Pane Golonko, začněme aktuálními zahraničními událostmi, především v Afghánistánu, ale i v Bělorusku, které mohou ovlivnit a už také, byť zatím jen okrajově, ovlivňují i naše životy a dění v našem evropském prostoru. Mám pochopitelně na mysli další migrační vlnu. Obáváte se jí? A jak se stavíte k přijetí případných uprchlíků z Afgánistánu či z Iráku?

Víte, na tuhle otázku je strašně těžké odpovědět. Evropské státy už prožily dvě světové války a dokázaly si vytvořit určitou vnitřní strukturu a určité sociální benefity pro potřebné. To vše se budovalo dlouhá desetiletí. A na tyto vymoženosti můžeme být právem hrdí, ale také to nebylo zadarmo.

A je podle mě nyní nanejvýš složité, abychom sem, do tohoto našeho systému a řádu, přivezli dejme tomu uprchlíky z Afghánistánu, protože to jsou lidé, kteří se tu nedokážou zabydlet, asimilovat se, přijmout naše evropské hodnoty, jejich mentalita a hlavně jejich náboženství jsou zkrátka značně odlišné od našich priorit. Proto se domnívám, že takové spojení by nefungovalo.