Ta „referenda“ jsou něco úplně jiného, než byl Krym. Profesor Eichler tuší fatální důsledky pro Putina

30.09.2022 10:14 | Rozhovor

Trpělivost Rusů není nekonečná, varuje profesor Jan Eichler. Za důležité považuje, že Putin nemá u postele červené tlačítko, rozhoduje více lidí a tím sítem by snad podobně bezhlavé rozhodnutí o použití jaderných zbraní neprošlo.

Ta „referenda“ jsou něco úplně jiného, než byl Krym. Profesor Eichler tuší fatální důsledky pro Putina
Foto: Hans Štembera
Popisek: Expert z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler

Anketa

Kdo je vítězem komunálních voleb?

22%
66%
8%
hlasovalo: 14492 lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na vyhlášení mobilizace od ruského prezidenta Vladimira Putina tak, že Francie po boku západních spojenců nadále stojí za Ukrajinou a Ruskem se nenechá vydírat. Chce ale zabránit další eskalaci napětí a usiluje o obnovu dialogu. Očekáváte další Macronovy telefonáty do Kremlu?

Tak francouzský prezident volal Vladimíru Putinovi už tolikrát, že bych se vůbec nedivil, kdyby na konto výpisu odchozích hovorů z Elysejského paláce přibyl další takový telefonát.

Navíc ta situace je čím dál tím napjatější a vyhrocenější, takže bych si klidně vsadil na to, že se Emmanuel Macron pokusí Vladimíra Putina ještě nějak přesvědčit a usměrnit, aby konflikt dále neeskaloval.

Jadernými zbraněmi Putin sice přímo nehrozí, přesto tvrdí, že naopak Západ jadernými zbraněmi zastrašuje Rusko. „Zcela očividně je to vydírání a je také zjevné, že tyto zbraně mají a existuje riziko, že je použijí. Ale je to také nástroj nátlaku,“ uvedl k tomu francouzský prezident Emmanuel Macron. Máme se podle vás obávat použití jaderného arsenálu Ruské federace?

Já věřím, že ta situace nezajde až do tak krajního bodu, kdy by Rusové tyto taktické zbraně na Ukrajině nebo i jinde použili, protože to by byl samozřejmě roztočený bumerang, okamžitá odveta a už by se to možná vůbec nepodařilo zastavit a konsekvence ani raději nechci domyslet.

Ale možná bychom měli také říct, že to není poprvé, kdy Rusko, respektive Sovětský svaz vyhrožoval jaderným útokem. Stačí vzpomenout na rok 1956 a Chruščovovy sliby, že pošle rakety na Británii, konkrétně na Anglii v odvetě za její postoj v Suezské krizi.

A další věc, která se trochu ztrácí v té mediální smršti – Putin naštěstí není tou jedinou a definitivně poslední osobou, on nemá u postele instalované červené tlačítko, i když se chová značně autokraticky, tak ta odpovědnost je stále ještě rozdělena na více lidí, což dává naději, že v případě, že by přese všechno zazněl podobný rozkaz či podnět, tak ho ještě nemusí všichni uposlechnout či akceptovat.

Co říkáte na záhadné „poruchy“ potrubí plynovodů Nord Stream 1 a 2 pod hladinou Baltského moře?

Víte, já skutečně nejsem odborníkem, netuším a netroufám si zhodnotit, zda se jednalo o přírodní živel, který vše způsobil, nebo zda šlo o sabotáž Ruska, Ukrajiny nebo kohokoliv jiného, takže to bych raději šířeji nekomentoval.

Energetická krize hýbe Evropou, k tomu ještě fatálně poškozené plynovody Nord Stream 1 a 2, které jsme zmiňovali. Jak se daří zabezpečit potřebný energetický mix Francii, která disponuje jadernými elektrárnami – i ty byly ovšem po jistou dobu nefunkční – jaká je situace nyní, strádá Francie?

Francie šetří. Zazněly výzvy, aby lidé šetřili s energií, nejviditelnější je kupříkladu to, že některé známé francouzské památky už budou osvíceny po kratší dobu, než bylo zvykem. Nicméně to je pouze vrchol ledovce, protože ten hlavní problém je ve velké náročnosti francouzského průmyslu, zemědělství i dopravy, to souvisí i s životním stylem Francouzů. Ale oni mají přece jenom opravdu velké zdroje ve svých jaderných elektrárnách, takže šetření určitě ano, ale strádat patrně nebudou.

Určitě na Francii nedopadá ten výpadek exportované energie z východu jako na sousední Německo?

Tak to nesporně, v Německu se totiž daleko více ujala ta myšlenka, že očistíme planetu, takže Němci si za to můžou tak trochu sami, když své jaderné elektrárny zavírají, protože energie z jádra podle nich není dostatečně čistá.

Jak se prezident Macron a nejvyšší politické vedení staví k fenoménu zvanému Green Deal?

V podstatě polovičatě, je to takové ano i ne, ale dá se říct, že se tam jednoznačně projevuje určitá váhavost. Oni to jakoby podporují, ale zároveň nedovolí, aby to jakkoliv omezovalo především jejich jadernou energetiku.

Francouzský prezident se nechal slyšet, že: Rusko je zcela jasně pod tlakem, ale my se musíme dostat do pozice, z níž bude možné obnovit mírový dialog. Neocitli jsme se (zatím) ve slepé uličce,“ prohlásil Macron s tím, že mír by měl zaručit alespoň „únorové hranice“– tedy hranice platné před invazí z 24. února. Věříte, že se Západ časem ve svých požadavcích poněkud uskrovní a začne respektovat i ty hranice nově vyhlášené Vladimirem Putinem?

Domnívám se, že ne, protože tam je zcela jednoznačné, že Rusko těchto území – hovoříme tedy o separatistických republikách, kde probíhalo ono prazvláštní referendum – dosáhlo silou, tím tedy pošlapalo veškeré zásady a direktivy mezinárodního práva, to nebyla anexe Krymu, která proběhla bez boje, takže pokud by zde Západ ustoupil, mohl by pak ustupovat dál a dál.

Rusko se diplomaticky izoluje, ukazují to nedávná prohlášení představitelů Indie a Číny, které se od ruských aktivit na Ukrajině distancují. Co to pro Rusy reálně znamená?

Určitě se jim, konkrétně Putinovi, velice zmenšuje manévrovací prostor. Z těch velkých světových hráčů ho teď už nikdo nepodporuje, což pro něj osobně může mít fatální důsledky.

„Úkolem Francie je dál držet naši politickou linii, tedy pomáhat Ukrajině bránit její území. Rozhodně k ní nepatří napadení Ruska. Nejsme ve válce s Ruskem, ale pomáháme Ukrajině se bránit,“ říká Macron. Jak se nyní tedy zapojit do toho konfliktu ze strany Západu?

Určitě je to pomoc Ukrajině, která se velmi statečně brání a navíc přešla do protiútoku, takže v současnosti není míček na ruské straně kurtu, iniciativu drží Kyjev. A další otázka je, jak dlouho ještě může Vladimir Putin přežívat ve funkci ruského prezidenta. Ta trpělivost Rusů i Putinova okolí není nekonečná.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Tomáš Procházka



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala na luxusních banketech, Pekarová nabízí zbytky z jídelny. Solidarita? Sociolog Hampl popsal frustraci lidí

0:01 Fiala na luxusních banketech, Pekarová nabízí zbytky z jídelny. Solidarita? Sociolog Hampl popsal frustraci lidí

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Každé další generaci se dařilo lépe než té před nimi. Až před nějakými dvaceti le…