Pane vicepremiére, jak to vypadá s podporou státu ekonomice po koronaviru? Mám teď na mysli přímo nalité peníze, ne státní záruky. Kolik bylo vynaloženo za Vaše resorty?
Beru to za celou vládu, protože to nejvíc administrovaly tři resorty. Ministerstvo financí, práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu. Měli jsme to trošku náročnější, protože na rozdíl od financí, které mají finanční správu a MPSV, které má úřady práce, my nic takového nemáme a museli jsme zaktivovat stovky lidí, které jsme alokovali na ošetřovné, vypomáhali jsme bance ČMZRB, aby měla dostatek kapacit. Celkem podle našeho monitoringu se dnes přibližujeme hranici 100 miliard korun přímé podpory.
Nepřímá podpora se pochopitelně hůř vyčísluje. Je to dáno tím, co se pozastavilo a nezaplatilo, tedy odklady daní, pozastavené nájemné, pozastavené peněžní toky vůči bankám či sociální odvody atd. K nepřímé podpoře připočítáváme i záruky za úvěry a musíme počítat, co je pod kontrolou záruční a rozvojové banky a co je pod kontrolou komerčních bank. První část COVID 1, COVID 2 či COVID Praha nebo program Expanze je pod kontrolou ČMZRB a tam jsme na čísle nějakých 26-27 miliard korun a u programu COVID 3 je to v oblasti žádosti bankám, které se vyhodnocují a u komerčních bank se to blíží 13-14 miliardám. Tohle půjde vyhodnotit až s určitým časovým odstupem. Takže přímá podpora 100 miliard, nepřímá podpora jsou jednoznačně další desítky miliard korun.
Sněmovna schválila novelu rozpočtu na letošní rok s rekordním schodkem 500 miliard korun. Bude to už z Vašeho pohledu konečné?
My jsme přesvědčeni, že to konečné je. Samozřejmě bojujeme o to, aby to nakonec ani nebylo plných 500 miliard, uvidíme, kde se ještě podaří ušetřit. Dokážeme už dost slušně dohlédnout na to, jaké budou výdaje. Programy mimořádného covidového charakteru jsou rozehrané, vidíme, jaký o ně je zájem a když jsme je spouštěli, nemohli jsme přesně vědět, kolik zájemců se přihlásí, kdo to využije apod. Teď už máme odhad poměrně přesný. Co ale ještě nevidíme, je příjmová stránka rozpočtu, to je velká neznámá. Podle našeho názoru je to bezpečná varianta, dokážeme se do toho vejít a ambicí samozřejmě je, aby to nakonec bylo méně.
Pokud dneska někdo říká, že zbytečně utrácíme, je třeba si uvědomit, že jsme měli dvě možnosti. Buď podpořit ekonomiku a střední stav, firmy, živnostníky a pak to není o desítkách, ale o stovkách miliard korun. Bez toho se to udělat nedá. Anebo byla druhá možnost, čímž bychom rozpočet uhráli mnohem lepší, ale zlikvidovali bychom všechno, co se v naší zemi 20, 30 let budovalo. Nechtěli jsme zlikvidovat české firmy, rodinné podniky a živnostníky. Vždycky jsme tvrdili, že bude-li zle, tak to uděláme. Jestli nám někdo vyčítá, že více zadlužujeme, no ano, ale proto, že jsme před tím měli minimální zadluženost. Byli jsme na tom takřka nejlépe z celé Evropy. I teď stále budeme na špičce v Evropě. Podívejte se na Německo, které má šedesátiprocentní zadluženost, my budeme na nějakých 40 procentech. Zadluženost jsme zvedli, ale díky tomu nepadly firmy a držíme zaměstnanost.
Pak se zeptám ještě z druhé strany, zda ta podpora ve výsledku nemohla být i větší. Stejně tu jsou firmy i živnostníci, kteří i se státní podporou sotva přežili a budou mít obrovské problémy do budoucna…
Nejsme pochopitelně schopni zasaturovat jeden a půl milionů podnikatelských subjektů v zemi, ale snažili jsme se každému segmentu pomoci. Nelze hradit všechny ztráty, to je vyloučené. Snažíme se kompenzovat náklady, které vznikly. U živnostníků jde o určitý záchranný kruh. Živnostník dostal v podstatě 15 tisíc měsíčně čistého, k tomu pět tisíc na zdravotním a sociálním, které nemusel odvést, plus případně ošetřovné a v součtu to dělá skoro 50 tisíc hrubého měsíčně. Pro někoho to byly peníze, které ani před tím neměl a někdo jiný zase nemohl vyjít, protože jen náklady má vyšší. Pravdu mají oba, ale jinak to nešlo udělat. Šlo o jakýsi kobercový nálet a nešlo u 600 tisíc živnostníků posuzovat jednoho po druhém, to technicky nelze. Stejné je to u malých eseróček. Někdo je spokojený, někomu to nestačí.
Co se týče mimořádně vysokého schodku rozpočtu, tu výši v letošním roce uznávají prakticky všichni včetně opozice. Před čím ale slyšíme varování je, že to bude pokračovat i v dalších letech. Jinými slovy, že letos výjimečně sice bude schodek 500 miliard, ale v dalších letech to bude 300, 200 miliard atd. Nebude tohle problém?
Nejde z letošních minus 500 miliard udělat za rok přebytkový rozpočet, to je technicky vyloučené. Letošním půl bilionem absolutně nevybočíme z průměru ostatních evropských zemí. Minulý týden jsem měl setkání se slovenským ministrem hospodářství a vicepremiérem a oni na tom v přepočtu vůči HDP budou velmi podobně. Ale proti jiným máme lepší pozici z pohledu nízké zadluženosti. V příštích letech budeme pociťovat důsledky. Výdaje covidového charakteru budou sice minimalizované, ovšem nemůžeme vyloučit, že žádná podpora nebude. Některá odvětví podpořit asi budeme muset.
Otazník visí nad příjmovou stránkou. Stejně tak, pokud někdo žije v iluzi, že se všechno dá ušetřit na státních úřednících, tak jsou to relativně malé částky. Ano, vždycky se dá ušetřit. Ale máme snad šetřit na policistech, na lékařích, hasičích, armádě? Nebo máme šetřit na důchodcích? Nebo nemáme přidávat učitelům? Když to sečtete a podtrhnete, jsou to klišé, jak ušetřit desítky a stovky miliard, ale není kde. Jednotky miliard ušetříme nepochybně, i na státní sféře a v resortech, ale tím neotočíme kormidlo rozpočtu. Bude to záporné saldo i příští rok, ale pochopitelně už v jiné dimenzi.
Takže nehodláte zvolit taktiku výraznějších škrtů a úspor, jak to dělala Nečasova vláda a pan Kalousek coby ministr financí během krize po roce 2008?
To rozhodně ne! Tohle byla katastrofa, co tenkrát udělali. Ti, kteří nás dnes kritizují ze stran, které tehdy vládly, za dobu celé krize v letech 2008 - 2010 ekonomiku během dvou let podpořili tak, jak my my jsme dokázali během tří měsíců. Záruky během dvou let tenkrát byly dány v řádu osm miliard a my to teď dali za jeden měsíc! Jde o absolutně neporovnatelnou podporu. Hlavně jsme udělali to, a nedáváme to ani do součtu podpory, že jsme zvýšili investice, což je nepřímá podpora. Tehdy došlo k zaškrcení investic, ekonomika šla úplně ke dnu. Dnes investujeme. Jen na resortu Ministerstva dopravy, kde teď sedíme, jsme zvedli meziročně z roku 2019 na rok 2020 investice z 95 na 125 miliard korun. Jde o investice do silnic, železnic, obchvatů, přejezdů, vody atd. Jen tady je to o 30 procent navíc a snažíme se to dělat i celkově, což je nevídané. Startujeme tím ekonomiku, dáváme jí práci, utrácíme peníze a něco budujeme. Udržujeme tím i zaměstnanost.
Fotogalerie: - 500 miliard ve třetím čtení
A zjišťujete si možnosti, kde ušetřit víc, než jednotky miliard? Někde přece musí jít ušetřit. Prezident Miloš Zeman často zmiňuje vysokou podporu solárním elektrárnám.
Samozřejmě to děláme. V době největší krize v průběhu dubna, což se připravovalo dlouho, jsme vyhlásili nastavení nejnižší možné hranice tzv. vnitřního výnosového procenta, což je benefit, který jde pro solární investory z let 2009 - 2010. Kdo tvrdí, že jsme tady zabili soláry, není to pravda. Pouze jsme to dali na nejnižší možnou povolenou míru podpory pro ty, kteří v solárech investovali v inkriminovaných letech 2009-10, což byl největší zločin, který tady historicky z ekonomického hlediska kdy byl. Bude nás to stát 600 miliard korun a výsledek je takový, že nám to vyrábí elektřinu přibližně z 2,6 procent z celkového objemu. Na to nepotřebuje nikdo žádnou velkou matematiku, aby viděl, jaký to je průšvih. Toto státnímu rozpočtu a nám všem mohlo ušetřit 6-10 miliard korun.
Mluvil jste před tím o opozici. Jak byste zhodnotil vystupování opozice ve Sněmovně během koronakrize? Zpočátku byli opatrní a příliš Vás nekritizovali, ale ve výsledku třeba šéf ODS Petr Fiala řekl, že nebýt ODS, lidé by od státu ani nedostali podporu…
To je naprosto směšné. Takovou blbost snad ani nemá cenu komentovat. Opozice se nechovala podle toho, co my jsme dělali. Chovala se podle toho, jak si to vyhodnocovali, že se jim hodí. Zpočátku, co jsme udělali první radikální opatření a byli jsme první v Evropě, měli jsme obavu, zastavovali jsme lety, zavírali postupně hranice a omezovali akce, tak nás kritizovali, že to je zbytečné. Zesměšňovali nás ve Sněmovně, do dneška to vidím. Měli z nás absolutní srandu, co jsme si to dovolili, že jsme zavřeli Světový pohár v biathlonu v Novém Městě na Moravě. Přetrpěli jsme to, věděli jsme, proč to děláme, ale obavu jsme pochopitelně měli. Po pár dnech začaly stejně reagovat ostatní země, lidé kvitovali a najednou opozice začala říkat, že jsme to udělali dobře. Poté nás během omezování dalších věcí a akcí nekritizovali, protože s tím lidé souhlasili a poté zase při uvolňování nám vyčítali nejprve, že to děláme příliš rychle, poté zase, že příliš pomalu.
Takže jste tam v ničem nechybovali?
Samozřejmě, že jsme udělali chyby. Zavřeli jsme celou ekonomiku a racionálně to potom přesně na hodinu pustit nebylo jednoduché. Byli jsme s Rakouskem první, kdo začal ekonomiku pouštět, a měli jsme jasný jízdní řád, který jsme měnili pouze jednou, když jsme to zkrátili, když se situace vyvíjela lépe. To nás zase opozice kritizovala, že rozvolňujeme moc rychle, pak příliš pomalu, pak že to děláme chaoticky. Vždycky si něco našli a okamžitě nás za to napálili. Neříkám, že vše, co říkala opozice, je nesmysl. Dokonce tvrdím, že ne všichni z opozice totálně selhali. Jako celek se z opozičních stran nepředvedla žádná, ale nedíval jsem se na to optikou celých stran, ale jednotlivců. Řada z nich se mi kolikrát nezištně hlásila, chtěla pomoct, snažili se a byli to i lidé z opozičních stran a dělali to bez snahy mít popularitu. Ale ty různé deklarace a apely a výzvy, to bylo směšné. K něčemu nás neustále vyzývali, ale za hodinu o nich už nikdo nevěděl.
My ani na opozici nenadáváme, pouze jsme dělali, co bylo podle nás nutné. Každý soudný člověk viděl, že jsme situaci zvládli jako jedni z nejlepších v Evropě. Dnes dáváme do ekonomiky nebývalé množství peněz. Pokud někdo říká, že šlo něco udělat o týden dříve, možná má pravdu. My netvrdíme, že jsme bezchybní. Opozici ale nenatíráme. Opozice kritizuje nás, ale ano, je to částečně její práce. Ale ať si ty strany sečtou, jestli jim to něco přineslo. My jsme to nedělali pro politické body, ale abychom ochránili zdraví lidí a pak abychom nastartovali včas ekonomiku a dali do ní peníze. Tato cesta se osvědčila. Ať se opozice podívá na svoje výsledky a preference, zda se jim ta kritika vyplatila. Pro řadu normálních lidí se už stává směšnou, protože jednou jako kolovrátek a opakují stejné fráze. Lidé podle mě víc ocenili někoho, kdo si vyhrnul rukávy a snažil se pomoct. Všichni, i ti nejméně soudí lidé, kteří nám nepřejí, musí vidět, že tohle byla naprosto bezprecedentní situace, kterou nikdy nikdo nezažil. Nikdo na to nebyl připravený. A že se týden nebo 14 dní čekalo na roušky? Všude se čekalo. Nebyla země, která by je měla hned.
Zmiňoval jste výsledky opozice. Podle průzkumů se příliš nezdá, že by ji lidé za činnost během koronakrize ocenili…
Ať si to vyhodnotí sami. Sám ty preference moc nesleduji, rozhodovat se bude za rok ve volbách. V nějakém duelu, kde jsem byl, to pan Fiala z ODS řekl jasně: Co na to řekne volič? To je přesně rozdíl jeho úhlu pohledu. On bere obyvatele za voliče. Já to beru tak, že se snažíme pomoct všem a je nám úplně jedno, kdo komu fandí. Snažili jsme se pomoct plošně a vytvořit nějaké podmínky. Pokud to někdo začne dělat přes voličskou základnu, začne spekulovat, pak to nezvládnete a projeví. Tady vidím rozdíl u klasických stran, které všechno vidí jen přes voliče a pořád si všechno přepočítávají na hlasy a voliče. Někdy je lepší se na to nedívat a fungovat podle vlastního přesvědčení, pracovat zodpovědně a nakonec se to projeví.
Podívejme se teď víc do budoucna. Jaké máte odhady vývoje ekonomiky? Jak dlouho potrvá, než se dostaneme na úroveň před covidem? Pokud to vůbec půjde.
Úroveň před covidem byla nevídaná. Za poslední roky jsme se dostali do světové špičky. Poklesne to všude ve světě a doba “pocovidovská” bude jiná, než před tím. Lidé si možná začnou opětovně víc vážit některých hodnot. Měli jsme trvale rostoucí mzdy, téměř nulovou míru nezaměstnanosti a úrokové sazby rovněž skoro na nule. Všechna odvětví šlapala. Tak to prostě nebude. Půjdeme o něco níž, ale máme naštěstí dobrou základnu a strukturu ekonomiky i hospodářství. Máme chytré lidí a dobře našlápnuto v nových technologiích. Dokážeme na změny pružně zareagovat, a proto myslím, že to u nás půjde rychleji, než leckde jinde. Můžeme z toho vyjít posíleni, ale bude to nějakou dobu trvat. Hrozně důležité bude, nakolik naskočíme na racionální myšlení a realistické cíle, anebo se necháme dosmýkat do ambicí Green dealu do roku 2030, jakožto nepřekročitelných cílů. Nesmíme se nechat svázat v tom, že budeme za každou cenu skákat tak, jak EU řekne. Musíme být k Evropě sebevědomí, respektovat pravidla i evropské ambice, ale nesmíme se nechat natlačit tam, že ambice některých zemí úplně zabije hospodářství zemí jiných. Máme svoji určitou strukturu průmyslu a energetiky a nenechme se vyhecovat těmi, co tvrdí, že do roku 2030 se udělá totální revoluce a všechno bude jinak. Nebude to jinak. Musíme jít krok za krokem a hlavně si ponechat svoji soběstačnost a suverenitu v rozhodování a budování hospodářství. Nebuďme na ostatních tak závislí.
Řada ekonomů varuje před tím, že to nejhorší ve smyslu ekonomickém nás teprve čeká. Jak to vidíte?
Rozhodně to není za námi. Jestli se to bude dál zhoršovat, anebo zůstaneme tam, kde jsme teď, uvidíme. Pokles průmyslu v dubnu na úroveň 30 procent byl bezprecedentní, ale je vidět, že proinvestiční aktivita vlády pomohla třeba v oblasti dopravní infrastruktury ve stavařině, která klesla jen nepatrně. A dokonce inženýrské stavitelství rostlo o 14 procent v dubnu během největší krize. Věřím, že se podaří udržet i spotřebitelskou poptávku, protože děláme obrovská opatření pro udržení zaměstnanosti. Jistota pracovního místa určitě udržuje spotřebitelskou poptávku. Největší otazník je v exportu. Jsme jedna z nejvíce exportně laděných zemí. Každoročně ven vytlačíme 4,7 bilionu korun, to je neuvěřitelné číslo, které v této době bude nižší. Vše bude záviset na tom, jak bude fungovat poptávka po našich produktech v oblasti automobilového průmyslu, strojírenství, chemie a dalších odvětví a to zejména v Evropě, kam jde 84 procent našeho exportu.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
