Když začátkem devadesátých let odstartovaly v naší zemi převratné změny, dokončoval jste studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství UK a v roce 1992 jste nastoupil na Stomatologickou kliniku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dá se posoudit, jak na tom byli čeští stomatologové v porovnání se světem tehdy a jak jsou na tom dnes?
Tehdy na tom byli stomatologové špatně, dramaticky zaostávali technologicky i nabídkou služeb za vyspělým světem. Dnes, pokud zaplatíte příslušnou – navíc regulovanou – cenu, máte totéž jako kdekoli na světě. Stomatologie „na pojišťovnu“ ustrnula fakticky v osmdesátých letech a navíc na ni není dost peněz. Z pojištění jde na pacienta a rok 1 400 Kč, za to nelze mnoho pořídit, bohužel. Peníze z pojišťoven jdou do nemocnic a třeba na onkologickou léčbu, což je při jejich nedostatku správně.
Kritici ekonomické transformace často prohlašují, že privatizace byla jedna velká zlodějna a že se během ní majetek rozkradl. Jak to vypadalo v oblasti stomatologie a byla i tam privatizace nevyhnutelná?
Ve stomatologii bylo privatizace málo, víceméně odkup staršího vybavení ze zubních ordinací a pak pronájem na „poliklinice“. Výjimečně měl někdo možnost odkoupit budovu. Máme zbytky státní stomatologie a moc neprosperují, tedy privatizace byla cesta k vyšší kvalitě služeb, ale i nabídce, stomatologických ordinací přibylo.
Psali jsme:
Máte jako prezident České stomatologické komory představu, jak bude u nás zajištěna péče o obyvatelstvo? Nebylo stomatologů před třiceti lety v přepočtu na pacienty více?
Zubních lékařů je rekordně mnoho, ale peněz v pojišťovnách je málo. Stát a pojišťovny se musejí rozhodnout, zda to tak zůstane a pacienti si budou velkou část platit sami, což je skoro nejekonomičtější a nejlepší. Nebo lze použít daně na dofinancování a tyto je třeba zvýšit. Z peněz pacientů je to vždy. Asi je lepší, když je pacient zákazníkem a platí, co chce a kde chce, než když musí peníze někam poslat a čekat, zda něco dostane.
Psali jsme:
Vedle své hlavní profese jste se takřka paralelně věnoval práci v médiích, ať už v těch veřejnoprávních, České televizi a Českém rozhlasu, nebo v soukromých, na Nově či na Primě, a stihl jste toho opravdu hodně. Který svůj mediální počin si nejvíce považujete a proč?
Máte rádi Zuzanu Čaputovou?Anketa
Mě to bavilo všechno. Někdo si pamatuje spíše vědomostní soutěže, jiný TABU. Záleží, kdo co sledoval…
Česká televize bývá často pod palbou kritiky za své zpravodajství, ale nespokojenost se začíná objevovat i s dalšími pořady. Redaktorka kultury v Lidových novinách Jana Machalická doslova strhala především formáty Peče celá země nebo Kabinet Dr. Honzáka. Měla by ČT nabízet kultivovanější pořady, jak očekává nejen paní Machalická, a přestat tak trochu lézt do zelí soukromým televizím? Nebo i toto na veřejnoprávní obrazovku patří?
To je o rozhodnutí, zda veřejnoprávní televize bude něco jako Český rozhlas Plus, tedy vzdělávací a politické médium, ale trochu na okraji zájmu. A logicky velmi kontroverzní, neb je to hodně o politice, a ta lidi rozděluje. Nebo, zda bude ČT něco jako BBC – plnohodnotná protiváha komerčních subjektů, která i vychovává nové talenty a funguje jako zásobárna pro celý průmysl. Z hlediska politiky soukromý majitel vždy snadno potlačí názory té či oné skupiny obyvatel. Stěsnat českou televizi do jednoho vidění světa je těžší, je to takový „pytel blech“. Já bych i se všemi chybami Českou televizi podpořil. Nechci, aby o veškerém televizním dění a všech informacích rozhodovali – řekněme – tři lidé, kteří pak ještě vlastní půlku republiky a několik politických stran k tomu...
Příští měsíc zvolí Poslanecká sněmovna šest nových členů Rady ČT. Když se nedávno vybíralo 18 postupujících z téměř stovky uchazečů, strhla se kolem některých z nich pořádná mela, protože ti, co Českou televizi kritizují, se prý nemohou stát radními. Mluvilo se o ohrožení nezávislosti ČT a do volby promlouval jako v případě nového ombudsmana i spolek Milion chvilek. Hrozí něco České televizi, nebo se dění kolem ní přehnaně dramatizuje?
Vzhledem k tomu, že byl kolem toho povyk, tak nečekám, že by to skončilo nějakým „zářezem“. Bude asi snaha, aby byl každý spokojený.
Jako lékaře vás zcela jistě nemůže nechat v klidu to, čemu čelí lidé především v Asii a pomalu už i v Evropě, tedy infekci COVID-19 způsobené čínským koronavirem. Jsou namístě obavy, že se jeho šíření hned tak nepodaří dostat pod kontrolu?
Zatím jsme na hraně. Onemocnění asi ještě lze zastavit, ale musíme postupovat naprosto razantně. A lidé musejí dodržovat hygienu. Kdo jel někdy pražskou kašlající tramvají, kde lidé nemají ani roušky, ani kapesník, chápe, že tady je těžké infekci, bohužel, na rozdíl třeba od Japonska zvládnout. A kdyby přišlo něco horšího, než je dnes COVID-19, bylo by zle.
Dá se mluvit o nějakých konkrétních pochybeních, když už se z Číny dostal až do Itálie nebo na Kanárské ostrovy, nebo v dnešním globalizovaném světě nelze přenosu zabránit?
Plošné testování populace by bylo nesmírně drahé. Epidemiologové jsou logicky krok pozadu – testují nemocné. Navíc je tu smůla, že to celé začalo ve Wu-chanu, obchodním centru, kde byli lidé z jiných obchodních center – Japonsko, Korea, Lombardie.
Pokud by epidemie vypukla v Česku, otevře armáda unikátní zdravotnické zařízení. Jde o neprodyšně uzavřenou speciální nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku, která slouží k izolaci nakažených lidí. Co byste poradil lidem, jak si počínat v období chřipek, ale i proti možné hrozbě infekce COVID-19?
Klíčové je, aby lidé, na které „něco leze“, zůstali doma, a hlavně se vystříhali kontaktu se seniory, kteří jsou nejohroženější. Dodržovat zásady hygieny a šetřit síly, žít zdravě, mít dost vitamínů. Prostě pravý opak toho, co lidé dělají, když vyrazí do nákupního centra a přetahují se o konzervy...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
