Toto dělejte. Revoluce? Ne. Petr Hampl Čechům. Jeden muž je prý naděje

14.05.2022 17:15 | Rozhovor

Drastický pokles životní úrovně, který nás čeká, podle sociologa Petra Hampla nebude mít důsledky v podobě sociální nebo politické změny. Není zde totiž síla, která by mohla vyzvat současné elity. Proto doporučuje střední třídě spíše „drobnou práci“ v podobě vzdělávání, působení na bezprostřední okolí a vytváření neformálních mezilidských vazeb. To může v dlouhodobém horizontu přinést změnu, na rozdíl od vzpoury proti globalistické elitě. Hampl také upozorňuje na podnikatele Březinu, který se této kategorii vymyká a dnes kandiduje na prezidenta.

Toto dělejte. Revoluce? Ne. Petr Hampl Čechům. Jeden muž je prý naděje
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Hampl

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

5%
94%
hlasovalo: 26548 lidí

Čelíme největší inflaci od roku 1993. Inflace, to i ve světových dějinách, byla faktorem, který vedl k zásadním sociálním a politickým změnám. Můžeme něco takového očekávat i u nás?

Obávám se, že inflace je z mnoha zel tím nejmenším. Teď o ní hodně mluvíme, protože ty další věci jsou teprve před námi. Nezaměstnanost, dramatické zhoršení bezpečnostní situace a drsný pokles kvality státních služeb, zejména zdravotnictví. V podstatě všechny analýzy se shodují, že nezaměstnanost má na lidské životy dramaticky horší dopady než inflace. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že to ještě uvidíme.

Nečekám ale, že to přinese sociální a politické změny. Ono to spíš bývá tak, že když roste lidová nespokojenost, může toho využít nějaká kontraelita, aby převzala moc a zavedla potřebné změny. V tuto chvíli ale žádnou takovou kontraelitu nevidíme. Není tu žádné měšťanstvo, aby svrhlo vládu aristokracie. Není tu žádná komunistická strana, aby svrhla panství továrníků.

Počítejme tedy spíše se zbídačováním, utahováním šroubů, sebevraždami, zhoršováním vztahů mezi lidmi a občasným iracionálním výbuchem hněvu. Ty výbuchy budou pochopitelné a oprávněné, ale nic nevyřeší.

A nemůže se nějaká kontraelita ještě objevit?

Logicky by to mohli být místní oligarchové. Ti by měli mít zájem o vzpouru proti globalistické elitě. Ale zatím tam žádný pohyb nevidíme. Někteří se fakticky přeorientovali na poskytování služeb globálním korporacím, jako Sekyra, Bakala nebo Lukačovič, nemají tedy žádný zvláštní důvod zajímat se o situaci českých lidí. Další se drží stranou, snaží se chránit svoje majetky a do ničeho se nezaplétat. Po Babišově porážce má jen málokdo chuť opakovat totéž.

A potom je tu pár lidí, kteří jsou důchodového věku, svá impéria prodali, mají miliardy, nicméně jsou ještě při síle. Doporučuji pozornosti třeba Tomáše Březinu, nově prezidentského kandidáta. Jeho fabriky odmítaly eurodotace, nejlepší dělníci u něj brali jen o pár tisícovek méně než členové představenstev, a okázale se hlásil k tomu, že i on „kdysi jezdil trabantem a nosil při tělocviku červené trenýrky“. Nejde jen o prezidentskou volbu, ale o to, že kdyby se tahle skupina rozhýbala, dokázala by prosadit potřebnou změnu. Je ale velkou otázkou, jestli se tak stane.

Pokud změnu nepřinesou oligarchové, je ještě nějaká jiná možnost?

Další možností je, že tu vznikne vrstva, které soukromě říkám „kognitivní střední třída“. Tedy střední třída nikoliv ve smyslu majetkovém či v přístupu k médiím, ale střední třída ve smyslu schopností, vzdělání, organizovanosti a možností ovlivnit své okolí. V novém Prolomení hradeb, které bude na pultech za pár týdnů, vyzývám čtenáře, aby právě na tomhle pracovali. Tvrdím, že to přiblíží změnu mnohem spíše než politické aktivity. Když za politickými aktivitami není společenská síla, je to jenom zoufalství hladových. To může přinést krátkodobou destrukci, ale vládnoucí elita se zase zorganizuje.

O takovou společenskou vrstvu by se pak mohl opřít budoucí diktátor (v dobrém smyslu toho slova) nebo jiný nositel změny.

Jak na tom mohou lidé pracovat?

V té knize uvádím dvacet bodů. Jsou to záležitosti jako samozásobitelství, studium přírodních věd, zlepšování fyzického stavu, podpora místního řemeslnictví, budování přátelských vztahů napříč společenskými vrstvami, vytváření papírových knihoven a podobně. Ukazuju tam, že tyhle vědci v důsledku vedou ke změně rozložení moci. A zdůrazňuju, že je důležité takové věci podporovat i v případě, že je provádějí sluníčkáři.

Druhou zásadní výzvou, která českou společnost čeká, je přijetí množství ukrajinských imigrantů. Z toho, co se zatím po necelých třech měsících odehrává – máte pocit, že je zde potenciál úspěšné integrace, která by vedla třeba i k „okysličení“ české společnosti, o kterém někteří hovoří?

Pořád mám za to, že nikde na zeměkouli nejsou lidé vhodnější k integraci než Ukrajinci, vedle Slováků. Jenže také vidím naprosto katastrofální bezradnost a bezkoncepčnost na straně vlády. Logické by bylo okamžitě přestat platit zbraně pro zbytečnou válku a ušetřené peníze vynaložit na nová pracovní místa, nové byty, nové zdravotnické a školní kapacity a tak dále. Vytvořilo by to příležitosti i pro místní lidi.

Jenže na druhé straně, proč by ta bezradnost měla vadit? Pro ty, kdo ovládají velké peníze, pro ty znamená současný stav na jedné straně levnou pracovní sílu, na druhé straně vyšší ceny za pronájmy. Fialova neschopnost jim naprosto vyhovuje.

Co je naopak poškozuje, jsou výpadky konkrétních surovin a přerušení globálních dodavatelských řetězců. To vadí i těm velmi bohatým. To je koneckonců vidět i na přístupu české vlády k embargu na ropu.

Co je vidět na přístupu k ropnému embargu?

Fialova vláda podporuje i ta nejnesmyslnější opatření, vůbec neřeší dopady na české lidi – ale u ropy se najednou zničehonic zasekla. Jsme pro sankce, ale až za pár let, až bude dostavěn nový ropovod. Co může vést vládu k tak radikální změně stanoviska v jediné věci? Samozřejmě nevím, co se děje ve Fialově pracovně, ale logické vysvětlení je, že některý z těch „velkých kluků“ prostě zvedl telefon a oznámil premiérovi, že podnik tu ropu potřebuje, tak ať sebou kouká hodit.

Jenže není žádný „velký kluk“, který by premiérovi volal, že Češi nemají kde bydlet nebo že nemají na jídlo a na složenky.

Ze strany vlády a mediálního mainstreamu slyšíme, že společnost migranty nadšeně přijímá, že kritika migrační politiky je jen politickým záměrem části spektra (motivované populismem nebo proruskou orientací). Jaký efekt může mít na veřejnost, pokud jsou její obavy takto bagatelizovány do politické vyčůranosti?

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že masivní většina veřejnosti s postupem vlády nesouhlasí. Lidé by chtěli Ukrajincům pomoci, ale nesmí to být za cenu zbídačení české populace.

Nečekejme ale žádný odpor; spíš rezignaci. A také to, že někteří se budou radikalizovat. Když země padá do bídy a menšina rychle bohatne, pak ještě zbývá možnost stát se lokajem té menšiny. Uvidíme ještě více politické korektnosti, ještě více proukrajinského fanatismu, a také dost udávání. Čím rychlejší chudnutí země, tím se budou snažit víc.

Vláda postavila svou strategii podpory na „adresné pomoci“, což obnáší, že pomoc má být poskytnuta jen tomu, kdo prokáže, že je skutečně v nouzi. Opozice naopak zastává názor, že situace je tak vážná, že by účinnější byla pomoc plošná (v podobě například daňových úlev či cenových stropů). Jaký dopad na společnost může mít to, že žadatel o podporu se musí ke všem svým existenčním problémům před úředníky „svlékat do naha“, vyplňovat množství formulářů a pak být vystaven libovůli úředníka, který jeho případ posuzuje?

Pro pochopení této problematiky je důležité rozumět rozdílu mezi nižší třídou a chudinou (někdy se mluví o tzv. pod-třídě). Nižší třída jsou lidé, kterým se nedaří dobře, ale kteří si zachovávají morálku a důstojnost. Pod-třída jsou lidé, kteří už o svou důstojnost přišli a kterým zbylo jen ponižující se plazení před státními úředníky. Nikoliv před nějakou mocenskou elitou, ale před těmi nejnižšími úředníčky, kteří vás mohou šikanovat a – jak říkáte – svlékat donaha. Mnohdy ti úředníčci ani nemají jinou možnost, protože jejich nadřízení na ně tlačí, aby dávky odmítali.

Vláda tedy způsobila obrovské zvýšení cen – a lidem nabízí, aby se vzdali základní lidské důstojnosti. Pak jim – možná – pomůže. To je neuvěřitelně odporné. A je neuvěřitelně hloupé, že to někteří obyčejní lidé podporují, protože když se ušklíbají nad svými méně úspěšnými spoluobčany a odpírají jim základní lidskou solidaritu, mají pocit vznešenosti.

Jako zásadní problém se začíná rýsovat dostupnost energií. Ať už kvůli ceně, nebo kvůli tomu, že prostě nemusí být k dispozici. Odborníci zcela vážně hovoří o tom, že příští zima bude krizová. Jak moc velkým sociálním problémem může být, pokud bude omezen plyn na topení, elektřina nebo pohonné hmoty?

Na úřadě vlády zima nebude; v kancelářích Nadace otevřené společnosti zima nebude; a zima nebude ani v místní centrále Microsoftu, Honeywellu a IBM. Na ostatních nezáleží.

Další komoditou, která vyvolává obavy mnohých, jsou potraviny. Už jsme skoro zapomněli na to, že můžeme pociťovat jejich nedostatek či nedostupnost. Hladové bouře přitom v dějinách vždy byly nejobávanějšími rebeliemi. Může nedostatek potravin přinést protesty kvalitativně jiné úrovně, než jsme sledovali doposud?

Nemyslím si, že by hladové bouře byly obávanými rebeliemi. Přibyde lidí, kteří ze své výplaty stěží zaplatí bydlení a základní potraviny. Přibyde lidí, kteří budou hladovět. Ale žádná revoluce z toho nebude.

Když se spojí všechny problémy, o kterých jsme mluvili – můžeme se dočkat protestů na úrovni hořících ulic, jak tomu bylo v jihoevropských zemích za finanční krize, nebo je zdejší temperament přece jen jiný?

Rozhodně to neodpovídá české tradici. Od selských bouří na konci 17. století jsme tu nic takového neměli. Pokud je tu někdo s potenciálem takové kousky podnikat, pak jsou to lidé se zahraniční zkušeností, vesměs rozmazlení synkové a dcerky boháčů.

Jak může toto případné rozhořčení veřejnosti proměnit českou politiku? Může jej obsloužit současná politická reprezentace, nebo se tu rýsuje potenciál pro něco zcela nového?

Každý politický projekt především hájí něčí zájmy. A v tuto chvíli tu není žádná skupina ani vrstva, která by měla zájem na změně, a která by byla tak bohatá a mocná, aby dokázala podporovat politický projekt.

A někdo ze zahraničí?

Pro Rusko a Čínu je Česká republika naprosto bezvýznamná. Navzdory tomu, co vykřikují konspirační teoretici z Kavčích hor a ze Strakovy akademie, nejsou ani nejmenší náznaky, že Rusové nebo Číňané by chtěli věnovat pozornost nebo dokonce peníze čemukoliv v ČR. Pak zbývají ještě muslimské státy, ale ty své zájmy prosazují přes Brusel a Washington.

Když se bavíme o současných politických náladách veřejnosti, někteří zmiňují i faktor válečného semknutí a přimknutí k vládnoucí straně. Funguje, podle vás, tento efekt alespoň v části české společnosti?

Jednoznačně ano. Ale funguje to pouze mezi voliči pětikoalice. To je vidět i z toho, že jejich preference neklesají.

Semknutí je přece něco, co funguje oboustranně. Lidé se semknou za vládou a vláda brání svůj lid. Jak bychom se mohli semknout za vládou, která se nás snaží zničit.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Diskuse obsahuje 39 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…