Tady se musel stát nějaký omyl. Historik ohromil slovy o zavraždění sv. Václava

28.09.2014 10:02

ROZHOVOR Svatý Václav v podstatě stanovil český stát tak, jak ho známe dnes. Za komunismu jsme všichni skřípali zubama a doufali ve skrytu srdce, že bude lépe. Přesně v duchu Václava, řekl historik a archeolog Petr Charvát pro ParlamentníListy.cz. Podle něj si dosud zachováváme jeho odkaz, jakousi vlastní českou identitu. V rozhovoru uvažuje také o tom, zda Boleslav skutečně svého bratra Václava zavraždil, a připomíná, jak málo toho o patronovi České země víme, protože historických pramenů je pomálu. A jak by řešil současnou korupci? Nikdo by o trestu nepochyboval, vysvětlil historik.

Tady se musel stát nějaký omyl. Historik ohromil slovy o zavraždění sv. Václava
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pomník svatého Václava na Václavském náměstí

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66563 lidí

Co pro vás znamená svátek 28. září?

Kromě toho, že pro mě znamená připomínku svatého Václava, který představuje ztělesnení české státnosti, symbol, alegorii, hlavně připomínku toho, že Češi žijí v téhle zemi déle než tisíc let a nikdy se nestalo, že by stát zanikl. Pravděpodobně je to forma, která veřejnosti vyhovuje.

Domníváte se tedy, že je náš stát v dnešní době vlastně odkazem svatého Václava?

Václav do jisté míry řídil menší stát, ale jak říká jeden přední historik České republiky, že republika tak, jak vznikla v roce 1993, představuje přemyslovské Čechy před expanzí ve třináctém století. Takže náš stát má podobu, jakou měl zhruba před osmi nebo devíti sty léty.

Uvědomujeme si tedy vůbec, co znamená Den české státnosti?

Pokud to dáme do souvislosti s dneškem, lidé si dostatečně uvědomují tuto událost z hlediska státnosti, je to svátek, kterému věnují pozornost. Trochu jsme se odpoutali, protože svatováclavský kult se ubíral vlastními cestami a česká státnost jde také svoji cestou.

Řekl bych, že tak, či onak si uvědomují, že státnost, život ve státě, je něco, co je nám všem cenné a za co stojí dávat určité oběti. Když se dostaneme do těžších potíží, tak se zpravidla uchylujeme na Václavské náměstí, které symbolizuje náš národ.

Takže to s námi ještě není tak ztracené?

Máme konečně možnost naplnit stát obsahem, který je skutečně náš. Druhou polovinu dvacátého století jsme strávili tím, že jsme se snažili zachovat své duchovní bohatsví i v nuceném režimu. Snažíme se uskutečnit myšlenky, s nimiž vystupovali naši předci po první světové válce a které se snažíme velmi obtížně přenést do dnešního života.

Nezapomněli jsme tedy na osobu Václava jako takového?

To je hezká otázka. Kdo vlastně byl svatý Václav? Téměř nic o něm nevíme, historických pramenů je velmi málo a informací ještě méně. Je zajímavý svým druhým životem, kdy do něj generace Čechů vkládaly naděje a ideály do budoucna. V tom smyslu je svatý Václav symbolem i pro další generace spíše než knížetem v desátém století, o kterém toho víme minimálně.

Co si tedy myslíte o tvrzeních, že svatý Václav ve skutečnosti nebyl tak svatý, nebo dokonce naopak?

Je třeba říci, že pramenů je minimum, ale svatý ve smyslu osoby, která je neustále s očima v sloup, modlí se a je pokorná, v žádném případě nebyl. Velmi činně se v čele svých vojsk účastnil rozšiřování Přemyslovské državy. Jeho hlavní zásluhy jsou v čele vojsk. Rozhodl se stanovit strategii politického vývoje knížectví českého a jeho integraci do Evropy.

Různé publikace jsou zatíženy různými předsudky, viz kolaborace s německým císařem. To je nesmysl, tehdy byl pouze saský král a Václav byl vše, jen ne kolaborant. A pokud jde o daně, voly a hřivny stříbra, tak neexistuje jediný pramen, který je dává do souvislosti se svatým Václavem. Byl to vlastně politik své doby, který vystupoval velmi razantně. Na jeho lebce jsou známky dvou bojových střetnutí, pokud je to jeho lebka. Je to člověk, který v podstatě stanovil český stát a díky nemuž jsme tam, kde dnes jsme. Byl velikým předkem.

Jaký tedy byl jako kníže Václav?

My si ho pamatujeme hlavně z druhého života a znovu narážíme na nedostatek pramenů. Mám-li to říci obecně, pikantní na celé věci je, že jeho politické směřování bylo podobné s bratrem Boleslavem. Jsem přesvědčen, že oba chtěli založit jakési biskupství, protože se poučili z dějin předcházející Velkou Moravu, které by báječný stát podložilo institucí s trvalými základy. Vidím zde paralelitu obou pánů, když se jednomu připisuje, že nechal zavraždit druhého. Ale oni politicky směřovali tamtéž.

Myslíte si, že bratrovražda Boleslavem je vlastně omyl?

U té vraždě nevíme, jak to bylo. Tedy Václav byl s největší pravděpodobností zavražděn, avšak Václavské legendy nejsou historickým pramenem. To byla četba pro křesťanské obyvatelstvo Evropy, jejíž autoři jásali, že se v surovém a hrubém desátém století našel někdo, kdo byl ochoten padnout za křesťanskou víru. Navíc jsou tyto legendy psány třicet let po Václavově smrti, leccos už mohlo být zapomenuto nebo upraveno.

Celé to nedává smysl, je možné se domnívat, že život Václava byl provázen určitým napětím mezi ním a předními postavenými nebo poddanými. Ale aby sáhli ke zbraním, to bylo i na středověké poměry mimořádné. Tady se musel stát nějaký omyl. Obecně legendy konstruují celý skutek jako vinu Boleslavovu, ale to nelze doložit. Například, ačkoliv v legendách je matka Václava a Boleslava Drahomíra zobrazena jako vtělené zlo a pohanka, nejspíše šlo o dobrou křesťanku. Já si dodnes s Václavovou vraždou neumím poradit.

Podle vás to tedy bylo jinak?

Zavražděn asi byl, ale jak k tomu došlo, kdo ho zabil, to je velice obtížné řici.

Dozvíme se to ještě někdy?

Těžko, dokud nebudeme mít stroj času, abychom se tam vypravili, tak ne.

Takže je tak málo materiálu, že ani moderní technologie nepomohou?

Autentické prameny jsou v podstatě dvě věty, které Václava ani nejmenují.

Co všechno nám po Václavovi v Čechách zůstalo?

Především povědomí vlastní identity. Uvědomujeme si, že jsme Češi, občané státního celku, který jsme z vlastního uvážení a iniciativy založili a jemuž jsme věrni. Každému z nás je umožněno zvolit si stát, opustit zemi, to se v moderní době děje a je to potěšující. Jde o neskutečné poselství odvahy a naděje. Za nacistů i komunistů jsme sice velmi skřípali zubama, ale přeci jsme v koutku srdce chovali naději, že bude líp, a to je přesně v duchu Václava. On neměl žádný podklad, ale byl přesvědčen, že jde správným směrem.

Jak myslíte, že by dnes reagoval na současnou politiku?

On by tomu pochopitelně vůbec nerozuměl, jeho politický profil byl jiný. Český kníže byl osobou ne úplně sakrální, ale nadřízeného postavení a rozhodoval. Velel a byl zvyklý, že jeho slovo je uposlechnuto. Tak to bylo, ale myšlenka, že pravda je něco, o čem se lidé dohadují, to mu bylo bytostně cizí. Měl pravomoc a své přesvědčení, že má právo vésti politiku, o jaké rozhodl sám a bez jakéhokoliv dalšího uvažování a konzultování. Říkal, že se poradí s bohem stejně, jako to dnes říká Barack Obama.

I přesto, jak by se podle vás vypořádal například s korupcí, podvodníky a tuneláři?

Pokud narazil na podobný problém, založil jeho řešení na konkrétních okolnostech. Pokud ta osoba byla tak silná, aby její absence způsobila vážné komplikace, tak opatrně volil přiměřené prostředky. Kdo se ale zřetelně provinil, překročil důvěru a tehdejší svět stál na důvěře a cti, jednoduše nařídil trest a nikdo se nebavil o tom, zda je přiměřený, nebo ne. Povaha věci byla všem zřejmá a žádné bolení jim to nezpůsobovalo.

Vzpomenete si v neděli na svatého Václava?

Určitě mu věnuji vzpomínku.

Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. (* 12. ledna 1949 Praha) je český archeolog a historik. Odborně se zabývá archeologií a dějinami Orientu a také staršími českými dějinami.

V letech1975 –1990 působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Roku 1980 udělen titul kandidáta historických věd (CSc.= Ph. D.) na základě disertační práce z oboru středověké archeologie. V letech 1990–2005 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd ČR v Praze. Od roku 2006 vyučuje na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Kromě toho přednáší historii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

17:30 Opravdu chtějí Fialovi voliči tak „masivní podporu válce“? Je zde pochybnost

„Česká republika, ale postupně i další země, jsou zatahovány do konfliktu na Ukrajině,“ říká předsed…