Teď z Česka cizinci začnou tahat ještě více peněz. Zde je důvod. A občané, pozor, budou na vás zkoušet to, na co doplatíte, varuje docentka Švihlíková

26.04.2017 4:43

ROZHOVOR „Jestli je v něčem naše pravice typická, tak v tom, jak říká, že je u nás vysoká cena práce a že by bylo třeba ponížit její vedlejší náklady – především sociální výdaje, a tím snížit její celkovou cenu, což je strašně nebezpečná demagogie,“ říká ekonomická expertka, pedagožka a publicistka Ilona Švihlíková. „Jakmile bychom snížili povinné odvody, vznikne okamžitě deficit na důchodovém účtu a i v jiných odvětvích jako například v sociálních službách nebo ve zdravotnictví. Pak nám ale pravice začne tvrdit, že to je všechno třeba zprivatizovat, jelikož stát to nemůže utáhnout. Tak by to určitě dopadlo a na to si musí dát veřejnost velký pozor,“ dodává ještě známá ekonomická analytička.

Teď z Česka cizinci začnou tahat ještě více peněz. Zde je důvod. A občané, pozor, budou na vás zkoušet to, na co doplatíte, varuje docentka Švihlíková
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Aféru Andreje Babiše s nákupem korunových dluhopisů své vlastní firmy prezentovala snad všechna celostátní média. Vysvětlení předsedy hnutí ANO k tomu nyní premiér Sobotka označil za politický pamflet a vyzval finanční úřad, aby konal... Jak má vůbec veřejnost posuzovat zmíněné kauzy s nákupem dluhopisů vlastních firem? Někteří významní podnikatelé tvrdí, například i majitel firmy Brano se 2,5 tisíce zaměstnanci a viceprezident Svazu automobilového průmyslu Pavel Juříček, že tehdy toho využila celá řada majitelů různých firem, a dokonce je k tomu měl vehementně vybízet tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Šlo tedy o podvod, nebo spíše jen o neetické jednání, kdy stát přišel legálními „machinacemi“ o stamiliony z daní?

Nejsem sice specialistka na dluhopisy, ale jak tuto záležitost sleduji, připomíná mi další kauzu na dobývání renty. Nerozmohlo se to jen u nás, ale je to takové parazitování na veřejných prostředcích a využívají se k tomu různé nástroje. Pan Babiš byl jeden z mnoha, kdo na tom profitoval. Já bych se však spíše zaměřila na ty, kteří tu možnost nabídli.  

Podle informací z řady renomovaných českých médií měly zahraniční firmy vyvést loni z ČR díky svým dceřiným společnostem rekordní miliardové zisky. Jaký má tento fakt dopad na české hospodářství a co by se s tím dalo dělat? Existuje vůbec z této situace cesta ven?

Já se tomuto problému věnuji už řadu let a je to také jedno z důležitých témat, kterým se zabývám ve své knížce Jak jsme se stali kolonií. Tam ty odlivy peněz velice důkladně rozebírám. Je zajímavé, že si toho politici i média začínají všímat až teď, když už to ve velké míře funguje od roku 2006. A ten trend bude samozřejmě sílit, protože model práce v nízké mzdě se vyčerpává, a tak ty korporace si budou schraňovat všechno, co se dá. Pro běžného občana to znamená, že to, co se tady vytvoří, nemůže být v ČR spotřebováno, nevytvářejí se lokální investice, případně zisk z toho se nerozděluje na mzdách tady u nás. No a jestli z toho existuje cesta ven? Musí existovat a je nutné, abychom se o to snažili, jinak tou kolonií zůstaneme napořád a nějaká ekonomická transformace v 90. letech by pak byla celkem zbytečná. Konkrétní opatření k tomu rozebírám ve své knížce, ale je především nutné, aby se tato záležitost stala zásadním politickým tématem blížících se voleb a strany by měly ve svých programech nabízet konkrétní řešení.

Anketa

Co říkáte na příběh Emmanuela Macrona a jeho o 24 let starší ženy?

hlasovalo: 5001 lidí

Je dobře, že v tom nejsme sami, jelikož podobné problémy mají i další země Visegrádu, i když u nás jsou snad nejvíce zakořeněné. Určitě všichni budou hledat cestu, jak z toho ven.    

Nízké mzdy u nás se staly celospolečenským fenoménem, nehovoří o nich už jen odboráři, ale i všichni politici. ParlamentníListy.cz si udělaly během několika měsíců průzkum v různých odvětvích a zjistili, že mzda ve většině českých regionů se celkem běžně pohybuje v rozmezí od 12 do 16 tisíc hrubého, což je vzhledem k životním nákladům příjem těsně nad hranicí bídy anebo už přímo jde o pracující chudobu. Většina podnikatelů se ale hájí často tím, že se u nás vlastně žije dobře, jelikož jsou v ČR stále nižší výdaje na služby a za bydlení, než je tomu ve vyspělých západoevropských zemích. Argumentují také nízkou nezaměstnaností. Souhlasila byste s nimi? A jsou jedinou cestou ke zvýšení mezd jen důrazné protesty zaměstnanců, a to včetně stávek?    

Nízké mzdy jsou přímým důsledkem toho, že naše ekonomika je koloniální. Přidaná hodnota práce, která se u nás na pobočkách těch zahraničních matek vyžaduje, je často malá, protože někdy už nejde ani o montovny, ale například jen o skladové prostory, a od toho se pak odvíjí celková mzdová úroveň. Ten odliv zisků od nás je potom ve stovkách miliard, což pak chybí v naší ekonomice. Pokud chceme změnit trend nízkých mezd, musíme změnit ekonomický model našeho hospodářství. Samozřejmě že v současné době jsou namístě všechny odborové aktivity včetně protestů a je dobře, že se to teď po 25 letech zase učíme používat. Obrovský kus práce v tomto směru udělala Českomoravská komora odborových svazů se svou kampaní Konec levné práce. Nicméně pokud se chceme přibližovat vyspělým západoevropským státům, musí u nás dojít i k makroekonomickým změnám. Není to jen o odborech, že ty musejí všechno vybojovat. Ony jsou jen částí, která dopomůže k té zásadní změně, která by měla nastat. Politici by se o tom neměli bát mluvit, že podporu by měl dostat český kapitál a některá odvětví jako třeba vodárenství by měla znovu patřit státu.

Co se týká srovnání životních nákladů, tak za služby se opravdu ještě platí na Západě víc. Nedá se to ale už říct u cen spotřebního zboží, když vezmeme v úvahu výdělky. Tam to často bývá i naopak, takže argument, jak je u nás všechno levné, moc neobstojí.   

Pravicové strany se zásadně stavějí proti zvýšení minimální mzdy, spíše poukazují na vysokou cenu práce, která je v ČR horentně zdaněna. Chtějí tzv. odolného občana, který sice bude platit nižší daně, nicméně si bude spořit na důchod, zdravotnické služby i na určité životní krize, jako je ztráta zaměstnání a podobně. Je tento návrh správnou cestou do budoucna? Mohou si běžní občané takto spořit, když dvě třetiny z nich si nesáhnou ani na průměrnou mzdu ve výši 27 tisíc hrubého?  

Já bych chtěla v této souvislosti upozornit na jednu zásadní věc, o kterou se bude hrát i při parlamentních volbách. Jestli je v něčem naše pravice typická, tak v tom, jak říká, že je u nás vysoká cena práce a že by bylo třeba ponížit ty její vedlejší náklady, a tím snížit její celkovou cenu. To je strašně nebezpečná demagogie. Mzda se přece musí navyšovat výkonností ekonomiky, a nikoliv ponižováním povinných odvodů. Oni říkají: snížíme ty odvody, čímž vznikne okamžitě deficit na důchodovém účtu a i v jiných oborech jako například v sociálních službách nebo ve zdravotnictví. Pak nám začnou tvrdit, že to je všechno třeba zprivatizovat, jelikož stát to nemůže utáhnout. Takto by to určitě dopadlo, na to si musí dát veřejnost velký pozor. Mzdy musejí jít prostě nahoru výkonností ekonomiky a produktivitou práce, v žádném případě osekáním většiny sociálních výdajů, to by mělo negativní efekt a vrátilo by se nám to zpátky. Pokud by se všechno zprivatizovalo, doplatil by na to zase běžný občan.  

Naopak sociální demokraté chtěli stavět svůj volební program na progresivním zdanění bohatších a vyšším zdanění bank. Nemohli se však dohodnout, od které platové hranice by se měly daně výrazně navýšit. Další měsíc po tomto prohlášení jim opět poklesly volební preference. Co bylo na jejich postupu chybného? Je další, vyšší progresivní zdanění, než funguje doposud, zásadním omylem? 

Nespojovala bych tento návrh s poklesem jejich preferencí, ČSSD dělá i zcela jiné chyby. Progresivní zdanění sice patří mezi tradiční nástroje, ale zvolení té první hranice, což bylo 50 tisíc, nepůsobilo na veřejnost zrovna dobře. Domnívám se, že sociální demokracie by udělala líp, kdyby oživila zvýšení majetkových daní, posvítila by si na úniky do daňových rájů, prostě se zaměřila na ty velké plátce daní. Jestli od nich něco neuniká státu. To chce slyšet také jejich voličský segment, ne však už to, že kdo bere 50 tisíc hrubého, je považován za nějakého bohatce.

Česká národní banka (ČNB) ukončila oslabování koruny svými intervencemi a hned se to projevilo kolísáním kurzu v průběhu několika dní téměř v rozmezí dvou korun. Našim exportérům se to zřejmě nebude moc líbit. Bylo to tedy správné rozhodnutí ČNB? A jak se dotkne v příštích měsících české ekonomiky?

Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí, když už ty intervence trvaly od roku 2013. Já jsem patřila mezi dlouhodobé kritiky ČNB za umělé oslabování koruny. Ukazovalo se, že ten kurzový závazek je už dlouhodobě neudržitelný, a to nejen skrze tlak spekulantů, ale i kvůli inflaci. Kdyby se v intervencích dále pokračovalo, bylo by to zcela nesmyslné. Guvernér ČNB pan Rusnok si počínal vcelku rozumně, a tak se to obešlo bez nějakých větších šoků. Je mi jasné, že to rozkolísání v mnoha firmách bude působit vrásky, ale takové případy se stávají všude ve světě, například nedávno vyletěl švýcarský frank asi o 40 procent. Dále by pak měla koruna posilovat, i když to kolísání bude občas pokračovat, protože ti, kteří ji vehementně nakupovali, a byl o ni velký zájem, se jí teď budou zbavovat. Pro nás je to hodně důležité, jelikož posílení koruny přispěje k tomu, aby se naše ekonomika začala vyvíjet jiným, lepším směrem, ale musejí to podpořit ještě další politicko-ekonomická opatření.

Poslanci v novele zákona o registru smluv prosadili úlevy pro řadu státních a městských firem, které by už nemusely zveřejňovat své obchodní smlouvy nad 50 tisíc korun na internetu. Zástupci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS argumentují převážně tím, že když státní firmy jako třeba Budvar zveřejňují své obchodní dokumenty, jsou v nevýhodě vůči své konkurenci. Naopak někteří další politici to považují za skandální a tvrdí, že zmíněná novela zákona je okleštěním této užitečné legislativní normy a nahrává spíše korupci. Senát poslancům Parlamentu ČR vrátil novelu zpátky k přepracování... Ke kterému z těchto názorů se kloníte vy sama? 

No, něco je na argumentaci těch tradičních stran. Aby se daly volně zjišťovat informace o státních firmách, to mi moc nesedí. Zvláště když vidím, kteří lidé zatím stojí. Ti by měli s tou transparentností začít především sami u sebe. Já bych určitě některé informace nechala utajené, aby se nám potom všechno nezprivatizovalo, v tom vidím daleko větší riziko.      
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat

4:43 Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat

ROZHOVOR Demokracie není podle poslance ODS Marka Bendy něco, co máme navždy, na věčné časy. „To jso…