V poslední době se ve veřejném prostoru objevily výrazné názory na vývoj naší země po sametové revoluci. Hudebník a bývalý politik Michael Kocáb v XTV coby přímý účastník jednání v listopadu 1989 uvedl, že převzetí moci nebyl žádný obchod s komunisty, jak se v poslední době stále častěji objevuje. „U všech jednání jsem byl, nic takového se nedělo.“ Co o tom soudíte? Má pan Kocáb pravdu?
Pojem „obchod“ zavání nečestností, nám dole, až biblicky nepřijatelnou. Prostě vedoucí představitelé hospodářsky úspěšného státu viděli, že se to v Evropě hroutí, Sověti je nepodrží, a tak usedli ke stolu s nýmandy, aby to nějak uhráli. Ani jedna ze stran nevěděla, kam to povede. Ti chytří se vyrojili, až když bylo vybojováno.
Neobchodovalo se, dokonce ani nebojovalo. Spolusedící mohli být rádi, že se s nimi komunisté bavili. Stačilo vyhlásit akci Norbert nebo výjimečný stav. Vše symbolizuje jediná fotografie: Za zády předsedy vlády stojí Oskar Krejčí s rozevřenou náručí. Patřil k těm prozíravým komunistům, co chtěli šest týdnů poté zrušit článek 4 ústavy o vedoucí roli KSČ, dát každému pas, uvolnit drobné soukromničení, zrušit politické kádrování – a proto celý ten tzv. Listopad, který opozice chtěla však provést až v prosinci během Dne lidských práv.
Vykolejení tzv. studentskou revolucí, byli nejvyšší komunisté zaskočeni, stejně jako disidenti. Toto emocionální předběhnutí nečekali a finta s živým mrtvým, kterému se chodíme klanět, byla účinná – jak z manuálu Převrat snadno a rychle. Vlastně, kteří komunisté nebo disidenti? Havel nebyl v Praze, stejně jako Jakeš. Václav ještě v létě napsal v samizdatu, že prezidentem být nechce, což mne zklamal, a za sebe jsem pak tipoval Rudlu Battěka nebo Radima Palouše staršího. Plakát Havel na Hrad dal tisknout můj kamarád – dokonce přes noc v jedné vojenské nebo snad policejní tiskárně. Je znám náklad, autor fotky, chvíle, kdy Vašek přerývaně a s odbočkami opatrně sdělil jistou efemérní možnost, že snad asi bude možná navržen.
Jedna otázka prý Kocábovi stále není jasná. „I po 30 letech mi vyvstává otazník, proč Federální shromáždění jednomyslně zvolilo Václava Havla prezidentem, stejně jako že nás kooptovali za členy Federálního shromáždění. Nechápu to, že 300 bolševiků, kteří nás nenáviděli, aby každý bez výjimky zvedli ruku pro Václava Havla a pro nás kooptované poslance.” Jak to podle vás bylo? Nechali se donutit?
Těm, co nasedli do vlaku po rozjezdu: Pustili mne z Borů v lednu 1988. U prvého výslechu, jak se chovám na svobodě, důstojník ječel: „Srp, nic neznamenáte, u toho koně je vás pár, dvě stě, nic...nic...vůbec nic.“
V prosinci 1988 si mě a Sašu Dubčeka vybral francouzský prezident Mitterrand k účasti na snídani (ne Václav Havel, ale vybral si mě přímo Mitterrand). Sašu sebrali na nádraží v Bratislavě, po tichém souhlasu Gustáva Husáka. Mně dali pokoj. U dalšího výslechu, tentýž lampasák: „Pane Srpe, až budete u moci vy – budeme sloužit vám.“
Čili komunisté byli desítky let cvičeni v kázni. Řízena byla strana i hospodářství. Od Václava bylo geniální, že jednal s dr. Čalfou, u kterého kupodivu kavárně nevadí pendrekový zákon. Umí snad někdo lepší scénář sametového převratu? Uměli by ho dr. Štrougal, generál Lorenc, zmíněný Oskar Krejčí, partajníci Hegenbart nebo Havlín. Možná i ta estébácká svině, co mi řekla: „Pane Srp, děláte to dobře – ale ve špatné době,“ a zabouchnul antona.
Komunisté třicet let po listopadu 1989 mají podle Kocába stále větší moc a dostávají prostor v médiích, který není adekvátní jejich voličské podpoře. Souhlasíte? A je to chyba?
Michaelu Kocábovi jsem za totáče produkoval první jazzový singl. Byl to statečný kluk a někde jsou tady papíry o té provokaci v Hradci. Když jsem vyšel z lochu, nabídl ilegální Jazzové sekci technickou pomoc – hráli jej na západě a mohl na Tuzex. Vozil mne po Praze a hledali jsme prázdný barák pro Sekci. Byl jsem na jeho svatbě v kostele. Asi legrační detaily, pro ty, co dobu nepoznali.
Jeho spojenectví s Václavem Havlem, podle mne, bylo časově na úkor jeho hudebnímu kumštýřství. Kdysi v Havlově knihovně řekl na mikrofon, že Zeman je nevzdělanec a ožrala. Odpověděl jsem, že já jsem byl nejvíce opilý s Václavem Havlem, hlavně když to měl Václav zadarmo. Michal mi vtipně atakoval, a proto tuto pidihistorku píši: no jo, ale to nebyla beseda o Havlovi.
Kocáb kritizoval i Českou televizi za to, že pravidelně vysílá filmové týdeníky z dob komunismu s tím, že jde o podobnou věc, jako by německá televize vysílala týdeníky z dob nacismu. Co na to říkáte?
To je hrozné. V takovém případě souhlasím s iniciativou Michaela Kocába, že by měl být ředitel vyměněn.
A měli jsme komunisty před 30 lety zcela odstavit od moci a vše s nimi společného zakázat? Stejně jako Němci zakázali nacisty, jejich propagaci apod. po druhé světové válce? Kocáb připomněl, že komunisté mají na svědomí víc lidských životů než nacisté.
Zrušit a vykořenit... Sám jsem to, jako ředitel na ministerstvu, tehdy nedokázal. A to pode mne spadlo celé oddělení tisku, tedy cenzura. Jakýsi prezident Masaryk vydal první zákon – máme jej v knihovně – že změny ve fungování státu po roce 1918 nemají být unáhlené, čili čistky. „Mí“ komunisté odložili legitimace KSČ a začali tvořit nové zákony, pro novou dobu – a pro Havla. Podle Michaela Kocába měly přestat jezdit vlaky, zavřít obchody, devalvovat měna, zpoplatnit zdravotnictví, spálit knihovny, zesoukromničit všechno – vyjma v ulici Karlova, kde bydlel. Bohužel, k lítosti umělce, k tomu nedošlo a rohlíky byly každé ráno. Příště to rozhodně musí vypadat jinak... tedy rozhodně!
Kocáb uvedl a nechtěl to dále rozvíjet, že Miloš Zeman přistupuje k Rusku servilně a patolízalsky, protože jsou v Rusku archivy z dob socialismu a naznačil tak, že Rusové mohou na našeho prezidenta „něco mít“. Je to reálné?
Michael Kocáb to musí vědět, vždyť přece ony vlaky po generálu Vorobjovovi 24. 2.1990 s těmi informacemi, co bude za 25 let, z Milovic vypravoval.
EU se prý musí bránit snaze o hybridní rozvrat ze strany Ruska a Číny, proto je nutné bojovat s dezinformacemi a fake news, a stejně tak proti islámskému terorismu, který přes sociální sítě verbuje lidi. Jak to vidíte?
Evropská unie na tuto radu čekala. Víc než na mimozemšťany.
Fotogalerie: - Vesnice roku na Hradě
Evropskou unii ale podle něho není možné opustit, stejně tak jako nelze opustit rodinu. Z EU prý vede cesta jedině na východ, ne do žádného Švýcarska. Skutečně neexistuje k současnému uspořádání v Evropě žádná alternativa?
Ať vede kamkoliv, kam ji nepovede onen skvělý hudebník.
Pokud jde o vývoj naší země po listopadovém převratu v roce 1989, se specifickou interpretací přišel v projevu na sněmu ANO premiér Babiš. Ten obsáhle kritizoval 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly nezvratné škody a ODS si nakradla miliardy a ničila celý demokratický systém. Lze se s takovým hodnocením ztotožnit?
Nemám přístup k adekvátním informacím a nemám důvod předsedovi vlády nevěřit.
Korupčním systémem z 90. let Babiš podle svých slov upřímně pohrdal, a proto se rozhodl sám vstoupit do politiky. Přitom právě v uvedené době vybudoval premiér svůj Agrofert a stal se miliardářem. Jak to komentovat?
Před časem došlo na Slovensku k vraždě novináře a jeho slečny. Viněni byli politici. Padla vláda. Nyní je prokázáno, že vinu nemají žádnou. Ptejme se, zda svým údajným pohrdáním nešlape někomu na paty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
