Světově uznávaný přírodovědec Ziegler: Slibovali, že zatočí s pašeráky lidí a teď je místo nich vozí neziskovky placené bohatými lidmi. A naše opozice se demokracii zjevně ještě nenaučila

05.07.2018 20:03

ROZHOVOR Nejen nové vládě a mistrovství světa ve fotbale se věnuje v exkluzivním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz světově uznávaný geolog, přírodovědec, docent doktor Václav Ziegler. V obsáhlém rozhovoru se zmiňuje o málo frekventované problematice doslova masového vybíjení tažných ptáků, nad kterým Evropská unie u středomořských států – o zemich Středního a Blízkého východu nemluvě – zavírá oči, ale na druhé straně pedantsky vyžaduje jejich ochranu u nás, snad aby pro jižní část Evropy byl stálý přísun „živého masa pro zábavu“. To všechno pod pláštíkem národních tradic a zvyklostí, byť na to upozorňují nejprestižnější světové organizace.

Světově uznávaný přírodovědec Ziegler: Slibovali, že zatočí s pašeráky lidí a teď je místo nich vozí neziskovky placené bohatými lidmi. A naše opozice se demokracii zjevně ještě nenaučila
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Anketa

Věříte, že za 10 let se naše země bude mít lépe než dnes?

13%
hlasovalo: 8714 lidí

Dobrý den, pane docente, už jsme si dlouho spolu nepovídali. Já vím, měl jste spoustu práce a starostí, ale teď, když už snad máte všechno za sebou, mohli bychom dát spolu řeč. Rád bych se vás zeptal na to, co zajímá naše čtenáře…

Děkuji, pane redaktore, za váš zájem o mou osobu. Ani jsem netušil, že jste tak dobře informován. Také doufám, že už se z problémů pomalu vymotávám. Jedním z těch větších posledních bylo pro mne sehnat SIDOL. Ano, ano, to leštidlo na blýskavé předměty. Zdědil jsem totiž váhy, podotýkám, že obyčejné, mechanické, a rád bych k nim vyleštil závažíčka a mosaznou misku, do které se dávají k vážení sypké věci – mouka, cukr a tak. Já sice nic při vaření nevážím, ale dědictví je dědictví a mělo by se o něj pečovat. Ale asi tohle není předmětem vašich otázek. Tak se tedy ptejte! Pokud budu znát odpověď, rád vám ji řeknu.

To je tak, pane docente.  Mnoho zdrojů, především prestižní světová ornitologická organizace Bird Life burcuje na poplach, že jižní národy EU při tazích, a zvláště jarních,  ptáky loví, ba co více, střílejí je jen tak pro zábavu, odkazujíce se na dávnou tradici. Nemyslíte si, že by barbarský lov tažného zpěvného ptactva mohl mít vliv na radikální snižování stavu ptáků nejen u nás, ale v celé Evropě? Ve skutečných masakrech se vyžívají všechny jižní státy v čele s Maltou, Itálií a Francií. A jsou to skutečná jatka. Ovšem Malťanům tuto libůstku s odkazem na historické zvyklosti Unie opět – i když těsně – ponechala. Pokud vím, nic podobného se třeba v Severní Americe neděje...

Máte pravdu, že v Severní Americe se už tak neděje. Tam totiž přísná nařízení platí pro každého. Zavedli je tam začátkem 20. století, kdy zjistili, že se člověku podařilo během několika desetiletí vybít mnohamilionový druh – někteří uvádějí počet jedinců toho druhu na miliardy jedinců – holuba stěhovavého. Těmi nařízeními byl také zachráněn i krocan divoký, který se rovněž potácel nad propastí vybití. A i třeba známý bizon severoamerický, jedno z posledních zvířat tamější megafauny. Bylo by potřeba podobná opatření zavést i v rámci Evropské unie. Ta se zatím spokojila s vyhlašováním ptačích rezervací v rámci programu NATURA 2000, a to hlavně ve střední a severní Evropě, a přísně na to dbá, až mi to někdy připadá, jako že by naše kraje byly zdrojem tažného zpěvného ptactva pro Středomoří.

Vzpomeňme slavné Sekorovy knížky Uprchlík na ptačím stromě, kde na jaře navrátivší se vlaštovka vykládá hrůznou scénu lovu na vlaštovky po přeletu moře v jižní Itálii. Ostatně tuto praxi odsuzuje už Brehm ve svém Životě zvířat. Cituji: „K jejím nepřátelům druží se tu a tam i člověk. V Itálii a Španělsku pochytáno bývá na statisíce vlaštovek výrostky, ačkoliv španělské přísloví praví, že kdo vlaštovku zabil, zabil vlastní matku.“ Možná, že to bylo v letech hladu, ale nyní je to v letech, kdy hlad není, italská ekonomika patří k nejvyspělejším ve světě, a tak zůstává jen u hloupého a nebezpečného zvyku, který je označován za součást evropského kulturního dědictví a který skutečně ničí populace zpěvného ptactva bez ohledu na ptačí rezervace třeba u nás či v Polsku. Já se s podobným kulturním dědictvím identifikovat nemohu a ani nechci. A odsuzuji ho!

Ba co více, organizace bijí na poplach a protestují, že jen v Libanonu, kde má pušku i malé dítě, jsou stříleni čápi po tisících jen tak pro zábavu. Naopak v Bulharsku, stejně jako u nás, se lidé vzorně starají o každého čápa, který na zimu neodletí do jižních krajin. Nutno ještě poznamenat, že masakrování ptáků na jarních tazích je o to smutnější, že již nedoletí do míst, kde by vyseděli a vyvedli novou generaci. A to se nezmiňuji třeba o oslepování zpěvných ptáků ve Francii, kde je pak vykrmují a mají to za delikatesu…

K tomu, pane redaktore, raději nic nedodávám, protože kdybych dodal, musel byste to nejméně vytečkovat, ne-li škrtnouti a odhodit v koš...

Když už jsme se tak hezky rozmluvili o Itálii... Nedávno odmítla přijmout loď s uprchlíky z Afriky. A nezůstane u jednoho případu. Co na to říkáte?

Pane redaktore, tlačíte mne do otázek, na které nerad odpovídám. Především je mi líto těch uprchlíků, ale Itálie měla a má na takový krok plné právo. Je snad stále suverénní zemí, stejně jako třeba my a kterákoliv jiná země Evropské unie, a brání se přílivu lidí, kteří utíkají před životem ve své domovině, která kdysi byla kolonií anglickou, francouzskou, španělskou či italskou. Tyto státy pak byly a jsou i dnes zodpovědné za stav životního prostředí, hospodářství i stav politický té které země. Na to se dnes s oblibou a zhusta zapomíná. Ještě před půldruhým rokem jsme vykřikovali, a to dost nahlas, že se musíme vypořádat s pašeráky lidí. Zdá se, že jsme se s nimi příliš nevypořádali. A hle, ukázalo se, že ty ubohé uprchlíky do Evropy vozí jakési neziskové organizace, které mají plnou podporu vlád některých zemí a bohatých lidí světa a nelze se třeba divit Maďarsku, které po právu zakázalo jedné nebo více takovým neziskovkám činnost na svém území. A hle, kam se přestěhovali. Do Německa.

Nelze se divit bavorské CSU, že také s nimi nechce mít nic společného. Chci věřit, ale už tomu věřím hodně dlouho na to, abych věřil ještě několik let, že se naplní proklamace z Bruselu, přijatá na konci května tohoto roku a že skutečně bude posílena ochrana jižní hranice EU. A že takzvaný FRONTEX dostane patřičné pravomoci, že lodě s uprchlíky se budou vracet na africké pobřeží a tam budou také deportováni ti, kteří na azyl v Evropě právo nemají, a tam budou zřízena patřičná střediska. A že konečně si EU posvítí na „pašeráky“ lidí a přestane podporovat ony neziskovky, které se dopouštějí i podvodů, plujíce pod vlajkami zemí, které o tom ani nevědí.

Pane docente, dovolte mi ještě jednu politickou otázku. Já vím, že na ně odpovídáte velmi nerad, ale prosím, co říkáte nové vládě naší republiky?

Jsem rád, že konečně vznikla a doufám, že bude skutečně řešit problémy lidí. Obyčejných lidí. Například neskutečné byrokracie, o které se mluví již od roku 1990, že se odstraní, ale ona bují, bují jako rakovina, ten nádor narůstá neskutečným způsobem. Říkalo se, že propojením úřadů si dotyční opatří vše, co potřebují vědět, sami, a zatím jeden běhá od čerta k ďáblu a od něj ještě ke studánce, aby mu dala vody a všechno, každý podpis musí být ověřen a tak dále a tak podobně. Do toho ochrana osobních údajů, která mi připadá v mnohých případech zcela nesmyslná, stačilo by exemplárně potrestat ty, kteří je zneužijí, bez ohledu na to, kdo to je.

Věřím, že nová vláda se zaměří nejen na opatřování nových pracovníků pro naše národní hospodářství a podívá se i na to, aby byl dostatečný počet lékařů a zdravotních sester, aby lékaři zůstávali doma, když už tady za peníze daňových poplatníků vystudují. A abychom v kultuře už nemuseli lhát – to nám také bylo slibováno po roce 1989 - o naší historii.

Přál bych si, aby nová vláda dohlédla na výuku na školách, aby děti byly znalé všeho, co budou jednou potřebovat a nezatěžovali se zbytečnostmi, aby nová vláda si dobře vedla v ochraně našeho přírodního prostředí, jehož nedílnou součástí je životní prostředí člověka, aby nová vláda ovlivnila už konečně naše zemědělství, aby se zabývalo tuzemskými plodinami a zemědělskými zvířaty a aby dotace byly sníženy na minimum. A aby se přestalo se zbytečnými stavbami a přihlédlo se také k tomu, jak žijí obyčejné rodiny s dětmi a staří lidé a přestala konečně diskriminace jedněch druhými, a to jak ta negativní, tak ta pozitivní a aby zákon platil pro všechny stejně. A přeji vládě, aby se potýkala s těmito věcmi a ne s vymyšlenostmi takzvané  opozice, která, jak se zdá, se demokracii dodnes nenaučila. A přeji vládě zdraví! A chci říci, že to, co přeji vládě této, přál bych každé, která vzejde z voleb, ve kterých osočování jedněch druhými by nemělo místo. Ale to už chci asi hodně.

Co říkáte, pane docente, myšlence na vysokorychlostní trať z Prahy do Plzně, hezky zahloubenou do Českého krasu, možná dokonce projíždějící jeskyněmi a míjející krápníky a četná průzračná jezírka...

Inu, pokrok je pokrok. Pojďme se na tu trať trochu podívat ve vztahu k stavbě tunelu z Prahy do Berouna. Z geologického hlediska stavba tunelu poskytne jedinečný geologický profil severní částí východního křídla a dále berounského centra Barrandienu. Projde horninami ordoviku, siluru a devonu. Geologové by měli jásat, otevře se jim pohled, který, při vší úctě k vrtné technice a geofyzikálním metodám výzkumu, budou vidět na vlastní oči. Ale příliš nejásají. Tunel vejde totiž do vápencových komplexů, ve kterých mohou být vyvinuty vzácné krasové jevy. Ty pak mohou být stavbou tunelu zcela zničeny. A nejen u Svatého Jana pod Skalou, ale i v okolí Slivence a Holyně. Zcela zničeny mohou být stavbou tunelu i stará hornická díla v okolí Ořechu, která dnes známe jen zběžně.

Stavbou bude dotčeno nejen podzemí. Stavba zasáhne i na povrch. Totiž důležité bude, jak stavba zasáhne podzemní vody. Kraj na jihozápad od Prahy patří totiž k těm suchým až velmi suchým a teplým oblastem České republiky. Narušení podzemních vod bude mít vliv nejen na vzácnou flóru a faunu, ale i na tradiční české polní kultury – obilí, řepu, brambory, luštěniny a zeleninu či jahody. Méně ovlivní pěstování olejné řepky, kukuřice a slunečnice, které jsou dnes v kurzu a silně ovlivňují splach půdy s polí a omezují vsak vody do půdy a tak ničí české polní kultury. Daleko větší bude vliv snížení hladiny podzemní vody v samotné chráněné krajinné oblasti. Ta byla navržena realizována ve skutečně jedinečném přírodním prostředí, které nemá ve střední Evropě obdoby. Silně budou ovlivněny šípákové doubravy na svazích i porosty v hlubokých roklích s choulící se zelení. Díky tomu mohou zmizet bohatá společenstva vápnomilných mechorostů a velmi těžce budou narušena místa, kde vznikají slavné pěnovcové kaskády, útvary pramenných vápenců, jedny z mála, které se vyskytují v Čechách. Pěnovce, travertiny a kaskády z nich se tu tvořily už hezky dlouho a uchovaly v sobě bohatou kolekci otisků listů rostlin i zbytky živočichů, hlavně měkkýšů, dokumentující průběh dob ledových a meziledových.

Samozřejmě bude ovlivněna i dnešní flóra a fauna a velmi pravděpodobně zmizí mnohé její druhy. O kulturních památkách snad bude rozhodnuto tak, že zůstanou zachovány. Na to technické možnosti člověka stačí. Na rozdíl od přírody. Samozřejmě tunel přinese velké zrychlení dopravy a rozšíří lidský pokrok. Inu ovšem, pokrok je pokrok. Napadá mě však, že ve světě se vede spousta planých řečí o lidském pokroku, místo toho, aby si pár lidí sedlo a snažilo se dopátrat, jestli ten pokrok není v mnoha případech krokem zpátky.

Chtěl jsem se vás také zeptat, proč rezavějí porosty borovic? Určitě jste si toho také všiml. Je to dobře vidět, když jedete z Prahy do Plzně, hlavně po pravém boku cesty.

Ani jehličnaté stromy nejsou ušetřeny chorob stromů. Stejně jako u listnatých druhů, i u nich můžeme pozorovat různá onemocnění, která působí větší či menší potíže nejen stromům, ale i těm, kteří o stromy pečují. V současné době se často poukazuje na choroby asimilačního aparátu – jehličí - a pupenů. Způsobují ji zejména sypavky a nejvíce s nimi bojují borovice a douglasky. U borovic je nejvíce rozšířena sypavka borová, kterou způsobuje skulinatec borový, latinsky Lophodermium pinastri. Nemoc způsobuje masový opad již odumřelých jehlic, a to především v březnu a dubnu. Také červená sypavka je velmi nebezpečná. Napadá všechny druhy borovic a byla dokonce zjištěna i u smrků, douglasek a cedrů. Na choroby doplácejí nejen jehlice, ale i letorosty. Odumírání borovice černé – i když ta je u nás nepůvodní, ale zato velmi rozšířená – ale i jiných druhů borovic je většinou provázeno houbou Diplodia pinea.

Typické při této chorobě je odumírání letorostů, infekce napadá i tvorbu šišek, z letorostů proniká do jehlic, které odumírají od bází, tedy od spojení s větvičkou. Jehlice přitom hnědnou a rezaví, což je patrné i z velké dálky, neboť infekce pohlcuje celé stromy a jejich porosty. Mnohé z těchto chorob se dostaly také na seznam karanténních druhů a podléhají rostlinolékařské správě. Tam by měli také poradit, jak na jednotlivé nemoci. Chci jenom upozornit na to, že ne všechno je možné svalovat na činnost člověka, i když má na nemocech stromů svůj podíl. Velký vliv má vysazování či vysévání monokultur – jedné dřeviny či plodiny na velké ploše půdy, rychlé odvedení vody z krajiny i používání nevhodných paliv v průmyslu i automobilismu a množství jejich zplodin. Na otevřené nemoci, způsobené houbami, navazují zcela logicky nálety dřevokazného hmyzu, které se už vlastně jen starají o obnovení rovnováhy v přírodě, neboť ani dřevokazný hmyz neunikne svým predátorům.

Samozřejmě, svým způsobem přispívají také rychlé změny probíhající v atmosféře, protože svět se mění. Nic nemůže být v živém organismu naší Země trvalého. Pokud chceme, aby na Zemi byl život, musíme se smířit i s chorobami a zánikem, neboť ten je příslibem nového vzniku a života.

Hovořil jste o rychlých změnách v atmosféře. Co jste tím měl na mysli?

Kromě toho, že naše podnebí, a tím i atmosféra, podléhá přirozeným změnám v rámci přirozených geobiogenních cyklů, podléhá dnes i změnám, na které má významný vliv i člověk. Člověk je součástí biosféry naší planety a vždy svým způsobem ovlivňoval dění na Zemi. Dokud jeho početní stavy byly přiměřené ostatním živočišným druhům, nebylo to ovlivňování tolik znatelné. Sice kácel lesy, zakládal pole i ohně, ale geobiogenní cykly dokázaly jeho činnost eliminovat. Dnešní lidská populace je velká, člověk je navíc přizpůsobivý druh, čehož dokázal především svým myšlením. Jenže jako u každého druhu je vyvinuta nervová činnost taková, že odpovídá době vzniku toho kterého druhu. Jestliže měl a má člověk ve svých genech zakódovánu vlastnost, že chce stále více a více pohodlí, kterému říká sociální pokrok, těžko se to bude měnit. Spíše člověk bude měnit své okolí k obrazu svému. A to určitě má vliv i na atmosférické změny, které by mohly začít postrádat svou periodicitu.

Hodně se mluví o tom, že člověk ty atmosférické změny vyvolává především tím, že do ovzduší vypouští oxidy uhlíku a dusíku. Ale on svou činností do ovzduší vypouští mnohem horší plyny. Vzpomeňme plyny, které člověk užívá ve velkém množství třeba v ledničkách, plyny, které produkuje letecká a automobilová doprava, které stále a stále sílí, vzpomeňme obrovské chovy krav, ovcí, koz nejen u nás, ale po celém světě, třeba v Jižní Americe, v Africe, v Austrálii a Novém Zélandu, ve Spojených státech a tak dále.

Své si ke změnám klimatu říká nejen kácení lesů, včetně těch tropických či tajgy, ale i zpevňování ploch silnicemi, dlážděním či poléváním povrchů asfaltem, výstavbou objektů na zemědělské půdě, regulací řek - což mimochodem zvyšuje možnost větších povodní. To vše zamezuje vodě se vsakovat do země a vytvářet podzemní zásoby vody, které ji pak uvolňují v podobě pramenů a přirozených vodních toků. Změny klimatu podporuje i nevhodné zemědělství. Obrovské plochy polí s jednotvárnými plodinami, někdy nepřirozenými zeměpisným šířkám  - a nemyslím jen pěstování třeba olejných palem, ale i u nás pěstování řepky, kukuřice, slunečnice, sóji, v nichž vytvářejí místa s malým vsakem a výparem, čímž mizí místní přirozené klima, které významně ovlivňovalo a vytvářelo klima celkové.

Nedobré jsou i obrovské přesuny obyvatelstva. Tím nemyslím jen dnešní, tolik diskutovanou migraci obyvatel z Afriky a Blízkého a Středního východu do Evropy, ale především přesuny obyvatel na tzv. dovolené z jedné části světa na druhou. Jsou daleko větší než migrace z Afriky a Asie do Evropy. A velmi škodí světovému klimatu. Je mnoho věcí, nad kterými bychom se měli opravdu zamyslet, chceme-li aby naše klima bylo přirozené a podléhalo jen změnám, vyvolaným přirozeně.

A ještě prosím, pane docente, mi řekněte, jak dopadne mistrovství světa ve fotbale, kam jsme se neprobojovali.

To chcete, abych věštil ze skleněné koule? Myslím, že je docela dobře, že jsme se tam neprobojovali. Dostat „nakládačku“ třeba od Austrálie, to by asi naši fanoušci neunesli. I přes některá slabá mužstva, například Saúdské Arábie, zde hrají mužstva opravdu silná, dobře vybavená fyzicky, takticky i morálně. I když třeba o morálce německého mužstva se dá letos dost pochybovat. Všechna mužstva jsou zde silná. A organizátoři jim připravili skvostné prostředí, přes veškeré pomluvy našich sdělovacích prostředků před mistrovstvím. Vidíme to při přenosech. A které mužstvo vyhraje? Jsem toho názoru ať vyhraje to nejlepší, a může to být kterékoliv. V duchu fandím třeba Mexiku či Uruguayi. Ale budu rád, když vyhraje třeba Belgie, Rusko, Španělsko či Francie. To bych si alespoň poslechl Marseillaisu na počest vítězů. Hlavně, ať zvítězí sportovní duch a čestná hra. A ne takový „zanďour“, jaký hráli Angličané proti Belgii.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hrabe jim v hlavě. Kdyby toho nedostudovaného studenta viděl Havel, hodně by se divil. Jen poroučejí, to nemá s demokracií nic společného, varuje národ právník Ortman

7:03 Hrabe jim v hlavě. Kdyby toho nedostudovaného studenta viděl Havel, hodně by se divil. Jen poroučejí, to nemá s demokracií nic společného, varuje národ právník Ortman

ROZHOVOR Budeme vám poroučet. Tak by se podle advokáta a bývalého politika Jaroslava Ortmana měl pře…