Tlačil Pompeo USA do Dukovan? Snad proběhne férový tendr... Extopkař Knot i o Bělorusku

15.08.2020 21:36

ROZHOVOR „Otázka je, za jakým účelem právě americký ministr zahraničí Mike Pompeo přijel do ČR? Nebyl to třeba právě lobbing za dostavbu Dukovan Američany?“ ptá se jihočeský vicehejtman Josef Knot, který nedávno po letech opustil řady TOP 09. A dodává, že pevně doufá, že stavební zakázka vzejde z řádného výběrového řízení. V rozhovoru se vyjádřil k informacím o covidu-19, s tím, že „média zajímají hlavně senzace a špatné zprávy“, i k situaci v Bělorusku. V souvislosti s novým filmem o Václavu Havlovi říká: „Osobnost své doby, která plnila svůj úkol.“ Zmínil i „nitky v pozadí 17. listopadu“ a nepřesnosti v seriálu Vyprávěj.

Tlačil Pompeo USA do Dukovan? Snad proběhne férový tendr... Extopkař Knot i o Bělorusku
Foto: archiv J. Knot
Popisek: Josef Knot
reklama

V médiích se téměř každý den dozvídáme, že počet lidí s pozitivním testem na covid-19 roste. Jak celkově vidíte vývoj epidemie v ČR?

Anketa

Vážíte si Spojených států amerických coby klíčového spojence ČR?

9%
91%
hlasovalo: 36238 lidí
Předně bych rád zdůraznil, že média, prakticky beze zbytku, zajímají hlavně senzace a špatné zprávy. Takže v době koronavirové pandemie měli a i nadále mají novináři vyloženě žně. Normální člověk, aby se z těch často zmatených informací a politických rozhodnutí totálně nepominul, je musí brát opravdu s nadhledem.

Navíc jsem se dosud nikde pořádně nedočetl, kolik lidí zemřelo přímo na koronavir, spíše dochází na úmrtí s kovidem než na kovid. Statistika, která zahrnuje úmrtí nikoli na koronavir, ale tzv. i s ním a třeba v 90 letech člověka, mi opravdu nepřijde dostatečně relevantní. Je třeba zmínit, že ročně zemře 1500 osob na chřipku, ale hranice se kvůli tomu nezavírají a děti chodí normálně do škol. Nicméně i tady samozřejmě platí, že i nadále je opatrnost a ohleduplnost neustále namístě.

I přes narůstající počet pozitivně testovaných mají děti 2. září usednout do školních lavic. Je to, podle vás, dobré rozhodnutí? A v tomto kontextu, když si srovnáme počty nakažených teď a na jaře, jak s odstupem doby hodnotit uzavření škol od půlky března až do konce května?

Já to vnímám prostě jako rozhodnutí z nutnosti. Myslím si totiž, že další zatížení rodičů, kteří by museli dále zůstat s těmi mladšími dětmi doma, je už prakticky neúnosné. A výuka přes internet a mobilní aplikace není také to pravé ořechové. I když chápu, že se mohla některým žákům, hlavně těm starším, zalíbit. Pobyt v kolektivu po stránce sociální to ale nemůže nahradit. A troufám si říct, že kvalita výuky na dálku, pokulhává i jako taková. Pokud jde o uzavření škol na jaře a setrvání tohoto stavu až do prázdnin, to bylo pak jen jakýmsi vyústěním situace. Zda více, či méně správné, musejí posoudit jiní.

Když se podíváme do zahraničí, co říkáte na aktuální situaci v Bělorusku?

V Bělorusku jsem nikdy nebyl, takže situaci vnímám jen zprostředkovaně, ale člověk by neměl být lhostejný k bezpráví a měl by bránit základní svobody.

A co říkáte na názor demonstrantů a i některých politiků, že byly výsledky voleb zfalšované?

Anketa

Chtěli byste na území ČR nastálo vojáky USA, jak si přeje Alexandr Vondra?

6%
94%
hlasovalo: 23476 lidí
Každý má právo na svůj názor. Já nejsem běloruský volič, ani člen tamní volební komise. Takže s určitostí nemohu říct ano, či ne.

Kam až může to, co se nyní v Bělorusku děje, dojít? Domníváte se, že by nakonec demonstranti mohli dosáhnout třeba i opakování prezidentských voleb?

V tomto jsem trochu skeptik, byť bych to uvítal. Otázka je, zda by třeba Alexandr Lukašenko nezískal 80 procent hlasů, ale třeba o něco méně. Nebo více. Podle toho, jaké karty by si dokázal namíchat.

Kvůli tomu, co se v Bělorusku děje, hrozí USA i Evropská unie sankcemi. Nakolik by do této situace měl Západ, případně Evropská unie v tomto smyslu zasáhnout?

Myslím si, že USA i Evropská unie mají momentálně dost svých starostí. A sankce? Na Rusko třeba nikterak zásadně nezapůsobily. Ale vzhledem k tomu, že tu není ropa ani jiné nerostné bohatství, tak je otázkou, jak moc USA zrovna v této věci budou aktivní.

Od Lukašenka zaznělo, že Česká republika může mít vliv na demonstrace, které v zemi probíhají. A že docházelo ze strany Česka k pomoci s organizací a k instrukcím. Týdeník Respekt napsal, že za obviněním České republiky může stát Rusko. Co si o tom myslíte?

Ano, a první člověk ve vesmíru byl Eskymák. (úsměv)

Ale teď tedy vážně. Když zmiňujeme Rusko, tento týden americký ministr zahraničí Mike Pompeo na návštěvě ČR uvedl, že pokud by se Rusko podílelo významněji na jaderné elektrárně Dukovany, vedlo by to k ohrožení nezávislosti a ohrožení suverenity České republiky. Co na jeho slova říkáte?

Vám to Rusko opravdu leží v hlavě. Otázka je, za jakým účelem právě americký ministr zahraničí Mike Pompeo přijel do ČR? Nebyl to třeba právě lobbing za dostavbu Dukovan Američany? Nevím. Jinak pevně doufám, že stavební zakázka vzejde z řádného výběrového řízení, i když si nebudeme nalhávat, že u atomových elektráren hraje i politika svou roli.

Na závěr z úplně jiného soudku. V minulých týdnech se do kin dostal film o Václavu Havlovi. Snímek se setkal s rozporuplnými reakcemi, vedle filmových kritiků ho přijali rozpačitě i diváci, na serveru CSFD.cz byl hodnocen 56 %. Může, podle vás, film přinést něco nového? A jak vy s odstupem více než třiceti let od revoluce dnes Václava Havla vnímáte?

Tento film jsem zatím neviděl. Takže nemohu říct bohužel, ani bohudík. Četl jsem jen dvě recenze, a byly opravdu dost protichůdné. Tady to opravdu bude co člověk, to názor. Podle toho, jak Václava Havla vnímal. Jinak si myslím, že to byla osobnost své doby, která plnila svůj úkol.

Odpůrci Václava Havla začali postupem doby mluvit o tom, že Havel si ani před rokem 1989 nežil špatně. O kriminále, kde nějakou dobu pobýval, se mluví jako o „fešáckém“, poukazuje se na to, že jezdil mercedesem, že bez peněz rozhodně nebyl… Co na to říct?

Vím, že tyto historky na veřejnosti kolují již dlouho. A to od lidí někdy více, jindy méně zasvěcených. Nechal bych to ale na historicích a na podrobném zkoumání života prvního českého prezidenta.

Ale i tak, jak v tomto kontextu vlastně vnímat celou sametovou revoluci?

Stejně třeba jako v případě února 1948, kdy se dodnes někteří historici přou, zda to byl, či nebyl politický převrat, nemají historici zcela jasno, jak to toho 17. listopadu vlastně bylo a kdo tahal za nitky v pozadí. Někdo za ně, ať už v dobrém, nebo špatném, tahat musel.

Mimochodem, momentálně Česká televize opět reprízuje český seriál Vyprávěj, kde se listopadové i následné události zrovna objevily před několika dny. Člověk se, bohužel, někdy až nestačí divit, kolik nepřesností tam o tomto období zaznívá. A to byl natočen svobodně a celá plejáda účinkujících herců zažila sametovou revoluci na vlastní kůži.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Hora

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Svoboda? Češi chtějí, aby se o ně někdo staral.“ Krejza z ODS i o tom, co slyší od Pirátů

10:35 „Svoboda? Češi chtějí, aby se o ně někdo staral.“ Krejza z ODS i o tom, co slyší od Pirátů

„Svoboda s sebou nese i velkou zodpovědnost. Otázka je, zda je po svobodě poptávka,“ uvažuje místost…