Jak jste vnímal tu válku idejí v Brně při sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu. Smířliví Češi stáli proti nesmířlivým…

Nemyslím si, že to bylo tak zlé. Nejprve jsem považoval za neobvyklé, když tolik lidí spáchalo tolik tragédií, přitom stále zůstávají lidé, kteří udržují svůj plamen hněvu při životě. Po všech těch letech.

Hodně lidí se chovalo špatně, také Britové se zachovali špatně. Když Československo v roce 1918 vzniklo, tak jsme přislíbili ochranu hranic, ale o dvacet let později jsme dovolili postoupení pohraničních území Hitlerovi. Snažili jsme se zabránit válce, ale pak válka stejně začala. Nacisté vytvořili klima, že bylo pro obyvatelstvo téměř nemožné nenásledovat je, a v touze stvořit nové impérium zavraždili tak mnoho lidí.

Fotogalerie: - Nesmiřitelní a smíření

Když válku prohráli, tak nová československá vláda vyhnala všechny Němce jako odškodnění a jejich majetek byl zabaven. Když pak komunisté přišli k moci, tak zabavili zase majetek lidí, kteří nesouhlasili s jejich ideologií. Takže mnoho lidí bylo zastoupeno ve vytváření dalších tragédií pro jednu skupinu, druhou a další.

Nicméně, nemyslíte si, že odsun Němců, co kolaborovali s Hitlerovými nacisty, byl správný?

Odsunout jich tolik v pořádku nebylo. Když ohledně Československa Hitler prohlásil, že udělá, co je třeba, anebo budou ti lidé uvězněni nebo hůře, tak bylo velmi těžké odporovat. Říct Hitlerovi: „Ne, já s tím pomáhat nebudu.“ To byl risk. A vím, že někteří lidé kolaborovali více, jiní méně. To není omluva. Bylo zde mnoho lidí, kteří dělali věci, které z určitého důvodu museli.

Fotogalerie: - Pouť smíření

Ale je to už osmdesát, skoro devadesát let. Jak dlouho budeme vykopávat tu vinu a držet v sobě nenávist proti nim. To není rozhřešení, jsou stále zodpovědní za své činy. Ale jsou to rodiče, jejich rodiče a rodiče jejich rodičů. Jak daleko půjdeme, abychom děti činili zodpovědnými? A za jak dlouho jim odpustíme? Odpuštění neznamená zapomnění.

Nemusíte říct viníkovi, že mu odpouštíte. Ale je to pro vás lepší. Nyní je třeba snažit se vytvořit novou budoucnost namísto nést tu pochodeň nenávisti a nepřátelství s sebou. Ostatně právě to odvádí pozornost člověka od vytváření nového lepšího.

Česko bylo vždy jakousi národní výspou v německém životním prostoru. S Německem máme nejdelší hranice a třetí nejdelší s německy mluvícím Rakouskem. Mnoho lidí proto bralo sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu na našem území jako akt podvolení či pokoření…

Jane, my všichni můžeme jít životem jako oběti, ale je to naše volba. Jestli chceme býti oběťmi či ne. Můj otec cítil, že bude lepší budovat mosty, aby lidé vytvořili území, kde mohou společně žít, než aby existovala malá území s nesouhlasem, kde přežívají rozpory.

To je dobře známá taktika politiků. Najít někoho, kdo bude obviňovat. Přitom za ty viny mohou hlavně politici. Když to odmítneme, hodně problémů bude vyřešeno a život se stane lepším. Proto to odmítám.

Fotogalerie: - Brňáci proti landsmanšaftu

Mám stejný problém v mé vlasti. S tím druhem jazyka používaným politiky, kteří pořád někoho obviňují. Když to odmítneme, tak nám bude lépe. Mám mnoho příkladů. Každý, kdo postavil loď a připlul do mé země, je potřebný. Bez nich by má země byla v hrozném stavu. Jsme závislí na lidech, kteří se k nám dostali zpoza oceánů, aby pomohli mé zemi. Mnoho užitečných služeb u nás funguje jen kvůli nim. V padesátých letech devatenáctého století nám lidé z Karibiku pomohli s provozováním dopravního systému a dodnes ve většině těchto služeb pracují lidé, co přišli z jiných zemí.

V otcových transportech, díky nimž bylo v roce 1939 zachráněno 669 dětí, se vlastně dostalo do Velké Británie mnoho lidí, kteří pak byli velkým přínosem pro naši zemi. Lékaři, vědci, umělci a tak dále. Je to všechno o toleranci.

Na Ukrajině se bojuje, doutná válka v Íránu, o válkách v Africe už nikdo ani nemluví. Přiznávám, jsem velký pesimista. Proč se svět propadá do stále většího chaosu?

Ve třiapadesáti letech jste mladý, vlastně junák. Výhodou pesimistů je, že by měli být pořád spokojení s tím, jak se věci vyvíjejí, protože nikdy není tak zle, jak si oni myslí, že by mohlo. Jsem optimista. To je nevýhoda, protože je člověk vždy zklamán tím, jak se věci vyvíjí. Ale mám velkou víru v lidstvo a myslím si, že najdeme způsob, jak problémy řešit.

Vy se díváte na Trumpa v Americe, Putina v Rusku a tak dále. Já se divám na lidi, co vytváří hodnoty a tím šťastnější život. Musím ale říct, že Trumpa opravdu nemám rád. Nicméně udělal pár mimořádně příznivých věcí. Například, že nutí členy NATO, aby zvýšili náklady na obranu a tím zlepšili ochranu svých zemí. A už se to děje.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

Nelíbí se mi to, jak prezentuje sám sebe. Jeho způsob vedení země a mezinárodní politiky není moc dobrý. Nesouhlasím a nemyslím si, že je to nezbytné. Doufám, že mladí lidé se ho nebudou snažit napodobovat, až si začnou budovat kariéru.

Jako můj otec jsem zarytým odpůrcem války. S výjimkou některých situací. Je nesnadné to vysvětlit. Když čelíte rváči, který k vám přibíhá s klackem v ruce, s nímž zbil vašeho kamaráda, tak je asi třeba se mu postavit. Je to těžká otázka, jako mnoho jiných v našem životě.

Člověk pořád hledá odpověď, jestli je dostatečně pevný, statečný nebo ne. Než se dostane do situace, když na něj běží ten člověk s klackem. Budete se s ním rvát, nebo ne? Každý si rád říká, že bude statečným a postaví se násilníkovi. Nezjistí to ale, dokud se do té situace nedostane.

Podle vás tedy bude na světě lépe?

Máme za sebou v Evropě desítky let relativního klidu. V mezinárodní spolupráci jsme snížili ceny, když jsme přestěhovali mnoho továren a produkce do zemí, kde je levněji. Celosvětově dochází k restrukturalizaci těchto benefitů. Za to, že je u nás klid, neplatíme patřičnou cenu.

Fotogalerie: - V pavilonu

Jen svět, který vzájemně spolupracuje, si může celý užívat všech benefitů. Ekonom David Ricardo ve své teorii komparativních výhod vysvětloval, že pro mezinárodní obchod je výhodné, když se země specializují na výrobu zboží, které umí produkovat s relativně nejnižšími náklady oproti ostatním, i když v absolutním měřítku nejsou nejlevnější.

Nutnost spolupráce je nutná, ale dnes panují pochyby. Třeba Trump či Putin říkají, my jim nemůžeme věřit, musíme si to dělat sami, přestože to stojí víc, je to komplikovanější a tak dále. Je to proti obchodní logice a bude hodně zajímavé sledovat, jak se to vyvine.

Psali jsme:

Havel, modlitba smíření, omluvy a tanečky. Byli jsme v pavilonu Sudeťáků

Dobré vztahy s Německem, brněnský ksindl a pieta za mlynáře roztrhaného esesáckými psy. Z Pouti smíření

Před porodem, po porodu. Poprava! A děťátko? Smrt hladem! Zločiny za sudetského Němce Franka

V mysli norimberské zákony, na papíře i lži. A ty počty? Historik Fidler nad propagační brožurkou Sudeťáků