Která protiimigrační strana má největší šanci dostat se do parlamentu?Anketa
Pane generále, začala bych vymezením určitých pojmů. Co vlastně dělá z člověka ruského agenta? Objevují se názory, že pokud například někdo sdílí postoje Kremlu, ať už se to týká vztahů mezi Moskvou a NATO, nebo situace na Ukrajině či ve věci Krymu, že jde o agenta. Můžete to objasnit?
Agent je člověk, který zrazuje svou zem nebo skupinu lidí, ke kterým patří a dělá to na základě nějakého motivu. Motiv ideový, který jsme znali od Kima Philbyho a intelektuálů z Velké Británie ve 30. letech minulého století je pryč. Teď jde většinou o motiv finanční. Pokud je někdo rusofil, neznamená to, že je agent Kremlu. Každý agent musí mít dvě věci, a to přístup k informacím nebo minimálně možnost si přístup vybudovat a důvod, proč vám je bude dávat. Lidé, kteří mají stejný názor jako v Kremlu, mohou být sympatizanti Kremlu. Dá se pak říci, že se jim líbí politika Ruské federace, Vladimir Putin atd. Ale sympatizant ještě není agent. Samozřejmě při nějaké vlivové operaci například SVR (Služba vnější rozvědky, hlavní zpravodajská služba Ruské federace, nástupce KGB – poznámka redakce) nebo GRU (Hlavní rozvědková správa, ruská vojenská zpravodajská služba – poznámka redakce) v zahraničí takovéto skupiny lidí, tedy sympatizanti, mohou být využívání k ovlivňování veřejného mínění, protože to pak, pokud je silné, ovlivňuje politická rozhodnutí, protože politici reagují na názory veřejnosti. Ale ještě to nejsou agenti. To, že někdo má rád Kreml a Putina, neznamená, že zrazuje tuto zem.
Když zmiňujete finanční motiv. Pokud by nějaký spolek nebo organizace přijímaly peníze z Ruska, je to problém a důvod například ke zrušení organizace? Představme si, že takový přísun peněz z Východu by nikomu v dané společnosti nevadil nebo, pokud by šlo například o server, čtenáři by byli spokojeni. Je to v pořádku smířit se, jednoduše řečeno, z financováním „od Putina“?
Pokud Rusové financují například nějaké servery nebo hnutí, pak jsou natolik chytří, že to nebudou dělat napřímo. Navíc si nemyslím, že je to trestné. Pokud šíří nějaký názor v duchu oslav Kremlu a politiky Ruské federace a například servery nevykazují prvky trestné činnosti, může nám to vadit, ale to je tak asi všechno. Budeme muset akceptovat, že servery či skupiny lidí jsou legálně zaevidovány, mají ke své činnosti povolení, která potřebují, a s faktem, že dostávají peníze z Ruska, které nejsou výnosem z trestné činnosti, se budeme muset smířit. Do jaké míry se smíříme s tím, co hlásají, a jak budeme vůči tomu neteční nebo aktivní, to je věc druhá. Asi bych to oddělil od financování, neboť zahraniční politika každé země může mít řadu podob a zcela nepochybně aktivity tajných služeb, těch výzvědných, jsou pokračováním a nástrojem zahraniční politiky. O tom není pochyb.
Poslanec Ivan Gabal před časem na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ řekl: „Důležité jsou aktivní justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Když narušuje ústavní pořádek, je třeba to začít trestně stíhat. Je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Proruské trolly mazat, vůbec žádnou diskusi nevést. Jestliže s nimi budeme diskutovat, účel jejich kampaně ještě znásobíme.“ Co vy na to?
Osobně nevím, zda lze tak aktivně, jak říká Ivan Gabal, na internetu působit. Nevím, kdo by toto všechno měl zastřešit. Mám pana Gabala rád, ale myslím si, že jeho názor jde proti soutěži myšlenek a ideálů. Nevím, jestli narušují ústavní pořádek této země. Mám pocit, že jiní lidé, kteří s Kremlem nemají vůbec nic společného, narušují ústavní pořádek, ale to není předmětem této debaty. Myslím si, že různorodost názorů ve společnosti je zdravá. Podívejte se, jaký má názor pan prezident na sankce vůči Ruské federaci a jako jediný jel loni na přehlídku k 70. výročí konce války do Moskvy. Pak jsou jiní ústavní činitelé, kteří mají jiný názor. Neříkám, jestli je to dobře, nebo špatně.
Osobně říkám: „Mně se ruská zahraniční politika nelíbí, ale respektuji plně, že se Rusům nelíbí zahraniční politika Západu, to znamená Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ Respektuji, že bojují o své zájmy. Do jaké míry jsou úspěšní, je buď naše slabost, nebo naše někdy špatné pojetí některých prvků politiky. Snažím se názor odbalastovat od nějakých pindů, jestli je někdo rusofil nebo rusobijec, já jsem rusopragmatik. Snažím se na to dívat tak, že oni mají své zájmy. Jen si kladu tři otázky. Jak je možné, že za nejméně 20 let nepřesvědčila Severoatlantická aliance Ruskou federaci, že jí není nepřátelská? Druhá otázka je naprosto fundamentální a já na ni neznám odpověď. Do jaké míry je současné Rusko bývalým Sovětským svazem? A třetí otázka je spíše řečnická. Chceme v Kremlu opilého Jelcina, nestabilní Rusko s jadernými zbraněmi, řadou konfliktů ve svém okolí, nebo autoritativního a v mnohém předvídatelného Putina, který jasně říká, co Ruská federace nechce? To si musíme vybrat, než začneme nějakým způsobem kodifikovat svou politiku vůči Ruské federaci.
Platí podle vás jasná teze, že když už jsou tady spoluhráči Kremlu, ať už je to kdokoli, že takové nálady jsou intenzivně někým přiživovány? Nebo jsou prostě lidé jen naštvaní na Evropskou unii nebo na NATO?
Může to mít mnoho podob. Zcela nepochybně existuje jeden velký argument odpůrců Spojených států a Ameriky, a to Blízký východ a Libye. Sám prezident Obama přiznal, že největší chybou jeho úřadu bylo rozbití Libye. A jak už jsem jednou ve vašich Listech poznamenal, byl by pro mě autentický, pokud by s tímto přiznáním vrátil Nobelovu cenu za mír. Zcela nepochybně těm, kteří chtějí vidět negativní aspekty zahraniční politiky Spojených států, se příklad Libye naprosto hodí a řekněme si, že vůbec ne neoprávněně. Další příklad je Irák. Rozbitý Irák – bezdůvodně v roce 2003, opuštěný, aniž by byl stabilní…To je důkaz toho, že Spojené státy na Blízkém východě naprosto selhaly. Rozbitím Iráku a nastolením vlády šíitů dochází k jisté změně poměrů na Blízkém východě, posiluje to Írán, který se samozřejmě snaží hrát hegemonii a být vůdcem muslimského arabského světa. Jak se asi na to dívaly sunnitské země, když došlo k tomuto naprosto zbytečnému kroku, kdy byl odinstalován Saddám Husajn? To, co dnes vidíme v Iráku, je opravdu všechno, jen ne důvod k veselí.
Když se podíváme na Sýrii, což je neblahý důsledek špatné politiky Evropské unie, a to především Francie, ale do jisté míry i Spojených států.. Mohl bych jmenovat další země, jako je Turecko, Saúdská Arábie, Katar. Lidé, kteří vidí negativní dopady politiky Západu, mají pak pocit – a zase si řekněme, že ne úplně neoprávněně – že ne vždycky jsme těmi, kteří rozsévají mír, a že občas býváme těmi, kteří přinášejí do světa větší míru nestability, než bylo třeba. Ale bohužel, a teď to hlavní, situace generuje migrační krizi, která Evropskou unii ovlivňuje a staví před jednu z nejvážnějších existenčních hrozeb, kterou se kdy snažila nebo musela řešit. Ona ji tedy moc neřeší, po pravdě řečeno. To jsou příklady, kdy ti, kteří jsou řekněme prokremelští, mohou vidět, že ne vše, co Západ udělal, je možné hodnotit pozitivně. A důkazy tady bohužel jsou.
Psali jsme:
_635936240820164861.jpg&id=111284)
Teď už bych se zeptala na konkrétní situaci. V souvislosti s obviněním z proruské špionáže zadržela polská kontrarozvědka vůdce politické strany Zmiana Mateusze Piskorského. Informoval o tom deník Gazeta Wyborcza, který také uvedl, že se polská tajná služba zajímala i o českou političku Annu Čurdovou. Tedy bývalou stínovou ministryní za ČSSD, která je teď členkou Strany práv občanů. O čem svědčí, že se zajímá polská tajná služba o našeho politika? Co by se s tím mělo dělat?
Fakt, že se cizí rozvědka zajímá o českého politika, je už obecně problém, protože nám někdo jaksi ingeruje do našeho člověka. Samozřejmě by mělo zajímat už obecně naši kontrarozvědku, proč je paní Čurdová předmětem zájmu polské rozvědky. Dalo by se předpokládat, že situaci polská rozvědka tady s někým konzultovala, alespoň v to doufám. Pokud ne, tak je to celé apriori potřeba brát jako zvláštní akt. Pokud to s nimi Poláci nekonzultovali a nejde o výsledek nějaké společné operace, měla by tomu naše kontrarozvědka věnovat pozornost. Chci jen říci, že je potřeba velmi pečlivě odlišit, jestli je „agentem“ tím, že má jen jiný názor. Opakuji, že agentem může být ten, kdo se chystá anebo aktivně poškozuje zájmy České republiky a například bere za to peníze. Dělá to za úplatu, je řízen nějakým ruským zpravodajským důstojníkem, ten mu dává úkoly, on je plní a podobně. Jestli někdo chodí a říká, že Putin je úžasný člověk, může to být samozřejmě předmětem léčby na nějakém specializovaném pracovišti, ale určitě to není důvod si o tom člověku myslet, že je to agent. Agent musí zrazovat zájem země, vyzrazovat její tajemství a musí to být postihnutelné právním řádem. I u nás se najdou lidé, kteří mají rádi Kim Čong-una.
Když se vrátím ještě k polské Změně. Tomasz Jankowski ze Změny popřel, že by měli kontakt na nějaké cizí tajné služby, a zmínil, že je samozřejmé, že protialianční hnutí se vzhledem ke zvětšování přítomnosti vojsk NATO v naší části Evropy snaží spojovat a sjednocovat síly. Myslíte si, že právě tohle je skutečně důvodem řekněme nárůstu protialiančních nálad? Pokud tedy lze o nárůstu vůbec hovořit?
Po pravdě řečeno, skutečně nevím, do jaké míry se dá hovořit o nějakém nárůstu protialiančních nálad. Faktem je, že Rusko bere jakékoli přibližování vojsk Severoatlantické aliance jako ohrožení vlastních zájmů a bezpečnosti. Rusko to dává přece už dlouho najevo. Na summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti Putin jasně řekl, že Ukrajina a Gruzie už NE do Severoatlantické aliance. Pro ně je nepředstavitelné, že by byly součástí NATO. Takový je jejich postoj. Náš postoj nebo alespoň části lidí je, že by Ukrajina měla být součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, já si myslím, že je to v tuto chvíli naprosto iluzorní představa.
Pro Rusy je umístění vojsk v Pobaltí to samé jako na Ukrajině, opět přiblížení Severoatlantické aliance k jejich hranicím; Rusové označují Severoatlantickou alianci jako největší svou hrozbu, to je prostě fakt. My to děláme s vědomím toho, že víme, jaký je postoj Ruska, a vidíme například u Krymu, že je ochotno jít až tak daleko, že poruší mezinárodní právo, že poruší budapešťské úmluvy, pokud jde o nedotknutelnost hranic Ukrajiny, z roku 1994 a je ochotno svým způsobem destabilizovat část země. V 21. století ukazuje, že lze měnit hranice států vojensky. Pokud budeme příliš tlačit a říkat, že Rusko nemá nic než agresivní plány, což já si osobně nemyslím, skutečně se budou hnutí tady aktivizovat a budou proti Severoatlantické alianci. Nedělám si iluze o zahraniční politice Rusů, o jejich zájmech, na druhou stranu nevidím jediný důvod si myslet, že Rusko chce napadnout Pobaltí nebo Ukrajinu. Nemyslím si, že chce jít Rusko do války s mnohem silnějším protivníkem, kterého představují USA. Řekněme na rovinu, ne NATO, ale USA. Poměry sil jsou zcela jasně v neprospěch Ruska.
To, že Rusové zdůrazňují význam jaderných zbraní je logické, protože to je jejich jediný způsob reálného odstrašení, který mají k dispozici. Mám na mysli jaderné zbraně pozemní, na ponorkách a na letounech. To jsou věci, které budou Rusové vytahovat, protože je to jejich jediný odstrašující potenciál. Jejich pozemní vojsko prošlo dobrou modernizací, jejich letectvo, jak se ukázalo v Sýrii, je kvalitní, ale přeci jen ve srovnání se Spojenými státy není pro ně situace výhodná. Proto se budou uchylovat ke všem opatřením a rétorice, pokud jde o jaderné zbraně. Viděli jsme to, když šlo o radar v Rumunsku, kdy Rusové prohlásili, že Rumunsko je tím pádem objektem dopadu jejich raket. Ten radar logicky v nějakém systému snižuje údernou sílu a moment překvapivého úderu ruských jaderných zbraní. O tom není pochyb.
Ještě jednu důležitou věc bych zmínila. Červencový summit Severoatlantické aliance zřejmě bude rušný. Proruští aktivisté z různých zemí chystají protesty. Podle informací z médií polská kontrarozvědka ABW má za to, že jsou připravovány z Moskvy. Lze o tom pochybovat? A proč si myslíte, že právě teď se takové protesty připravují?
Opět, nedělám si iluze o tom, že by ruské ministerstvo zahraničních věcí nečinně přihlíželo všem aktivitám, které se dějí v západním světě včetně summitu ve Varšavě, že by nevyužívalo veškerých možných kampaní, které může použít k tomu, aby se oslabovala jednota členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. To Rusové dělají. Vidět ale jediného ďábla skrytého v Kremlu je zúžení problému jen na Rusy a myslím si, že to tak není. Vždycky ve společnosti budou různé názory a, jak už jsme o tom hovořili, na pozadí konfliktů, na kterých se podílely členské země Severoatlantické aliance, které vedly ke značné míře nestability na Blízkém východě a severní Africe, nelze očekávat, že lidé o to více budou Severoatlantickou alianci milovat. Měli bychom debatovat, argumentovat, do jaké míry je jejich postoj správný, nebo špatný, ale snažit se vše vyřešit jen tím, že řekneme, že za to může ten ďábel v Kremlu, mi přijde hrozně škodlivé a hlavně nepřesné. Tak to přece vůbec není.
Poslankyně Helena Langšádlová před časem pro ParlamentníListy.cz zmínila „že tady působí několik tisíc ruských agentů“. Navíc podle už zmiňovaného polského listu byli vytipováni německými a českými tajnými službami lidé nejspíše placení Ruskem. Cílem jejich akce bylo rozbít „protinatovskou internacionálu,“ kterou si Rusko vytvořilo v několika státech EU. Tušíte, jak to vypadá tedy s tak zvanou protinatovskou internacionálou v Česku? A jsou u nás skutečně tisíce ruských agentů?
Nevím, jestli je paní Langšádlová příjemcem zpravodajských informací Bezpečností informační služby. Podle zákona 153 zcela nepochybně ne. Jiný věrohodný zdroj takové informace než BIS nevidím. Domnívám se, že paní Langšádlová plete to, o čem jsme mluvili, že plete sympatizanty s ruskými agenty. Netvrdím, že tu agenti nejsou. Vždycky jsem říkal a budu to říkat dál, že tu Rusko má značný zpravodajský zájem, že ho využívá, snaží se získávat informace jednak z našeho high-tech výzkumu a podobně. Nezajímá je naše armáda, ta je vůbec neohrožuje. Rusko zajímá otázka veřejného mínění a snaží se ho ovlivňovat. To je všechno pravda. Ale jen abychom si nepletli tisíce agentů s tisíci sympatizantů. Znovu říkám, jestli někdo ví, že je tu tisíc agentů, a má důkaz o tom, že provádí nepřátelskou činnost vůči této zemi, pak má Policie České republiky povinnost jednat. Nevím, jestli je někdo vyšetřován, sledován, nebo dokonce odsouzen. Vůbec si nepamatuji, že by v novodobé historii této země byl někdo odsouzen za spolupráci s tajnou službou cizí moci. Znovu říkám, že sympatizant ještě nemusí znamenat agent. V demokracii má každý člověk právo dělat vše, co mu zákon vysloveně nezakazuje.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
