Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?Anketa
Co budete dělat o půlnoci ze soboty na neděli?
Předpokládám, že ještě budu slavit narozeniny své dcery, začnou sice už odpoledne, s ostatními rodiči ale určitě vydržíme nejmíň do půlnoci.
Co podle vás bude současná imigrační vlna znamenat pro Evropskou unii, jak ovlivní integraci států Unie?
Vytváří to obrovské riziko. Hrozí totiž, že se státy, jež naleznou v této věci společnou řeč, budou rozvíjet v rámci EU „rychlostněji“, tedy více a lépe než ty, které zůstanou na nějaké bazální úrovni integrace. V tom spočívá nebezpečí nepochybně i pro Českou republiku, pokud se totiž tandem tvořený Německem a Francií rozhodne, že bude vytvářet těsnější spojenectví, a my zůstaneme vně, bude to problém pro naši proexportně orientovanou ekonomiku, budou ohroženy zájmy našich podniků.
Jak by měla Evropská unie postupovat při ochraně svých vnějších hranic?
Základní problém je v tom, že Evropa nemá žádné své vlastní bezpečnostní sbory. Dokud nebude Evropská unie disponovat určitým množstvím rychle se přesouvajících jednotek vojenského charakteru, do té doby budeme neúspěšně řešit, jakým způsobem se hranice mají chránit. Dnes je jejich ochrana věcí jednotlivých států ve spolupráci s agenturou Frontex, ta ale nemá k dispozici žádné příslušníky bezpečnostních sborů a maximálně může dělat monitoring, nejde ale o fyzickou ochranu hranic.
Podmínkou tedy je, aby se našel dostatek prostředků na vytvoření evropských bezpečnostních jednotek, což mimo jiné vyžaduje změnu primárního evropského práva. A zadruhé je pro ochranu vnějších hranic nutná dohoda se Srbskem. Kdyby byla Unie schopná se se Srbskem dohodnout, že na jeho území vznikne jeden velký záchytný tábor, v němž budou probíhat azylové procedury, a Srbsko pak bude zajišťovat deportaci těch, kdo azyl nedostanou, byla by to velká pomoc Evropě. Bylo by to pro Unii jednodušší a pro Srbsko by z toho plynulo budoucí zapojení do Evropské unie.
Měly by se podobně integrovat i další země? A jak jim může pomoci Česká republika?
Česká republika má dlouhodobou zahraničněpolitickou strategii, podle níž mají tyto státy přistoupit co nejdříve do Unie a má se jim dát v tom směru vážný příslib. Tento přístup je ale nutné odlišit od Turecka a Ukrajiny, kde není ani v dlouhodobém horizontu reálné, že se členy EU stanou. Na Balkáně je to jiné, tam by právě spolupráce s EU i to, že zatím nejsou vázány evropskou legislativou, mohlo být pro naše společné zájmy výhodné.
Jaká je podle vás budoucnost Schengenu? Udrží se v současných podmínkách?
To je velmi otevřená otázka. Naším zájmem samozřejmě je, aby zůstal zachován. Pokud by padl, znamenalo by to velkou deziluzi pro mnoho občanů. Pevně věřím, že Schengen zůstane zachován, ale na druhou stranu je jasné, že jsme dosud nikdy nebyli svědky podobně silného ohrožení schengenských pravidel jako nyní.
Dá se odhadnout, jaké množství imigrantů je schopna Evropa vstřebat?
Nepustím se do spekulací ohledně počtu, ale podle mě musí platit, že Evropa nemůže přijmout všechny. To, že Evropská unie může přijmout jen omezené množství uprchlíků, vyplývá nejen z hustoty zalidnění, ale i z toho, jak se vyvíjely její společnosti. To nejsou homogenní společnosti, které dospěly k určitému stadiu vývoje, země střední Evropy měly zcela jiný vývoj než třeba Francie, kde si už zvykli na muslimskou část obyvatel. Nemyslím si, že současné počty uprchlíků za uplynulý rok jsou problematické, ale pokud by příliv stále pokračoval, problém by nastal.
Dřívější půlnoční rozhovory:
Podle některých názorů příchod imigrantů může zemím pomoci řešit demografickou krizi a úbytek obyvatel…
Ano, to může být pomoc pro státy, které demografickou krizí trpí. Je zřejmé, že si například Německo řeší nedostatek pracovní síly přijímáním imigrantů, ale na tomto problému nemůže stát řešení celé uprchlické krize. Potřebujeme společnou koordinaci politiky Evropské unie v oblasti azylu.
Jaký vliv na uprchlickou krizi může mít ruské angažmá v konfliktu v Sýrii?
Angažmá Ruska a jeho současné nálety jsou neštastné, dávají se tím do pohybu další masy lidí a zostřuje to situaci, Rusko na cíle Islámského státu míří okrajově a útočí bez rozdílu i na síly opozice. To situaci jen komplikuje, Rusko uprchlickou krizi může ještě vyostřit a možná to je i hlavní cíl ruských intervencí.
Jak se díváte na teorie, podle nichž uprchlickou krizi záměrně vyvolaly Spojené státy, aby oslabily Evropu?
Nemyslím, že na tom něco je, jsou to jen spiklenecké fantasmagorie lidí, kteří chtějí oslabit euroatlantickou vazbu. Jsem příslušníkem té části společnosti, která podporuje naši vazbu na USA, a doufám, že oslabena nebude.
Můžete zhodnotit roli médií při vytváření obrazu o imigrační krizi?
Média se zachovala do jisté míry logicky v tom, že na strach lidí nabalují svá vlastní očekávání. Roli médií tedy seznávám jako velmi spornou. Počty uprchlíků, kteří mají být v České republice umístěni, naprosto neodpovídají hysterii, která se kolem toho vytvořila. Myslím, že je to jen vytváření podhoubí pro xenofobní nálady.
Je zde tedy podle vás prostor po extrémně zaměřenou politickou stranu?
Určitě ano, nebudu zastírat, že v zahraničí svědky něčeho takového jsme. V České republice ale zatím o tento prostor soutěží více subjektů, které mají roztříštěné aktivity. Doufám, že tato roztříštěnost bude trvat.
Do veřejné debaty o uprchlících vstupuje často i prezident Zeman…
Role prezidenta republiky plně odpovídá formátu osoby, která ten úřad v současnosti vykonává. Troufám si tvrdit, že kdyby byl na Hradě Václav Klaus, volil by uměřenější slova a nesnažil by se tímto způsobem podněcovat v lidech strach. A to nemluvím o tom, co by dělal Václav Havel. Miloš Zeman ukazuje to nejhorší ze svých prezidentských slibů, když říkal, že bude neustále dávat najevo své názory. O tom, jak se mohou lišit přístupy k této otázce, svědčí chování slovenského prezidenta Kisky, který se snaží obavy společnosti nepodceňovat, ale zároveň i říkat, že pomáhat lidem v ohrožení života je křesťanská hodnota. Nic takového od Miloše Zemana neslyšíme a plně to odpovídá formátu jeho osoby.
Co říkáte na mezinárodní orientaci Miloše Zemana na východ, jeho návštěvy Číny a sympatie pro Vladimira Putina?
Je to podlézání moci a silným na té straně, kterou si Zeman vybral. Při konfliktu na východní Ukrajině řekl, že pokud se prokáže, že tam jsou ruští vojáci, bude to považovat za invazi. To se pak mnohokrát prokázalo, ale Zeman otočil o sto osmdesát stupňů. Jeho výrok se zřejmě někomu mocnému nelíbil, náš prezident byl poučen a přizpůsobil se. Myslím, že prezident Zeman plně podléhá Kremlu a jeho výroky tomu odpovídají.
Má to vliv na mezinárodní obraz Česka?
Nepochybně nás to poškozuje. Je to vidět i na tom, že mnohé lidi v zahraničí už ani nezajímá postoj České republiky. Zažil jsem, jak lidé, kteří neznají detailně náš ústavní systém, se s námi nechtějí bavit a říkají: „Vy máte toho Zemana, vás se ani nemusíme ptát.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
