Jaký je Váš názor na účast českých vojáků v Afghánistánu?
Já si myslím, že na rozdíl od Iráku, což byla doopravdy podle mého názoru nezodpovědnost a bylo rozumné, že se Česká republika držela zpátky v angažovanosti v téhle válce, tak ta afghánská mise je plně v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky. Hrozba, kterou představuje hnutí Tálibán, je vážná. Oběti vojáků jsou samozřejmě tragédií, zejména pro jejich rodiny, ale i tak si myslím, že to je nezbytná daň, kterou musíme platit za to, že máme spojenecké zavázky a měli bychom být spolehlivým a důvěryhodným spojeneckým partnerem.
Takže v Afghánistánu se opravdu bojuje za Prahu, jak říká prezident Miloš Zeman?
To je jedna z mála věcí, v nichž bych s prezidentem Zemanem skoro souhlasil.
Ing. Miloš Zeman
V jedné z diskusí jsem zaregistroval názor, že Spojené státy budou v Afghánistánu bojovat do posledního českého vojáka. S tím souvisí názory, že to je válka USA, jejíž beznadějnost už jiné státy poznaly a své vojáky stáhly či stahují, jen my ne. Tihle diskutující píší o tom, že jde o žoldáky, kteří na cizím území bojují za zájmy jedné velmoci. Co si o tom myslíte?
To podle mého pravda není. Odchod vojsk NATO byl koordinován s ostatními členskými státy a v tomhle smyslu si myslím, že česká mise není výjimkou. A vyčítat vojákům, že jsou žoldáci, je svědectví o tom, že si ten dotyčný vůbec neuvědomuje, k jakému vývoji v armádě došlo. Moderní armáda nemůže být jiná než profesionální a placená, protože složitost techniky, kterou ti vojáci obsluhují, je taková, že představa, že běžný voják základní služby s pártýdenním výcvikem by byl schopný obstát v boji, je naprosto směšná. Celý argument, který spočívá v tom, že se vyčítá lidem nasazeným v Afghánistánu, že jsou žoldáci, je falešný od samého počátku.
Psali jsme:
Na sociálních sítích se rozhořely bouřlivé diskuse, v nichž se lidé přeli o to, zda zabití vojáci byli hrdinové, nebo jen ti, co vykonávali své riskantní povolání. Některé ostré výroky dokonce vedly náčelníka Generálního štábu Petra Pavla k prohlášení, že by v takových chvílích měla fungovat autocenzura, protože v konfrontaci s lidským životem by se taková stoka objevovat neměla. Čím si vysvětlujete tak odlišné postoje dvou hodně početných názorových táborů?
Neexistuje palčivé politické téma, které by společnost nerozdělovalo. V normální fungující společnosti proti sobě stojí různé názory. Tady je třeba vzít do úvahy, že česká společnost měla celkem vždy problémy s tím, jak se dívat na svoje ozbrojené síly. Když se podíváte na to, jaké máme do dneška problémy se vzpomínkami na první světovou válku, kde poměr legionářů vůči těm, co bojovali věrně za císaře pána, byl jedna ku deseti, a jak česká společnost se snaží zapomenout na tenhle poměr a neví si s ním rady do dneška. Tak není vůbec divné, že máme problematický názor na nasazení profesionálnách vojáků. Vždyť my máme profesionální armádu ani ne dvacet let. Není divu, že společnost je rozdělená a část z ní se dívá na to, že kdo bere mzdu za službu v armádě, vlastně není voják, ale je to najatý voják čili žoldák. Tak to mě ani moc nepřekvapuje. Ale potíž je v tom, že tihle lidé předvádějí mimořádnou necitlivost vůči těm, kteří to sice dělají za mzdu, ale je třeba hodnotit i to, co dělají. A podílet se na pacifikaci Afghánistánu je podle mého názoru strašně důležitá věc.
Volí však USA při této – jak říkáte – pacifikaci Afghánistánu správné kroky?
Kdybyste se mě ptal obecně, jestli se ta zvolená strategie z hlediska Spojených států a Západu ukazuje jako produktivní, tak bych vám musel říci, že asi ne. Ale v situaci, kdy došlo k útoku na Dvojčata ve Spojených státech, tak se zdála jako jediná rozumná strategie vypořádat se vojensky s Afghánistánem. Problém Afghánistánu je totiž v tom, že tam několik desítek let neexistovala centrální vláda. A problém je v tom, že jakákoli zahraniční intervence není schopna nahradit tento deficit. A selhali na tom Britové, Rusové, dnes na tom selhávají Američané.
_profil_top.jpg)
I proto se ozývají hlasy, že se boj v Afghánistánu vyhrát nedá a že bychom tam mít vojáky neměli. Předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach dokonce prohlásil, že jen cvičíme žoldnéře do pouští, zatímco vlast armáda neubrání, a že v Afghánistánu nemají čeští vojáci co dělat, a stejně tak cizí vojska na českém území. Neznějí jeho slova logicky?
Já si myslím, že názory pana Macha jsou zcestné téměř všechny a tento bych z toho nevyjímal. My necvičíme vojáky pro pouštní války, ale snažíme se pomáhat vytvořit armádu v Afghánistánu, která bude schopná bez zahraniční pomoci udržovat v zemi nějaké civilizované prostředí. Je to samozřejmě velice obtížné a je ve hvězdách, jestli se to podaří. Ale já nevidím důvod, k čemu bychom měli cvičit vojáky pro boj u nás. Copak nám hrozí nějaká intervence uvnitř země? Nám hrozí nestabilita, kterou produkují takové státy, jako je právě Afghánistán. A choroba se má léčit tam, kde je. Nikoli tam, kde není.
Smrt českých vojáků v Afghánistánu v českých médiích trochu odsunula do pozadí dění na Ukrajině. Co si myslíte o tamním vývoji ve světle toho, že prezident Porošenko mluví o ruských důstojnících bojujících na straně povstalců a nasazení nových ruských raketometů ze strany separatistů?
To jsou informace, které nejsem schopen ověřit. Probíhá tam dezinformační válka. V situaci, kdy nejsou žádné ověřitelné informace, jen dohady, že se Rusko zapojilo do bojů tím, že bylo sestřeleno letadlo letící ve výšce, která není dosažitelná běžnými zbraněmi, to může být kvalifikovaný dohad, ale co když ten raketomet měli ti povstalci k dispozici z nějakých ukrajinských vojenských skladů, které se jim dostaly do ruky. Dokud nebudou tyhle věci jasné, tak nemá smysl o nich spekulovat.
Dá se vůbec v dohledné době počítat s nějakým řešením ukrajinského konfliktu?
Já se obávám, že je to, bohužel, cesta po šikmé ploše. Zatím to tak vypadá.
Psali jsme:
|
Ing. Václav Žák (* 28. července 1945, Tábor) je český programátor, politik a publicista, signatář Charty 77, bývalý poslanec a místopředseda České národní rady a do května 2009 i předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Narodil se v Táboře, roku 1967 vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT a po studijním pobytu v Anglii pracoval jako programátor ve Výzkumném ústavu matematických strojů v Praze. Roku 1977 podepsal Chartu 77 a účastnil se různých disidentských podniků, podílel se na založení Klubu nezávislé inteligence i Občanského fóra. Roku 1990 se stal ředitelem odboru informatizace na Ministerstvu školství a podílel se na založení vysokoškolské počítačové sítě. V červnu 1990 byl zvolen poslancem ČNR za Občanské fórum a pak i místopředsedou ČNR. Po rozpadu OF byl členem Občanského hnutí a od roku 1992 pracoval jako redaktor a publicista v časopisech nakladatelství Ekonom, v rozhlase aj. Přednášel také politickou teorii na Karlově univerzitě v Praze a na Univerzitě v Hradci Králové. Od roku 2002 je šéfredaktorem časopisu Listy. V letech 2003 až 2009 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v letech 2006 až 2009 jejím předsedou. (zdroj: wikipedie.cz) |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
