Světem v minulých dnech otřásl požár francouzského chrámu Notre-Dame. Různí milionáři a miliardáři se okamžitě začali skládat na jeho obnovu. K prezidentu Macronovi z celého světa směřovala slova podpory a lítosti. Ovšem objevily se i spekulace, že nemuselo jít o nešťastnou náhodu při opravách katedrály, které zrovna probíhaly. Někteří lidé v této souvislosti poukazují i na příliš horlivé vyjádření z některých míst, že s největší pravděpodobností právě o náhodu šlo. Co si o tom myslíte?
Jedním slovem tragédie. Je to asi jako by nám vyhořela katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Notre-Dame je spolu s Eiffelovou věží jednou z dominant Paříže. A to i té dnešní, která je, bohužel, značně rozpolcená, stejně jako celá tamní společnost. Stačí zmínit protesty tzv. žlutých vest i jiné nepokoje. Více bych to nerad komentoval a předjímal, dokud věc nebude řádně prošetřena. Nemám věšteckou kouli, ani nejsem Emma Smetana.
Pár dní po této tragédii ovšem vyšel na iDnes článek, ve kterém se píše o množství poničených kostelů, případně věcí v kostelech ve Francii v minulých týdnech. Co na to říct v této souvislosti? A co to vypovídá o situaci ve Francii?
Jak jsem již uvedl, svědčí to o rozpolcenosti francouzské společnosti, kterou si historicky tato země z určité míry zavinila sama. Zajímavý by byl na druhou stranu například průzkum, kolik bylo v posledních letech v zemi galského kohouta poničeno mešit. Pak by se z toho dal snadno vyvodit nějaký závěr.
Na sociálních sítích se v souvislosti s Notre-Dame také objevily názory, že zatímco na opravu budovy, byť vzácné historické památky, se peníze okamžitě najdou, peníze například pro hladovějící děti v zemích třetího světa ne. Dá se na to takto dívat? O čem to v dnešním světě vypovídá?
Nezbývá než konstatovat, že je to holý fakt. Hladovějící děti třetího světa jsou stále přetrvávajícím problémem, který se nedaří řešit. Když to hodně zjednoduším, tak by se dalo říct, že větším byznysem je pro „okolní“ státy prodej zbraní do těchto zemí než humanitární pomoc. Pro příklad ale nemusíme chodit až tak daleko. I u nás se sbírají víčka či pořádají sbírky třeba na vozíčky či jiné pomůcky pro nemocné děti, zatímco některé (ne)ziskovky se doslova topí v blahobytu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz
Nerostné bohatství na Ukrajině
Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
7:58 Peníze na povodně nejsou, zbrojí se. René Kekely ve varu: Příště pošlou lidem provaz
„Bude zajímavé sledovat, kdo, jak a čím se bude až ztrapňovat, aby si získal ty své voliče,“ říká na…
- 0:01 Wehrmacht bránil střední Evropu před ruskými hordami? Ivo Strejček se obává nejhoršího
- 14:52 „Zablokujeme Prahu, že se nestačíte divit. Už toho máme dost,“ varuje předák taxikářů
- 12:15 Tomio Okamura: Ukrajinští uprchlíci, zpátky domů
- 11:30 Mohl to vědět každý. Turek ke kauze Írán. Prozradil něco na Farského i Nerudovou
- 9:10 Byly i československé jednotky, co bojovaly v řadách Rudé armády, okupanty? Foltýn jako ze Švejka. Historik Fidler proti dojmům staví pojmy
