Při úvodní tiskové konferenci jste uvedl, že poslední kapkou pro vaše rozhodnutí kandidovat byl televizní přenos, ve kterém Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Přirovnal jste to ke skeči ze známého britského komediálního seriálu Monty Python’s Flying Circus. Dále jste naznačil, že v České republice do značné míry upadla politická kultura. Mohl byste tento svůj názor blíže specifikovat, uvést další konkrétní případy? Zdá se vám například, že někteří politici mohou jakkoliv překračovat beztrestně etické hranice? Je česká společnost příliš názorově rozdělená? Nebo jsme moc servilní, či naopak velmi kritičtí k Bruselu? Co vám tedy nejvíce vadí?
ČSSD plánuje zrušit kvóty pro ženy na svých kandidátkách. Je to dobře?Anketa
Souhlasím, že kdyby bylo všechno v pořádku, kdyby trajektorie našeho současného směřování aspoň zhruba naplňovala představy většiny z nás, tak bych se věnoval rodině, dětem, vnukům, práci, cestování, realizaci snů a nikam bych se necpal. Poslední období je ale provázeno velkým množstvím diskutabilních kroků, které mě nenechávaly chladným, ale na vstup na politické kolbiště to nebylo.
Česká společnost byla vždycky více či méně rozdělená. Svornost nepatří mezi tradiční české charakteristiky už od dob Svatoplukových. Doufám, že tím neurazím Moravany... Povinná jednota z doby, kdy museli všichni povinně papouškovat komunistické kolektivistické žvásty, byla vystřídána druhým, trochu euforickým extrémem a po opadnutí prvního, sjednocujícího nadšení z nabyté svobody jsme se vrátili zpět k normálu. Přesto se mi zdá dnes, po osmi letech od mého odchodu z politiky, míra nevraživosti, nesvornosti a rozhádanosti vyšší a příkopy vyhloubené mezi sociálními bublinami hlubší než dříve. Hlavní protagonisté relativizují hodnoty, na kterých byla 25 let první polistopadová republika budována (a přes všechny omyly, chyby a přehmaty úspěšně), mění směr naší zahraniční politiky, dávají prostor extremistickým názorům a projevům, nabourávají naše bezpečnostní ukotvení. To vše v době, která je z pohledu ekonomického i bezpečnostního bezkonkurenčně dobou nejlepší za posledních sto let. Zvenku, a já se těch posledních osm let pohybuji hlavně v zahraničí, je to vidět dvojnásob. Ta tiskovka byl tedy jen spouštěč.
Samozřejmě, že je politika za těch osm let úplně jinde a já tomu rozčarování a naštvanosti lidí rozumím. Už je úplně běžné, že sedí obvinění poslanci ve Sněmovně a nikomu to nevadí. My Češi už dnes necítíme zastání. Strany se voličům vzdálily a lidé nabíhají na jednoduché sliby, černobílá řešení, agresivní vymezování a populismus. To, na co byli dříve citliví, je dnes vůbec neruší. Otupěli jsme a zapomínáme.
Společnost je rozdělena po pěti letech mandátu Miloše Zemana více než kdykoli předtím. Buď přijímá bruselské nápady se souhlasným hýkáním, nebo se staví agresivně proti a za bukem kveruluje. Ostré souboje probíhají mezi oběma tábory i v záležitostech, které jsou nevýznamné nebo umělé. Někdo musí přijít a společnost začít sjednocovat. Zeman to určitě nebude. Surfuje na vlně laciných proklamací, východní servility a okázalých gest. To neznamená, že nemůže nakonec vyhrát. Kombinace Babiš–Zeman v dalším období znamená ale konec 1. polistopadové republiky a nástup republiky druhé. Už jsme to jednou zažili a snad si na to ještě vzpomeneme. Neměli bychom udělat stejnou chybu podruhé!
Právě vámi vzpomínaný Miloš Zeman po svém uvedení do prezidentské funkce vícekrát zopakoval, že chce být prezidentem těch „dolních“ 90 procent obyvatel. Alespoň na svých veřejných vystoupeních při návštěvách krajů nebo v médiích tuto svoji „garnituru“ voličů podporuje a zastává často její názory. Zaměřoval by se prezident Mirek Topolánek také více na jednu skupinu obyvatel? I někteří politologové (např. L. Jelínek) ve vás stále vidí především elitáře typu Václava Klause, podporovatele středních a vyšších společenských vrstev. Je to tak, nebo se už Mirek Topolánek změnil od svého posledního odchodu z vysoké politiky?
Tak, zestárl jsem, asi se i zklidnil, mám skvělou zkušenost z proher i výher, z pádů dolů i stoupání vzhůru a nijak mne to nepoznamenalo. Když spadnu, nezůstávám ležet, a vstanu. Zatím vždycky. Mám sílu a energii. Jsem nepochybně kompetentní. Chyby, kterých jsem se v životě dopustil, neopakuji.
Pan Jelínek je pro mne přesně prototypem pražského levicového elitáře a vůbec o tom a o mně nic neví. Vždycky jsem měl blíže k „lidem práce“ než ke smetánce. Proto mě taky nesnášeli. Z těch 28 porevolučních let jsem 15 let tvrdě pracoval a pouze asi sedm let byl ve vysoké politice, z toho tři roky premiér. Nedělá mi problém mluvit s havíři na předku v nízké sloji, přednášet studentům, navštěvovat i riskantní teritoria ani vést diplomatická jednání na nejvyšší úrovni. Všechno jsem to už zažil. Před nikým se nehrbím a nikoho neurážím. Mí potenciální voliči, i díky schopnosti je oslovit, leží v širokém spektru zprava doleva. Část voličů ODS, Svobodných, možná i TOP 09, část voličů ČSSD, KDU-ČSL, STAN. Dokonce i část voličů Miloše Zemana, ANO, Pirátů a SPD. Současný souboj o příští prezidentský mandát totiž nekopíruje klasický pravolevý střet. Je to střet standardní vs. nestandardní, ústavní vs. neústavní, Západ vs. Východ, odpovědnost vs. populismus, svoboda vs. podřízení. Jako prezident bych spíše preferoval návrat ke svornosti, obezřetnosti, tradicím a pravidlům. To, že mám poměrně jasné názory, pokládám za výhodu. Je to lepší než nemít názory žádné. Lidé mají právo vědět, jestli jste natolik zdravý, odvážný a rozhodný, abyste v případě jakékoli krize dokázal situaci se vší vážnosti řešit. Tady bonmoty nepomohou. To by měly být mé největší výhody. Jsem rád, že jsem v tomto ohledu „popsaný list“.
Pokud byste byl zvolen, čeho byste chtěl především dosáhnout v České republice a také na mezinárodním poli? Domníváte se, že česká Ústava dává prezidentovi dostatečné pravomoci? Je v jejich formulaci přesná, anebo by spíše potřebovala v tomto směru upravit?
Mám jednoduchou vizi. Vrátit Českou republiku zpět na cestu svobody, demokracie, práva a dodržování pravidel včetně Ústavy. Udržet zemi v euroatlantických strukturách a aktivně tam působit. Dát lidem naději a pokusit se zasypávat ty hluboké příkopy mezi nimi a elitami, mezi nimi a politiky. Dát jim pocit bezpečí, naděje a vrátit jim hrdost! Vrátit na Hrad standartu a slušnost. Česká Ústava by mi k tomu dala dostatek kompetencí a přímá volba mandát a neformální autoritu. Ústava se může měnit v dobách klidných, a ne uprostřed „rozbouřeného moře“. Prezident zastupuje stát navenek a sjednává smlouvy. Prezident jmenuje premiéra a vládu. Je to vrchní velitel ozbrojených sil. To je podle mne dost.
Psali jsme:
Jste spíše euroskeptikem coby bývalý předseda ODS? Souhlasil byste například s vyhlášením referenda o našem setrvání v EU? Jak se stavíte k případnému přijetí eura?
Prezident neovlivňuje vyhlášení ústavního referenda o vystoupení z EU. Jako prezident bych ho nedoporučoval, jako občan bych byl proti. Czexit je v této chvíli ekonomický a geopolitický nesmysl. Je to nebezpečná hra s ohněm. Nikdo nám nedá takové záruky, jaké dnes máme, a alternativy jsou spíše hrozivé. To vůbec neznamená, že souhlasím s tím, co se dnes v EU děje. Náklady našeho členství už jsou vyšší než výnosy. Dotace, regulace a nařízení vytvářejí mohutné prokorupční prostředí a nerovné podmínky. Plýtvavá, byzantská struktura, neschopnost vyřešit jakýkoli problém, klimatický alarmismus ohrožující naši energetickou bezpečnost, podvolování se metastázím politického islámu, vlažný boj s terorismem, naprosto nekontrolovaná migrace nepřizpůsobivých, neintegrovatelných lidí nerespektujících naše právo a řád a pomalá rezignace na hodnoty, které učinily z Evropy kontinent míru, bezpečí, svobody a prosperity. Právě proto je třeba silné shody mezi vládou a prezidentem, aby ve spolupráci s dalšími zeměmi čelili rizikům a hrozbám budoucnosti.
Vstoupit dnes do eurozóny, do „evropské dluhové unie“, je pro zemi našeho typu, našeho měnového založení a naší peněžní historie krajně problematická úvaha. Byla jí vždy. Dnes ale o to víc. Přijímat dnes euro by bylo jako přijít poslední na párty, kde je skoro vše snědeno a vypito a hledá se, kdo by pomohl zaplatit účet a umyl nádobí. Euru říkám ne.
Jak vlastně hodnotíte výsledek parlamentních voleb a současná povolební jednání, která vedou k ustavení důležitých funkcí v Parlamentu ČR? Co vás na nich nejvíce překvapilo? Pokud byste získal prezidentský post, nevadilo by vám jmenovat za premiéra osobu, kterou policie stíhá pro podvod?
Nevšiml jsem si, že by nějaká jednání probíhala. Mocenský tandem Babiš–Zeman si schválil scénář, ústava-neústava, a podle něho se jede. Sněmovnu dohodla advokátní kancelář, vládu pan Faltýnek a Babiš vede bez přerušení kampaň. Zjevně s cílem přitlačit všechny rizikem předčasných voleb. Zvyklosti a zásady parlamentní demokracie jsou dost flagrantně pošlapávány. Nikdy bych osobu stíhanou policií nejmenoval a chtěl bych po nich všech navíc i lustrační osvědčení. Že na to „naši klekli“ a zrušili to? Prezident v tomto smyslu nemá při jmenování premiéra žádný přesný návod a omezení. Zeman správně pověřil vítěze voleb, i když to Ústava takto striktně nepopisuje. Měl mu ale jasně říct, že premiérem ze známých důvodů nebude on a že chce většinovou vládu. To se nestalo. Voliči dali hnutí ANO mandát velký, ale ne absolutní. Je to od Miloše Zemana neprozíravé, slabošské a účelové. Podívejme se do sousedního Německa. Vyjednává se a stará vláda pořád vládne. Prezident Steinmeier se snaží aktivně politickou scénu ovlivňovat.
Co si myslíte o tom, že vedení EU nyní zcela seriózně uvažuje zavést do své legislativy povinné, každoroční přijímání uprchlíků zejména ze Středního a Blízkého východu? (Pozn. redakce: má se o tom rozhodnout okolo Vánoc podle vyjádření europoslanců J. Kellera či J. Zahradila) Souhlasil byste s takovou právní úpravou, která by potom byla závazná pro všechny členské země?
Uvidíme, jak se vláda a prezident Zeman zachovají. Já s tím nesouhlasím. Byl jsem tím, kdo Čechům zabezpečil volný pohyb díky vstupu do schengenského prostoru. Budu tím, kdo bude volat po odchodu, pokud bychom přestali mít migraci pod kontrolou. To neznamená, že jsem proti přijímání válečných uprchlíků, především žen a dětí, kteří u nás požádají o azyl podle Ženevské konvence. To neznamená, že bych našim zaměstnavatelům bránil v přijímání lidí, kteří k nám přicházejí pracovat, pomáhat zvyšovat blahobyt země a respektují naše pravidla. Žije tu velká komunita Vietnamců, mohutná diaspora Ukrajinců a mnoho dalších lidí včetně umírněných muslimů a nikdo z nich nám zásadně nevadí. Taky proč? Pracují, studují, budují. Nemají nataženou ruku. Musíme si uchovat zásadní vliv na to, kdo k nám přichází a s jakými úmysly.
Koho z vašich současných soupeřů o prezidentské křeslo považujete za největšího rivala? Je to Miloš Zeman, který zatím vede v průzkumech agentur, nebo spíše akademik Jiří Drahoš?
Nehraji s Milošem Zemanem tu dost ošklivou hru, kterou uráží mimo jiné i své voliče a vyjadřuje vědomé pohrdání svými soupeři. Hru na kobru a osm malých králíčků. Trochu se za něj stydím. Není to hodno člověka, který nás přivedl do NATO, zprivatizoval banky a který patřil k osobnostem polistopadové historie. Tak bych si jej chtěl v paměti zapsat. Je to stále těžší. Je jedním z mých osmi soupeřů a považuji jej za svého soupeře největšího. Právě s jeho politikou pohrdání lidmi bych chtěl skoncovat. Je unavený, v povolebních jednáních prokázal mimořádnou slabost a já na jeho plnohodnotný druhý mandát nevěřím.
Zmiňovaný Miloš Zeman je sice mezi části veřejnosti dost oblíbený, zvláště v menších obcích a městech, ale nikoliv v Praze a ani pak mezi intelektuály. Mají pravdu podle vás jeho kritikové, když mu vytýkají až přílišnou orientaci na východ a v poslední době i svérázné vystupování v mezinárodní politice?
Samozřejmě. Jeho afinita východním směrem je daleko za hranicemi klasické ekonomické diplomacie. Já bych tedy naši nezávislost a národní hrdost za pandu v pražské zoologické zahradě nevyměnil. Asi si toho všimli i v Bílém domě. Já jim rozumím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
