Začněme u Motoristů sobě. Je možné na odporu k zeleným aktivistům postavit stranu, která zaujme celonárodně? Nebo je to „proof of concept“, tedy důkaz, že je to možné a na tomto tématu hodláte dál stavět?
Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?Anketa
Snaha budovat vážně míněnou politickou značku jen takto úzce vymezenou by ale byla koncepčně chybná.
S jakou ambicí k tomu tedy přistupujete?
Politickou stranu z pohledu voliče definuje soubor postojů, které zastává. Nemilosrdný postoj vůči zeleným Khmérům, ale i vůči každému, kdo je podporuje či před nimi strká hlavu do písku, je jen jedním z našich postojů. Máme svůj jasný názor na veřejné finance a míru státní regulace a byrokracie, na Evropskou unii, na zahraniční politiku, na energetiku atd.
Možná to někoho překvapí, ale my nejsme stranou řidičů z Prahy, které štvou pirátské zlomyslnosti na silnicích. Auto je pro nás symbolem životního stylu a životních potřeb drtivé většiny běžných lidí. Motoristou je maminka, která ráno rozváží své děti do školy. Motoristou je i babička, kterou veze vnuk autem do města k lékaři. Motoristů jsou v naší zemi miliony. A ti všichni zažívají plíživý zelený útok na kvalitu svých životů. Útok symbolizovaný právě snahou vzít či zkomplikovat možnost používat lidem jejich soukromá osobní auta neboli je připravit o základní existenční a civilizační výdobytek 20. a 21. století.
Jaký je postoj Motoristů k ekonomickým otázkám, liší se nějak od Václava Klause?
Pohled profesora financí Václava Klause na hospodářskou politiku Motoristům plně konvenuje. Bývalý prezident Klaus velmi dobře ví, o čem mluví, když jde o inflaci, o zločinnost rozvrácení veřejných financí bezprecedentními deficity státního rozpočtu už pátý rok po sobě, o dusivou přeregulovanost a přebyrokratizovanost ekonomiky, o šílenství jejího zbytečného zaplevelení zelenými daněmi, poplatky, povolenkami a klimatickými odpustky, které spolehlivě likvidují nejen celý průmysl, strojírenství a energetiku, ale i společnost jako takovou.
Škoda že naše země nemá na Ministerstvu financí nějakého zkušeného národohospodáře typu Václava Klause. Všem by se nám žilo výrazně volněji a svobodněji, podniky by se konečně mohly nadechnout. Toho se ale se Stanjurou a s diktující pokrokářskou EU nikdy nedočkáme. S nimi jsme odsouzeni k životu v chaosu, bídě a odříkání.
Čas od času se vyjadřujete na X, dříve Twitteru. Naposledy k předsedkyni Sněmovny a Aleně Schillerové. Kolik lidí jste na tuto udičku nachytal? A co vás na dráždění těchto lidí tak baví?
Musím se přiznat, že dráždit křehké liberální dušinky na Twitteru, které po bolševicku agresivně odmítají jakýkoli jiný názor než svůj, je moje guilty pleasure, škodolibá radost. Český Twitter okupuje úžasná skupina zdegenerovaných kaviárových levičáků, kteří z něj tvoří pomyslné akvárium. Reagují neomylně, jako skalárky na světlo. Všichni se hlásí k odkazu Václava Havla, ale ten by měl z jejich zuřivosti deprese, kdyby viděl, co jsou schopni napsat. Mě baví tu jejich zuřivost odkrývat a ukazovat normálním lidem, jak vypadá skutečný stav duše voliče Markéty Pekarové, Olgy Richterové, Víta Rakušana, Miloše Vystrčila anebo Danuše Nerudové.
Když už jsme u tématu té roztržky mezi Alenou Schillerovou a Markétou Pekarovou Adamovou, jak se stavíte k obranné a zahraniční politice ČR?
Trápí mě obrovská míra zneužívání těchto vážných témat lidmi, jako je Pekarová, Vystrčil nebo Piráti na straně jedné a Černochová a spol. na straně druhé. Jim je úplně jedno, že diplomacie má stoletá pravidla a že zahraniční politika by měla být v první řadě důstojná. Pekarová z toho dělá trochu kabaret, což sice vede k pomíjivému jásotu hrstky našich statečných pravdoláskařů na Twitteru, ale v očích klíčových zahraničních hráčů ztrácíme na významu. Občas můžeme být dokonce považováni za užitečné idioty leninského typu. V Maďarsku je většině lidí předsedkyně dolní komory českého Parlamentu pro smích. Vím, že si za to může sama, ale i tak mě to mrzí.
No a díky Tchajwancovi Miloši Vystrčilovi mají už zase naše firmy zavřené dveře na čínský trh. Určitě si tím vysloužil velkou pochvalu od evropských a zejména německých politiků, kteří na oficiální návštěvu Pekingu jezdí dvakrát do roka. Němci jsou moc rádi, že jim levnější české firmy na obřím čínském trhu nekonkurují. I Vystrčil je tedy velmi užitečný...
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Miloš Vystrčil
Mgr. Jana Černochová
Leckdo by ale namítl, že jde o západní hodnoty, o válku na Ukrajině a o ruskou imperiální politiku... Nemyslíte si, že je důležité vysílat světu signály, kde v této situaci stojíme?
To je vtip? O žádné hodnoty nikomu z vládní pětikoalice nejde, nikdy nešlo a nikdy nepůjde. Jde jim výlučně o vlastní pozice a o udržení si moci za každou cenu. Domnívám se, že lidé z TOP 09 ruského prezidenta Vladimira Putina neskonale milují za to, že rozpoutal agresivní válku na Ukrajině. Bez ní by definitivně pominul smysl politické existence tohoto směšného skomírajícího odpadního spolku, který již snad úplně ve všem předstihli pokrokáři ze STAN. Proč by někdo volil Markétu Pekarovou Adamovou, když se dnes do ikony havlismu zdařile sebevyvolili Vítek Rakušan s Danuší Nerudovou?
Mgr. Bc. Vít Rakušan
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Pro senátní volby budete spolupracovat s Přísahou Roberta Šlachty. Jaká je shoda s Přísahou na politických tématech?
V oblastech, které považuji za fundamentální, panuje mezi námi vysoká shoda. Máme nesmlouvavě odmítavý postoj vůči masové migraci, vůči pokusu o zrušení české koruny a jejího nahrazení eurem, vůči vazalskému oklešťování národní suverenity ve prospěch té nadnárodní, jak to chce prezident Petr Pavel a jeho akcionáři. S Přísahou nás pojí i podobný postoj k nepřijatelnosti zelené politiky EU, známé jako Green Deal.
Mgr. Robert Šlachta
Určitě se v něčem i lišíte...
Nepochybně ano. Například v tom, jak jsme k těmto shodným pozicím dospěli. Nepodezírám Přísahu, že by k odmítání masové migrace dospěla na základě hloubkové analýzy zničující ideologie multikulturalismu. Na druhou stranu Robert Šlachta je nezpochybnitelnou českou elitou na poli vnitřní bezpečnosti země. Dlouhodobě a na vlastní oči v terénu sleduje tragické projevy neslučitelnosti života lidí z Blízkého východu a severní Afriky u nás. Lidí masově si s sebou nesoucích svoji kulturu i specifické pojetí „boží“ spravedlnosti. Lidí, kteří se nechtějí asimilovat, ale naopak byli nezodpovědně do Evropy pozváni žít svůj život podle svých tradičních pravidel.
Jim je jedno, že se u nás nepěstuje právo šaría, natož některé z něj vyplývající oblíbené kratochvíle (násilí, kamenování, sňatky s dětmi či mnohoženství). Robert Šlachta již v předvolební debatě v září 2021 prohlásil, že Česká republika by neměla přijmout žádného nelegálního migranta. Souhlasil jsem a tleskal již tehdy, souhlasím a tleskám i dnes.
Řeší například Robert Šlachta ekonomiku a mezinárodní vztahy?
Nezdravá ekonomika země a rozvrácené veřejné finance jsou klíčové vnitřní problémy České republiky. Na situaci se podepsala jak dnešní socialistická vláda lidovce Jurečky, tak i minulá socialistická vláda Jany Maláčové. Rád proto vidím v řadách ekonomického týmu Přísahy exministra financí Vlastimila Tlustého. Pamatuji si na jeho geniální daňové kolečko z volební kampaně ODS v roce 2006. Třeba bude mít někdy možnost to zopakovat...
Zahraniční politiku ani mezinárodní vztahy jsme ale nijak detailně nediskutovali. Někde jsem četl spekulace o tom, že by snad Robert Šlachta měl mít problém se potkat s Viktorem Orbánem. Nevím. Jestli je to pravda, pak se tím opravdu nemusí trápit. Já si každého setkání s Viktorem Orbánem nesmírně vážím a myslím, že jsem schopen svět viděný maďarskýma očima snadno zprostředkovat.
Fotogalerie: - Viktor Orbán zavítal do Čech
Často slyšíme, jak v české politice chybí taková či maková strana, třeba „autentická levice“? Myslíte si, že je to pravda, že tu skutečně je nějaká díra na politickém trhu?
I politika je v podstatě jen „trh“, na kterém platí základní zákon nabídky a poptávky. Je-li politický trh saturován, nasycen, žádná nová nabídka nemá větší šanci do něj proniknout. V současné chvíli asi všichni cítíme, že politický trh saturován není. Během relativně krátké doby se zdiskreditovaly úplně všechny politické subjekty, které v našem Parlamentu působí. Napravo i nalevo, ve vládě i v opozici.
Čím se zdiskreditovaly?
Strany tvářící se jako pravicové udělaly chybu a zkompromitovaly se spoluprací s radikální levicí. ODS „obohatila“ svůj původní ideologický projekt o pirátské progresivistické protitržní postoje, zatímco hnutí ANO ve vládě předchozí vesele zelenalo vedle rudé záře nad maláčovskou ČSSD za spokojeného potlesku KSČM. Ptáte-li se na autentickou levici, pak odpovídám, že té je u nás víc než dost. Jestli u nás něco chybí, pak je to autentická pravice.
ODS je podle vás už ztracená? Co hnutí ANO?
Petr Fiala a Andrej Babiš dvakrát promarnili šanci najít si k sobě cestu a sestavit společnou dospělou vládu, které by sice nefandili aktivisté z Twitteru a z nakladatelství Economia a.s., ale která by mohla mít šanci nezmařit zemi hospodářský růst a občanům prosperitu. Neudělali to, a tak nám dnes vládnou bruselské nerůstové neziskovky...
Hnutí ANO má tendence profilovat se jako tzv. catch all strana, která nesmyslně touží po hlasech voličů jak pravicových, tak levicových. Proto raději klouže po povrchu, nic ideologického neříká a omezuje se na prázdné výkřiky typu „zachráníme Česko“ anebo „bude líp“. Dosahuje sice velmi vysokých volebních zisků okolo 30 %, avšak svým odpůrcům a konkurentům umožňuje mít jako hlavní a spojující téma něco, co by ve vážné politické debatě nikdy nemohlo obstát: Antibabiš.
Díky neideologickému pojetí politiky hnutí ANO sledujeme, jak se proti němu snadno spojí ODS s progresivistickou TOP 09, dozimetrickým STAN, s radikálními neomarxisty z Pirátské strany a vždy falešnými lidovci. Z kdysi pravicové ODS toto bolestné, nepřirozené a sebekompromitující spojenectví učinilo novodobou Unii svobody. Tedy další levicovou stranu v řadě.
Ve sněmovně je i SPD, ta se také zdiskreditovala?
To by bylo na delší povídání. Tomio Okamura podle mě ve své kariéře udělal několik politických chyb. Za prvé mám pocit, že až příliš nadbíhá své vlastní bublině. Ta je sice dost velká na to, aby SPD udržela v Parlamentu, přesto rezignace na okolní svět mu přivodila vytlačení do extrémních pozic progresivním mainstreamem. Jakmile se dlouhodobě bavíte jen se svými, de facto tak tyto extrémní pozice přijímáte a přerostete je už jen velmi obtížně.
Druhá chyba je dlouhodobá a teprve až nyní opatrně přehodnocovaná neochota SPD nést vládní zodpovědnost. Třetí, podle mého názoru zásadní chybou SPD bylo rozhodnutí nepostavit do loňských prezidentských voleb dravějšího kandidáta, který by dokázal straně udržet její půlmilionový elektorát.
Tomio Okamura
Jak si to vysvětlujete?
Tomio Okamura pravděpodobně nabyl dojmu, že není „bezpečné“ dopustit, aby mu ve straně na steroidech televizních debat vyrostla energická konkurence. Lidí, kteří by nepochybně dokázali předvést úplně jinou show než nevýrazný a unavený Jaroslav Bašta, je v SPD několik. Například Jaroslav Foldyna. Okamura si tímto krokem sice nadvládu v SPD udržel, avšak za cenu poztrácení více než poloviny svých tradičních voličů. Ti v prezidentských volbách překročili Rubikon, když už v prvním kole namísto „svého“ národoveckého kandidáta poprvé v životě volili rovnou Andreje Babiše. Proč by se tito lidé měli ještě někdy v budoucnu k SPD vracet?
V tomto roce nás čekají troje volby. Slibujete si nebo alespoň připouštíte možnost, že z některých vzejde nějaké překvapení nebo snad i změna poměrů?
Změnu poměrů mohou přinést jedině volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2025. Do té doby může v České republice vyrůst nějaká nová přijatelná politická entita s ambicí ukončit tragédii fialového „vládnutí“. Motoristé sobě učiní všechno pro to, aby u nás taková entita vznikla a stali jsme se její hrdou součástí. Volby do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev i do Senátu mohou k jejímu zformování významně napomoci. Pod tlakem nespokojených voličů se občas umějí zrodit i úplně nová, spektakulární spojenectví, která by mohla vdechnout zatuchlé české politice nečekaně čerstvou dynamiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
