S pokračujícím přílivem migrantů do Evropy houstne atmosféra v zemích, kterých se nejvíc dotýká. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann zareagoval na rekordní počet uprchlíků v Německu slovy, že pokud se na řešení nebudou podílet všechny země Evropské unie, bude nutno přistoupit k obnově hraničních kontrol. Vnímáte to jako planá slova, nebo jako skutečnou hrozbu blížícího se konce Schengenu?
Schengen je, bohužel, skutečně v ohrožení. Již delší dobu varuji, že pokud nebude Evropská unie aktivně řešit uprchlickou krizi, dojde k demontáži Schengenu. Pro zemi, jako je Česká republika, by to byl velmi negativní vývoj, proto musíme společně se zeměmi, do nichž míří nejvíc uprchlíků, tlačit na to, aby byla zajištěna neprodyšná ochrana vnější schengenské hranice. Když se to povede, skončí hlasy volající pro rušení Schengenu. Chápu ale, že Bavorům dochází trpělivost. Četl jsem, že letos na imigranty vynaloží až tři miliardy eur, vždyť to je jako roční schodek našeho státního rozpočtu.
V Německu stoupá aktivita, ale i agresivita odpůrců přijímání imigrantů. Demonstrace a násilnosti v okolí ubytovny pro běžence v saském Heidenau odsoudila kancléřka Angela Merkelová, která navíc při návštěvě tamní ubytovny slíbila, že německý stát bude nadále uprchlíkům pomáhat. Přitom ale i ona požaduje, aby se na pomoci podílely i další členské země EU. Není to německý diktát všem ostatním, jak si musí počínat, a nesměřuje vývoj k tomu, aby ke schválení kvót pro přijímání migrantů tentokrát už došlo?
Doufám, že ne, protože země, které kvóty odmítaly v „minulém kole“, těžko budou nyní souhlasit. Řešení není v kvótách, ale v tom, aby se po australském vzoru chránila vnější schengenská hranice a aby byly rychle vraceni ekonomičtí uprchlíci. Umělé rozdělování uprchlíků do jednotlivých států je cesta do pekel.
Koncem dubna jste jako jediný z europoslanců zvolených za TOP 09 nehlasoval pro zavedení kvót. Nezmění Váš názor hlasy z tábora našeho mocného západního souseda nebo postoje TOP 09 včetně jejího předsedy Karla Schwarzenberga?
V politice jsem vždy říkal, co si myslím. Ve většině evropské agendy se s TOP 09 a Karlem Schwarzenbergem shoduji, v případě kvót je ale můj odmítavý postoj natolik zásadní, že patří mezi několik málo věcí, v nichž se s postojem šéfa TOP 09 rozcházím. Nicméně i v TOP 09 je nemálo členů, kteří můj názor v této věci sdílí.
Psali jsme:
Ještě jednou ke kancléřce Merkelové, která řekla, že nelze tolerovat ty, kdo nejsou připraveni pomoci tam, kde právo i lidskost pomoc přikazují. Vybavuji si, jak jste před časem prohlásil, že předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nemá pravdu, když tvrdí, že členské země EU odmítáním kvót pro uprchlíky prokazují svůj egoismus. Neschyluje se k tomu, že nás pravda páně Schulze a paní Merkelové převálcují, nebo tomu lze nějak čelit?
To závisí hlavně na české vládě, aby se postarala o to, že náš postoj k řešení uprchlické krize nikdo nepřeválcuje. Trvám na tom, že odmítání kvót není egoismem, ale racionálním pohledem, jak bránit rozbití Evropské unie. S kancléřkou Merkelovou souhlasím, že je třeba pomáhat lidem v nouzi, ohroženým na životě, pronásledovaným a tak dále, ale máme zřejmě odlišný názor, jak by ta pomoc měla vypadat. Nemůže to totiž dopadnout tak, že necháme Evropu zaplavit ekonomickými uprchlíky, což vyvolá krizi, kvůli které pak nebudeme schopni pomoct ani těm, kteří ji opravdu potřebují.
Co říkáte tomu, že v naší zemi politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak prostor šíření strachu a nenávisti vůči migrantům, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou? To cituji z výzvy vědců proti strachu a lhostejnosti.
Osobně nemám pocit, že by česká média mlčela nebo informovala neobjektivně. Samozřejmě, že se najdou média nebo i politici, kteří situaci populisticky zneužívají, ale z velké části je diskuze u nás sice tvrdá, ale věcná. Nemyslím si, že realistický pohled českých médií by měl být považován za xenofobní.
Cítíte stejně jako ti podepsaní pod výzvou, že je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost?
Jak jsem řekl, to, že většina občanů, a – upozorňuji – i většina odborníků, se kterými jsem situaci probíral, má ze současného vývoje uprchlické krize obavy, nepovažuji za nesnášenlivost, ale realistický pohled na věc. Najdou se samozřejmě i skupiny, které úmyslně rozdmýchávají nesnášenlivost, nemyslím si ale, že je to většinový přístup.
Jaký je Váš názor na volání po ostraze našich hranic před migranty armádou, jak o tom mluví prezident Miloš Zeman, nebo dokonce o bránění hranic s pomocí NATO, o čemž zase hovořil vicepremiér Andrej Babiš?
Nemyslím si, že nastala situace, aby armáda střežila naše národní hranice. Kde by ale armády mohly a měly pomoci, je ochrana schengenské hranice u Řecka, Itálie, Španělska a tak dále. Evropská unie by se měla konečně sebrat a v tomto směru konat. NATO by mohlo pomoci v boji s překupníky, ale těžko bude bránit českou hranici. Vojenskou otázkou dneška ovšem hlavně je, jak porazit barbary z Islámského státu. To je věc, která zásadně souvisí s uprchlickou krizí a nelze zavírat oči před tím, že příčiny krize se musí řešit tam, kde vznikla.
Ing. Miloš Zeman
Neděláme nakonec v Česku z komára velblouda, když údajně stejně žádní migranti u nás zůstat nechtějí, jen přes naši zemi cestují, takže se nás celý ten problém takřka vůbec nedotkne?
Přestože samozřejmě situace u nás není srovnatelná s Německem nebo s Velkou Británií, musíme ji určitě řešit. Pokud bychom přes naše území nechali proudit nekontrolovanou vlnu uprchlíků například do Německa, tak se může stát, že Německo opravdu uzavře své hranice a bude narušen Schengen. Tvářit se, že se u nás nic neděje, bych považoval za falešný postoj.
Zaregistroval jsem Váš názor, že jedním z důvodů, proč Evropa téma migrace neřeší, může být to, že druhá či třetí generace imigrantů má politická práva a volí spíše levici, proto k nim jsou politici levice shovívavější. Není to tak, že tímto přístupem jsou prodchnuty téměř všechny strany bez rozdílu na to, z jaké strany politického spektra jsou?
Není a myslím, že o tom svědčí i současné postoje politických stran v Evropě. Odborné studie v zemích s vysokým podílem imigrantů z třetího světa celkem jednoznačně ukazují, že imigranti a jejich potomci daleko častěji volí levici než pravici. To se pak logicky projevuje v politickém jednání levicových stran v západní Evropě, které jsou k imigrantům mnohem více shovívaví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
