Takto se dělá přebytek rozpočtu před volbami, ukazuje Markéta Šichtařová. Mamlas se splete o tři nuly a nikdo si toho nevšimne. Pane Babiši, takto jste řídil i firmu?

30.04.2017 13:54 | Zprávy

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Naprosto nepochopitelné je v souvislosti s rozhodnutím vlády, že loňský přebytek 62 miliard korun půjde na umoření státního dluhu, vůbec to, že někdo mohl uvažovat o jakémkoli jiném jejich využití. Ekonomka Markéta Šichtařová navíc upozorňuje na to, jak se dělá přebytek rozpočtu před volbami a jak o to hůř dopadne letos. Ze tří nejdéle sloužících ministrů financí posledních patnácti let jí jako nejúspěšnější vychází Andrej Babiš, ale svou firmu by podle ní patrně řídil lépe.

Takto se dělá přebytek rozpočtu před volbami, ukazuje Markéta Šichtařová. Mamlas se splete o tři nuly a nikdo si toho nevšimne. Pane Babiši, takto jste řídil i firmu?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Po jednání s předsedou ČMKOS Josefem Středulou prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že vláda chce navýšit platy pro učitele, zdravotníky, zaměstnance kulturních zařízení či úředníky o deset procent od ledna 2018. Od čeho by se měla odvíjet platová úroveň státních zaměstnanců, aby nedocházelo ke zvyšování účelově tehdy, když se blíží volby?

Mechanismus by mohl být klidně nastaven analogicky k tomu, jak je nastavený u důchodů:  U nich se valorizace provádí podle dvou složek. Tou první je míra inflace, druhou reálné mzdy, konkrétně třetina jejich růstu. Samozřejmě přesně tato čísla u státních zaměstnanců nedávají smysl, protože by se mezi státními zaměstnanci a soukromým sektorem neustále rozevíraly nůžky – nicméně obecně vzato logika valorizace má hlavu a patu.

Bohužel, pravidelná valorizace nevyřeší situaci, kdy některá skupina zaměstnanců – dejme tomu třeba učitelé – má obecně velmi nízkou úroveň mezd, a to tak nízkou, že neodpovídá společenské prestiži a významu. Otázka potom zní, jaká výše mezd by odpovídala jakési „správné hodnotě“. A tady se můžeme inspirovat v soukromém sektoru, protože existují i soukromé školy, soukromé kliniky a další. Jenomže pochopitelně stát nemá na to, aby platil třeba státním učitelům stejně vysokou odměnu jako soukromým. Co s tím?

Stát na platy nemá, protože má zaměstnanců příliš mnoho. A proč jich má mnoho? Tím se konečně dostáváme k jádru problému. Řada rodičů je nespokojená se státními školami a zakládá školy soukromé, poptávka po nich je mnohem vyšší než nabídka. A Ministerstvo školství na to zareagovalo zákazem vzniku dalších soukromých škol... A právě tady začíná vznikat ta nelogičnost a iracionalita. Když stát zakáže soukromé školy, potřebuje víc státních škol, víc učitelů – a pak nemá na jejich platy.

Ministr financí Andrej Babiš upozornil, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, že je obrovský tlak na platy, že i soukromé firmy navyšují, takže s navýšením platů počítá. Co byste k jeho argumentům dodala, ale i k jeho poznámce, že když se navyšuje nějakým procentem, tak pořád dostávají přidáno víc ti, kteří už tak mají vysoké platy?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

ČT vymáhá poplatky od neregistrovaných

Česká televize aktuálně rozesílá sdělení, kterým nutí občany, kteří stále nejsou registrováni jako její poplatníci, k přihlášení do evidence poplatníků ČT – tedy i ty občany, kteří nevlastní televizor, ale třeba jen mobilní telefon. ČT získává adresy neregistrovaných občanů porovnáváním seznamů odb...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vyoral k ukrajinské aktivistce: „Nikdo ji tu nedrží“

16:17 Vyoral k ukrajinské aktivistce: „Nikdo ji tu nedrží“

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Pokud má ukrajinská aktivistka Anastasia Sihnaievska pocit, že se z…