhů.