Turecko je dnes jedno velké vězení. Totální diktatura. Režisér přivezl do Prahy svědectví o zmasakrovaném regionu

06.04.2018 11:28 | Zprávy

ROZHOVOR V sobotu 7. dubna ve 20:30 proběhne v kině Aero na pražském Žižkově „východoevropská“ premiéra filmu Zer. Dá se říci, že jde o orientální roadmovie tureckou částí Kurdistánu. Na zahraničních festivalech získal film řadu ocenění. Na slavnostní českou premiéru přijel do Prahy i autor a režisér Kazim Öz, který při této příležitosti poskytl ParlamentnímListům.cz rozhovor o životě nejen Kurdů v dnešním Turecku.

Turecko je dnes jedno velké vězení. Totální diktatura. Režisér přivezl do Prahy svědectví o zmasakrovaném regionu
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Turecká vlajka, graffiti.

Přivážíte do ČR film Zer, který je o hledání kořenů. Hlavní hrdina Jan – už vlastně Američan – přijíždí do míst, odkud musela uprchnout jeho babička při dersimském masakru v roce 1938. Jste Kurd z Dersimu. Musel jste také hledat své kořeny?

Ne. Film není autobiografický, je tu jen určitá podobnost, kdy jsem až v dospělosti pochopil, že je důležité znát a přijmout svůj původ. V Dersimu jsem se narodil a vyrůstal jsem tam až do svých sedmnácti let. Znám historii kraje a z vyprávnění mnoha pamětníků i historii tureckého masakru alevitských Kurdů v roce 1938. Můj otec jej zažil jako malý kluk. Vyprávěl mi o tom hodně příběhů. Dlouho jsem v sobě nemohl zpracovat to, co jsem slyšel nejen od něj, ale i od dalších lidí v kraji, kteří tu tragédii pamatují.

Dříve turecké úřady vehementně popíraly, že by se nějaké genocidy ať již Kurdů, nebo Arménů či Židů, kdy uskutečnily. Dnes už se o tom mluví?

Nyní už mají lidé více informací. Před dvaceti lety se o tom vůbec nemluvilo. Veřejně se o tom báli mluvit i pamětníci v Dersimu. Ono za to totiž hrozilo vězení. Ve filmu je zachycen fenomén, který jsem vypozoroval. První generace – ti kteří to zažili – se snaží zapomenout. Druhá generace mlčí. A až ta třetí se začíná o problém zajímat. Ptají se pamětníků. Někteří vypráví. A tím se z historie znovu vynořuje to, co vláda chtěla, aby zůstalo zapomenuto.

U nás se o dersimském masakru prakticky nic neví. Přibližte našim čtenářům, co se tam před osmdesáti lety vlastně stalo?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Filip Turek byl položen dotaz

Kdo vás poškozuje?

Podle mě to ani není potřeba, jelikož vy se poškozujete svými činy a chováním sám. Nemyslíte? A to, že chcete odevzdat řidičák, není to jen předvolební gesto, které pak nenaplníte? Protože, co vám brání ho odevzdat už teď, když jste se k té rychlé jízdě, která je o papíry, vlastně už dávno přiznal?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Tohle není stát, to je léčebna.“ Vidlák o novém Koudelkově odhalení

12:54 „Tohle není stát, to je léčebna.“ Vidlák o novém Koudelkově odhalení

VIDLÁKŮV TÝDEN „Omlouvám se za ten sarkasmus, ale tohle není stát. Tohle je léčebna,“ komentoval pře…