_635695217773108099.JPG&id=73500)
Zúčastnil jste se recepce u příležitosti státního svátku Rakouské republiky a zmínil jste, že Česko nebylo dostatečně zastoupeno. O co šlo?
O výročí takzvané státní smlouvy v Rakousku, kdy si země připomíná odchod sovětských vojsk a znovu osvobození Rakouska jako svobodného státu a státu neutrálního. Překvapilo mne, že až na, tuším, jednoho náměstka ministra zahraničí nebyl přítomen vůbec nikdo z české politické scény, a to není dobře. Pravidlem je, že je nepochybně potřebná účast u sousedů a velmocí, a to účast buď ministerská či předseda dolní či horní komory Parlamentu. A také je třeba, aby u této příležitosti Česká republika vystoupila a někdo promluvil. To se nestalo a myslím, že jde o otázku komunikace ministerstev zahraničí, popřípadě ministrů mezi sebou, a nemělo by se to opakovat.
Jak to tedy, podle vás, vypadá v tomto ohledu s českou zahraniční politikou? Jak plní svoji reprezentační roli?
Otázka obsahová funguje – to znamená: co sledujeme. K tomu je ještě stránka instrumentální, totiž: jak to děláme. To je úkol diplomacie a k tomu patří některá pravidla, například, že neopomeneme účast na akci tohoto typu. Veďme debatu, o čem chceme vést rozhovor dál z obsahové i instrumentální stránky věci, která je politická a tu definuje vláda.
Kvůli kauze privatizace OKD budou padat trestní oznámení, mimo jiné na bývalého premiéra Bohuslava Sobotku. Je to závěr vyšetřovací komise. Co si o celé kauze myslíte? A dojde k potrestání viníků?
Jak tedy vnímáte celou kauzu OKD? Domníváte se, že byl spáchán trestný čin?
OKD u mě budila otazníky obrovského rozměru, například drobnost ohledně bytů. Jak to, že součástí privatizace dolů byly byty lidí, kteří pracovali v dolech? Za hubičku dostali vlastníci obrovské množství bytů – jestli se nemýlím, tak tehdy asi za čtyřicet tisíc korun jeden byt – a ty s tím neměly nic společného. Později došlo k předprodeji bytů a lidé se dostali do velmi obtížné situace. Toto byla jen jedna stránka. Nejsem schopen posoudit cenu, protože tomu nerozumím, ale kolem této privatizace byla řada kroků, jež svědčila o připraveném scénáři, kterému se vlastně prodávající přizpůsobili.
Kauza OKD zatím desetitisíce lidí na náměstí nevyhnala. Kvůli Čapímu hnízdu však demonstrující volají v ulicích i přesto, že jde o neuvěřitelný rozdíl v částkách. Čím to je?
Protože to, co se týká Čapího hnízda, je aktuální dnes, protože hlavní aktéři jsou také hlavními soupeři na politickém kolbišti, kdežto hlavní aktéři privatizace OKD dnes na kolbišti nejsou. Takže z tohoto důvodu má samozřejmě Čapí hnízdo mnohem větší mediální viditelnost a stává se politickým tématem, byť samozřejmě svým rozsahem může konkurovat OKD, protože v OKD šlo o desítky, možná stovky milionů korun.
Psali jsme:
Bouřlivá diskuse se nyní týká České televize. Ve Sněmovně došlo ke schválení výročních zpráv, ale předcházely tomu velké problémy jednak kolem hospodaření, nezávislosti televize i zaměstnanců, ale také kvůli střetům zájmů ředitele Petra Dvořáka. Je Česká televize součástí politického boje?
Neznám tu zprávu, takže ji nemohu komentovat. Obecně jsem rád, že byla schválena. Po mém soudu Česká televize plní svou roli, byť se to nemusí některým aktérům politické scény líbit, což už je její úděl. Na to bude Česká televize vždy, protože plní veřejnou službu, narážet. Já doufám, že debata bude poučením pro Českou televizi, ale obecně na otázku, zda televize plní svoji roli, odpovídám: ano, plní. To neznamená, že by neměla existovat reflexe z této debaty, a proto jsem rád, že zprávy byly schváleny.
Jak důležitá je pozice veřejnoprávních médií? A co s návrhy, které padají kolem koncesionářských poplatků: hnutí SPD navrhuje zrušení povinnosti platby pro důchodce, samoživitele a podobně, hnutí Trikolóra chce navrhnout dobrovolnost platby koncesionářských poplatků, prezident Miloš Zeman by je zrušil, premiér Andrej Babiš omezil…
Po mém soudu je jediné správné řešení zanechat stávající stav, protože všechno ostatní je špatně. Jakmile necháte placení na dobrovolnosti, televizi zlikvidujete, protože nezaplatí téměř nikdo a v tom případě natáhne ruce ke státnímu rozpočtu. Stejně tak, když uděláte opatření – Okamura to dělá, protože má pocit, že Česká televize je vůči němu nespravedlivě vyhraněna, tedy se opět jedná o politický postoj k televizi. Jediná správná odpověď je ponechat stávající stav – od toho máme Radu České televize a ta ať plní svoji roli, kterou má – tedy komentovat, radit a současně má dohled i nad ředitelem České televize, což je úkolem Rady. Nikoliv poslanců, protože ti prosazují svůj politický zájem a jedná se o kolbiště politických střetů. Proto je třeba mít dobře zvolenou Radu České televize, lidí racionálních, odpovědných, nemanipulovatelných, aby plnili svoji roli. Jsem proti tomu, aby se měnil současný stav.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že si redaktoři České televize si musí vybrat: buď dělat redaktory České televize, nebo politiku. Prohlásil, že nesmějí být nositeli politických postojů. Máte vy někdy dojem, že by se tohle v České televizi dělo? Nebo to považujete za přehnané obvinění?
V Senátu se v poslední době několikrát diskutovalo zakotvení práva na zbraň do Ústavy. Je potřeba zanášet takové právo do Ústavy kvůli bezpečnostní situaci v Evropě?
Návrh dát lidem do rukou zbraň ve jménu obrany vlasti považuji nejen za chybu, ale za hrubou chybu. Jsem zásadním odpůrce tohoto řešení, protože úkolem obrany našeho státu je obrana, kterou má dělat stát. Od toho má armádu, ozbrojený sbor, ozbrojené síly – tedy policii, zpravodajské služby, a jsou to profesionálové, kteří nás mají bránit. Máme také profesionální armádu, nemáme ani povinnou vojenskou službu. To mají dělat profesionálové, protože oni vědí, jak mají se zbraní nakládat. Prosím, nechci tím zpochybnit právo každého jedince, který chce zbraň pro svoji ochranu, pro ochranu rodiny, tomu rozumím. Nikoliv však pro ochranu státu. To je úkolem profesionálů, ti vědí, jak se zbraní nakládat. Myslím, že vše je jen otázka zájmů výrobců zbraní a jsem zásadním odpůrcem tohoto řešení. Nenechme sejmout odpovědnost za naši bezpečnost ze státu. To je jeho úkolem.
28. října se na Pražském hradě budou udělovat nejvyšší státní vyznamenání. Prezident Miloš Zeman dal vědět, že vyznamená Václava Klause. Spekuluje se o tom, že mu bude propůjčen Řád bílého lva první třídy a Řád Tomáše Garrigue Masaryka. Zaslouží si je?
Kromě toho se spekuluje o pozvaných hostech, protože se zdá, že pozvání nedostali ti, kdo byli pro ústavní žalobu proti prezidentovi. Co vy na to?
Když v prezidentském úřadu skončil Václav Havel, bylo rozhodnuto Parlamentem, že Václavu Havlovi udělí všechny řády. Já jsem zastáncem nastavení obecného pravidla, jak oceňovat na závěr kariéry hlavy státu. Měli bychom mít stanovený proces, protože takhle se povedou bitvy, kdo si co zaslouží, a kdo nikoliv, a budou dělit politickou scénu. Ale jak jsem zachytil, Václav Havel od Parlamentu dostal několik vyznamenání včetně Řádu bílého lva, a nyní je to z vůle prezidenta republiky a vlády, takže spíše jsem zastáncem, abychom zavedli obecné pravidlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
