Novinář Jiří X. Doležal se rozkmotřil s časopisem Reflex. Šéfredaktor Marek Stoniš měl údajně Doležala urážet kvůli nemoci a také překroutil titulek k Doležalově článku tak, že naznačoval něco jiného než článek samotný. O vše se Doležal podělil na Facebooku. Sledujete kauzu? A co z ní vyvodit? Pochybení šéfredaktora?
Já nemám vhled do toho, co konkrétně se stalo mezi pány Stonišem a Doležalem. Zaznamenal jsem ale facebookový příspěvek Jiřího X. Doležala, na který jsem přiměřeně jeho obsahu reagoval, alespoň dle mého. Přijde mi totiž poněkud nesoudné prát špinavé prádlo na veřejnosti – ať jde o redakci časopisu, nebo o sportovní klub. Co se týká titulku nebo titulní stránky, nebo o co šlo, to si snad normální lidé vyříkají nejdříve osobně, ne? A taky jsem trochu alergický na ubrečenost a citové vydírání, což pro mě okázalé ohánění se zdravotním stavem, coby argumentem v diskusi, bezesporu je.
Jakkoliv panu Doležalovi přeji pevné zdraví, tak echt u něj, novináře, který si jindy často hrdinně, bez skrupulí a nevybíravě ve svých textech nebo rozhovorech bral na paškál ostatní, mi to přijde jako slabošství nejvyššího stupně. Co mi však přijde nejvíce o panu Doležalovi vypovídající je, že on, příznivec tvrdé cenzury na sociálních sítích, k čemuž se ve jménu boje proti nenávisti hrdě hlásí, si mě zřejmě v souladu s jeho totalitně-bolševickými tendencemi zablokoval. A předpokládám, že i smazal můj komentář.
Není žádnou novinkou, že když se některým, často samozvaným demokratům, neklaníte ke kotníkům, jak jsou od svých „souvěrců“ zvyklí, nebo jste k nim dokonce kritičtí, tak se chovají, jako kdybyste rozšlápnuli bábovičku nebo vzali hračku dítěti. Pokud by se pan Doležal rozkmotřil s Reflexem, tak v Bakalově Respektu, kam se poslední léta ostatně hodí daleko víc, by mu nějaký flek mohli najít. Případně další: Deník N, Aktuálně nebo třeba Seznam. Médií, které jeho názorovému zakotvení poskytnou prostor, je u nás myslím přehršel.
Zajímavé je i dění kolem liberálního Respektu. Ten použil ke své propagaci na Facebooku konzervativní výrok europoslance Alexandra Vondry, který varuje před lavinou progresivismu. Jak vnímat takovou strategii? Posouvá se Vondra k liberálům, nebo snad Respekt ke konzervatismu?
Bakalův a Taberyho Respekt má zřejmě problémy s čteností, tak nasadil do propagace trumf Alexandra Vondru. Ten je sice také členem fanklubu Václava Havla, ostatně jinak by v Respektu nepochodil, ale má minimálně poslední léta konzervativnější názory, s nimiž podle všeho souhlasí více občanů, než s ideologicky zaslepeným Respektem a jeho tendenčními redaktory. Otázkou je, zda pan Vondra skutečně trochu prozřel, nebo zda jen cíleně překabátil coby možný prorežimní trojský kůň. Vzhledem k tomu, že jej propaguje Respekt, klonil bych se k variantě druhé.
Jinak Respekt se rozhodně neposouvá ke konzervatismu. Nicméně Alexandr Vondra, vyjma jeho konzervativních názorů z poslední doby, do něj ideologicky zapadá. Je to člověk z okruhu pana Havla, je to globalista, proamerický, proeunijní, součást elit. Za mě jen klame rameny. Já mu nevěřím. Ale můžu se mýlit.
Kauza „Koněv“ na Praze 6 nabírá nové obrátky. Starosta Ondřej Kolář z TOP 09 dostal kvůli nenávistným vzkazům ochranku. Je podle vás celá situace včetně strhávání plachty ze zakrytého pomníku vinou starosty Koláře, či spíše lidí jako je Jiří Ovčáček, kteří velmi hlasitě vystupují na obranu pomníku?
Každý svého štěstí strůjcem a kdo seje vítr, sklízí bouři. Jakkoliv se vinu snaží Kolář, zřejmě správně proškolený svým otcem, naroubovat na Zemana, tak jsou jeho argumenty liché a smrdí demagogií. Tento hrdina celou tuto akci rozjel sám, dost možná úplně od začátku, a dál a dál přikládá pod kotel svými dalšími kroky a výroky. Nevím, zda jde o jeho vlastní iniciativu a snahu o zviditelnění, nebo je spíše ponoukán a očkován svým otcem, který – a podle všeho nejen ve svém zájmu – bytostně nesnáší současného prezidenta a Rusko, a proto podobně, jako nastrčil svého času Jiřího Drahoše, nyní popostrkuje svého syna.
Ondřej Kolář neustále opakuje, že Pražané v jeho části stojí za ním a sochu tam nechtějí. A teď má najednou ochranku a pláče do médií, jak jsou na něj lidé zlí. Tak stojí lidé za ním? Přitom analogicky jeho úhlem pohledu by přes něj stačilo přehodit plachtu, ne? Pokud vím, zakrytí sochy evidentně lživě obhajoval její ochranou. Když pak lidé plachtu strhávali, tak byli v pohotovosti policisté, aby „výtržníky“ zadržovali. To nemohli být policisté v pohotovosti, aby zadržovali vandaly? Nevidím v tom rozdíl. A nyní, pokud vím, už je sarkofág úplně pryč.
Takže pan Kolář si v mnohém protiřečí. Z jeho posledních rozhovorů už jen čekám, kdy v přímém přenosu České televize řekne něco ve smyslu: jestli na mě budete pořád tak zlí a jestli nezačnete nenávidět Rusko a Zemana, tak vám s tatínkem vyhlásíme válku. Což se možná už dost dobře děje.
Starosta Ondřej Kolář už nejspíše chce celý problém vyřešit jednou provždy. Nechal se slyšet, že pomník nemá na Praze 6 co dělat a vyjádřil obavu, aby se nestal poutním místem extremistů. Je podle vás Kolářův strach oprávněný? Mělo by o osudu sochy rozhodnout referendum obyvatel?
Referendum je řešení. Rozhodnutí zvůle uvědomělého eurosoudruha Koláře mi přijde arogantní a neadekvátní. I vzhledem k jeho až psychopatické nenávisti vůči Rusku. Socha Koněva však může být jen zástupný problém. Reálný důvod se ukáže časem. Žádné poutní místo extremistů to nikdy nebude, a kdyby si pan starosta nehonil ego, PR a pozitivní body u tatíčka a jeho chlebodárců, tak by se socha po vandalském činu očistila a neštěkl by po tom všem pes.
Jak lze Kolářův styl starostování popsat? Má šanci stát se výraznou postavou TOP 09?
Vzhledem k tomu, že nejsem z Prahy 6 a vlastně ani nejsem Pražák, tak jeho kroky v roli starosty nedokážu zhodnotit. Až do kauzy se sochou Koněva jsem o něm moc neslyšel a ani jsem si ho dříve nespojoval s diplomatem Petrem Kolářem. Zaznamenal jsem jeho charakterní krok, kdy si z peněz daňových poplatníků nejprve zaplatil sebepropagační rozhovor v Playboyi, když se promenádoval v oblečku králíčka nebo když neunesl, dle mého nijak přehnanou, provokaci jednoho z novinářů a chtěl si to s ním vyřídit ručně. To už na sobě teda neměl obleček králíčka.
Vláda německého státu Severní Porýní-Vestfálsko sází v boji proti islámskému extremismu na humorná videa na serveru YouTube. „Vtip, humor a fakta jsou nejsilnějšími zbraněmi demokracie,“ uvedl tamní ministr vnitra Herbert Reul. Souhlasíte? Porazí Západ teroristy takovým způsobem?
Samozřejmě souhlasím. Postavte proti sobě bojovníka s vtipem a bojovníka s nožem. I podprůměrně inteligentní jedinec přeci řekne, který z nich – za jinak stejných podmínek, jak se tuším říká ve fyzice – zvítězí. Mám takový pocit, že Němci se inspirovali slavnou britskou komediální skupinou Monty Python a jejím skečem The Funniest Joke in the World, který byl založen na tom, že každý, kdo si přečetl ten nejsměšnější vtip na světě, se uchechtal k smrti.
Jen je smutné, že Němci zřejmě nepochopili, že je to celé vtip. No, ale naštěstí bruselská velvyslankyně na Slovensku a trojská kobyla V4 paní Čaputová vyzývá k tomu, aby hlas – a tedy i břitký německý humor – byl v Evropě více slyšet. Poslední zhasne. Někdy mám pocit, že se ty naše evropské elity snad kříží jen mezi sebou. Protože jejich nápady a řešení by často nevymyslel ani žák zvláštní školy po dvojité lobotomii a s trojkou v krvi.
Proč se podle vás odchod Británie z EU tolik komplikuje? Je s voliči, kteří si brexit přáli, zacházeno férově?
Protože brexit ve skutečnosti nikdo z elit de facto nechce. Není v zájmu globalistů štěpit Spojené státy evropské. Nevím, nakolik to myslí Johnson vážně, a nakolik je to opět jen divadlo, které třeba u Theresy May bylo od začátku naprosto očividné. Stále trvám na tom, co říkám od samého začátku. Totiž, že ke skutečnému brexitu prostě vůbec nedojde. Vodítkem k tomu by mohl být už asi milion a jeden finální termín, který pak nakonec zase vždy šel prodloužit. A ne, s voliči, kteří si brexit přáli, zacházeno férově není. Ale jak se říká, kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zrušili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
