Vůči České televizi je dlouhodobě velice kritický prezident Miloš Zeman, podobně na ni nahlíží i budoucí premiér Andrej Babiš. Na její obranu se ale vždy postaví ti, kteří bývají řazeni k těm v ČT protežovaným, ať už TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL nebo Zelení. Jak spory o objektivitu zpravodajství a publicistiky České televize vnímáte vy?

Spor vzniká právě tím rozdílným politickým pohledem. Ale máme-li hodnotit objektivitu zpravodajství ČT z odborného hlediska, pak je nutné se od stranické příslušnosti či sympatií oprostit. A pomineme-li dokonce i odborné hodnocení, pak nejlépe poslouží známý příklad: jaký obrázek by si o České republice a jejích představitelích asi udělal „marťan“ odkázaný pouze na příslušné zpravodajské relace. Dokážeme-li se do této role vžít, pak musíme uznat, že takto podávaný obraz má s realitou jen velmi málo společného. Ale platí to, přiměřeně, o zpravodajských nebo takzvaně zpravodajských pořadech všech českých televizí.

Co se týká publicistiky, zde je to poněkud jinak. K publicistice, do jisté míry, subjektivní vklad autora, daný například sympatiemi nebo příslušností ke konkrétnímu politickému proudu, patří. Médium veřejné služby, tedy v tomto případě Česká televize, musí ovšem i v těchto případech dbát na vyváženost. Tento pojem mám raději než tzv. čistou objektivitu, která je de facto nemožná.

Rozdílné hodnocení zpravodajských a publicistických pořadů ČT ze strany různých politických stan a hnutí chápu a rozumím mu. Bez ohledu na něj však je nutné konstatovat, že vyvážené tyto pořady zcela jistě nejsou. A tedy, možná právě proto, to takto příkré a rozdílné hodnocení ze strany různých politických proudů. Kvalitní pořady by takovéto reakce nevyvolávaly.

Dal byste za pravdu těm hlasům, podle nichž výsledek říjnových voleb byl i dílem České televize, která svými neustálými útoky na Andreje Babiše udělala z šéfa hnutí ANO mučedníka a vehnala mu tak do náruče jen další voliče?