Jak vnímáte turecké angažmá v podpoře syrské opozice?

Má-li být náš rozhovor především o turecké vojenské intervenci v Sýrii, pak musím úvodem říci, že Turecko intervenuje v syrské otázce prakticky od začátku událostí. Bylo to nevojensky, nepřímo, všestrannou podporou jisté části syrské opozice v čele s Muslimskými bratry. Turecký vliv je v syrské opozici naprosto zásadní. Mezinárodně uznávaná opozice – Národní rada – byla založena v Istanbulu, i Národní aliance jakožto následník Národní rady sídlí v Turecku. Zkrátka ten vliv je zcela zásadní a určující.

Ale syrská opozice je přece velmi rozštěpená, je tam spousta sdružení – od Osvobozenecké syrské armády až po an-Nusrá. Turecko tedy podporuje všechny, nebo si vybere ty „své“?

Určitě ta podpora není stejná pro všechny útvary a organizace opozice. Dokonce lze říci, že rozštěpenost opozice je mnohdy dána tím, že jsou jejich frakce podporovány od různých stran. Turecká podpora směřuje především na politickou opozici, která sídlí v Turecku, a islamistické vojenské oddíly loajální Erdoganovi a jeho vládnoucí straně. Neznamená to však, že jiné opoziční síly se netěší různým formám podpory jako an-Nusrá či dokonce Islámský stát.

Bez podpory Turecka, ať přímé, či nepřímé, by Islámský stát podle mého názoru nemohl existovat. Vedle ISIS,  an-Nusrá, což je pobočka al-Káidy v Sýrii, má zásadní roli v oblastech, kde operují vojenské oddíly přímo podporované Tureckem. Tok lidí, zbraní, to vše bylo přes Turecko, a to se týká i peněz. Prosakovaly informace, že bojovníci ISIS prodávají levnou ropu přes Turecko. Vliv Turecka v syrské věci spolu s jinými státy oblasti jako Saúdská Arábie a Katar vedl k militarizaci původně mírového povstání a jeho následné islamizaci. Tento politický kurz vedl k tragickému konfliktu, který trvá již pět let bez perspektivy mírového řešení. V syrském konfliktu není povoleno vojenské vítězství žádné ze stran, a tudíž každá snaha o udržení konfliktu je snahou destruktivní a katastrofální.