Nová vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny, a může se tak plně věnovat svým povinnostem. Zaslouží si i vaši důvěru a proč ano, či ne?
Co můžu říci o vládě, jejíž předseda si jako oficiálního poradce vezme jednoho z našich nejvýznamnějších Sorosových pohůnků? Současná vláda je kombinací progresivistického aktivismu a politické nekompetentnosti. K vládě Andreje Babiše jsem měl mnoho výhrad, tato je pro mě ale zcela nepřijatelná. Je samozřejmě možné, že se od ní, stejně jako od jakékoli jiné, můžeme dočkat i dílčích správných kroků, celkově však půjde o katastrofu, které nezabrání ani těch pár jejích členů, kteří svůj resort zvládnou.
Jste pro zvýšení poplatků za ČT?Anketa
Koho v této vládě tedy vnímáte jako kompetentního?
Pár jedinců tam kompetentních je, ale jmenovat je nebudu, protože by to pro ně byl polibek smrti. V zájmu celé země ale je, aby průšvihů, které tato vláda udělá, bylo co nejméně.
Jak dosavadní působení pětikoaliční vlády hodnotíte? A lze to vůbec tak brzy, nebo zastáváte pojem 100 dní hájení?
Vláda začala šetřit tím, že zavedla nová ministerstva a přijala nové úředníky. Na vysvětlení pana premiéra, že tito úředníci budou hledat, kde by se dalo ušetřit na zbytečných úřednících, by mohli být pyšní i scenáristé od Monty Pythonů... ostatně; velká část mediálních vystoupení vlády ze všeho nejvíc připomíná komické skeče. A vlastně proč ne? Smích přece léčí... Pak tu máme ještě vynucené odstoupení ministra Michalíka ještě předtím, než stihl být jmenován, vracení podezřelých sponzorských peněz jedné z koaličních stran... asi nemá smysl všechno vypočítávat. Není možné 100 dní podobné věci nevidět.
Poslanec STAN Jan Farský se nakonec po bouřlivých reakcích veřejnosti a výzvě strany rozhodl odejít z mandátu poslance kvůli stáži ve Spojených státech, kde se nyní nachází. Jak jste vnímal tuto událost? A může poslanec zároveň absolvovat osmiměsíční stáž v cizině?
Podle mě je práce poslance prací na plný úvazek. Každý ať si představí, co by se asi tak dělo, kdyby přišel do práce s tím, že sice osm měsíců nebude pracovat, ale že chce dál brát svůj plat. Je neuvěřitelná drzost, že to pan Farský vůbec zkusil.
Pan Farský ale zprvu argumentoval, že na důležitá hlasování vždycky ze Spojených států přiletí.
Na posledním zasedání Sněmovny pan Farský na jedno důležité hlasování nestihl ani přiběhnout, a to byl pár metrů od jednacího sálu. Mnoho důležitých hlasování také vyplyne z průběhu zasedání, takže se o nich neví dopředu. Taky by mě zajímalo, kdo by neustálé přelety pana Farského platil a co by tomu řekla Greta. Něco mi ale říká, že o panu Farském určitě ještě uslyšíme a moc dobře nám u toho nebude. Ti, kdo v České republice skutečně vládnou, ho totiž jistě neškolí proto, aby tady pak seděl na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Školení, kvůli kterému se někdo vzdá poslaneckého mandátu, je, jak by se řeklo dříve: školení nejvyšších a nejspolehlivějších stranických kádrů. Je to školení, které se neodmítá.
Kdo v České republice fakticky vládne? Ona to není vláda a Parlament?
Samozřejmě že ano. Je ale otázka, kdo vládne vládě a Parlamentu.
A kdo to podle vás je? Neměli by to být voliči?
Měli, ale v České republice to platí jen do jisté míry.
Jak to myslíte?
Chování voličů do značné míry ovlivňují média. Ta do značné míry ovlivňují politické neziskovky. Politické neziskovky jsou částečně placeny ze zahraničí, částečně z našich daní, nikdo je ale nevolí a svoji politickou agendu si tak určují buď samy, nebo je jim odněkud určována. Politické neziskovky také přímo ovlivňují, a to zcela otevřeně, samotné politické rozhodování volených zástupců občanů v Parlamentu. Dále se na politickém životě v zemi značně podílí také česká justice, která se svůj politický aktivismus už ani nepokouší skrývat. Na soudce a státní zástupce také voliči nemají žádný vliv, a zároveň není tajemstvím, kam si špičky české justice chodí pro rady, respektive pro pokyny.
Kam?
Na velvyslanectví jedné velké země, a ne, není to Rusko. Podívejte se také, kolik členů současného Parlamentu a současné vlády je zároveň členy Aspenu, kolik tam je lidí ze špiček české justice, bankéřů, politických aktivistů, členů mediálních rad, novinářů... faktickým vítězem posledních několika voleb v České republice je Aspen Institut a jedno velvyslanectví.
Říkal jste, že politické neziskovky přímo ovlivňují i poslance. Mohl byste být konkrétnější? Mluvíte o vlastní zkušenosti?
To, že například poslanecký klub ANO opakovaně musel při svém hlasování ve Sněmovně zohlednit požadavky politické neziskovky, která si říká Rekonstrukce státu, není žádné tajemství. O tom, že třeba taková TOP 09 nebo ODS podobným obskurním spolkům naslouchají rovněž, také nikdo, kdo se jen trochu orientuje v naší politice, nepochybuje. Co se týká mojí osobní zkušenosti, tak jsem se s představiteli Rekonstrukce státu na jejich žádost také jednou sešel, vyslechl je, a když mi začali říkat, jak bych měl v kterém hlasování hlasovat, tak jsem s nimi vyrazil dveře. Kdyby totéž udělal pan Babiš, když byl ještě premiérem, tak možná mohl být premiérem i dnes.
Vláda zrušila vyhlášku o povinném očkování členů IZS. Trvalo jí to do konce ledna, předtím se však spojili hasiči, policisté i sestry a vydávali společné deklarace, přišla oznámení pro studenty zdravotnictví, kterým hrozilo ukončení studia, a tak dále. Co říkáte na to, že minulá vláda zanechala dědictví v podobě této vyhlášky a jak si s tím vláda Petra Fialy poradila?
Když jsem mluvil o možných dobrých dílčích krocích nové vlády, tak jsem měl na mysli třeba tento. Souhlasím s tím, že v současné situaci by očkování proti covidu nemělo být povinné.
Je to konec boje proti povinnému očkování proti covidu-19? Nebo očekáváte, že se podobné snahy vrátí po vzoru některých zemí?
Jak už jsem uvedl, nová vláda je kombinací progresivistického aktivismu a nekompetentnosti. Od takového subjektu lze čekat úplně cokoli.
Jak podle vás zabírá taktika apelování na odpovědnost Čechů samotných, co se přístupu ke koronaviru týká? Funguje a je to správný krok?
V situaci, kdy toho o účincích a dlouhodobých důsledcích očkování víme stále málo a kdy víme, že drtivá většina lidí covid bez větších problémů přežije, je taková taktika jediná možná. Zde je třeba říci, že zatímco například při chřipkových epidemiích se lidé zcela logicky vždy snažili chovat tak, aby se nenakazili, tak u covidu bylo vládou nastaveno takové fungování společnosti, že se mnozí lidé naopak snaží, aby se nakazili. To je přece úplně postavené na hlavu.
Slavný srbský tenista Djokovič musel opustit Austrálii a nezúčastnil se světového utkání. Neměl očkování, nechce ho, měl však potvrzení o prodělání nemoci, přesto do země nebyl vpuštěn. Diskuse se také rozjela kolem jeho chování, když byl pozitivní, ale také čelil osočování, že se snaží vytvářet si vlastní pravidla, zatímco je ostatní dodržují. Co vy na to?
Nijak podrobně jsem ten případ nesledoval, takže jej nemůžu komentovat. Obecně ale platí, že pravidla platí pro všechny a že by se neměla měnit v průběhu hry.
Napětí na ukrajinsko-ruské hranici roste. Spojené státy skrze Bidena varují, že jakýkoliv vojenský zásah na Ukrajině si vyžádá tvrdou reakci. Mluví se také o tom, že válečný konflikt je blíže než kdy za poslední desítky let. Hrozí skutečně?
Mluví se tady, a to dost hysterickým tónem, především o tom, že Rusko chce zaútočit na Evropu. Pokud ale opustíme hysterii a použijeme rozum, tak uvidíme mnoho nesrovnalostí. Základní otázkou je, co by Rusko dobytím Evropy získalo. A tady si asi nejlépe odpovíme otázkami dalšími. Opravdu Rusové potřebují předlužené a technologicky a ekonomicky stále se více propadající země se stárnoucím obyvatelstvem a z ruského pohledu se zanedbatelným přírodním bohatstvím? Opravdu Rusové chtějí řešit, kde vzít peníze na důchody Evropanů, jak zabezpečit evropské hranice, jak udržet pořádek v evropských no-go zónách, jak řešit evropskou energetickou krizi? Potřebují Rusové neocenitelné znalosti evropských odborníků na gender a multikulturalismus? Nebo snad Rusové potřebují bruselské odborníky na vypisování dotací? Kdepak; když to stručně shrnu, tak Evropa nemá nic, co Rusko potřebovalo, zatímco opačně to zdaleka neplatí.
Pak je tady další zajímavá věc. Kdyby Rusko skutečně chtělo zaútočit na Evropu, tak jako první zaútočí na její energetickou soustavu, tedy na zdroje energie a uzly přenosové soustavy. V České republice máme dvě jaderné a několik velkých tepelných elektráren, jejichž vyřazení by zemi ochromilo. Schválně jsem si zjišťoval, jestli je u těchto zdrojů nějaká zvýšená strážní činnost. Oproti normálu zde ale není žádný rozdíl. Důležitých uzlů máme také jenom pár a ani tam se nic mimořádného neděje. Buď tedy naše ozbrojené složky vyfasovaly neviditelné pláště elfů z Roklinky, nebo tam zkrátka nejsou. Jestli nás opravdu Rusko chce napadnout, tak by ale měla být vojenská nebo policejní hlídka u každé větší trafačky. Nic takového se však neděje.
O čem to podle vás svědčí?
Buď to svědčí o tom, že ani ti členové vlády, kteří křičí, že nás Rusko chce napadnout, tomu sami nevěří, anebo jsou to takoví patlalové, že si vůbec neumí představit, jak by útok Ruska mohl vypadat. V Generálním štábu Armády České republiky to ale vědí zcela určitě a zcela určitě to také členům vlády řekli. Je tedy jasné, že s útokem Ruska nikdo ve skutečnosti nepočítá a všechno jsou to jen kecy k vyděšení obyvatelstva a zároveň k vytvoření dojmu, že nám nic jiného než preventivní útok nezbývá. A protože se kromě této propagandy a přesunu výzbroje Severoatlantické aliance k ruským hranicím neděje nic dalšího, tak je evidentní, že pokud je to příprava na válku, tak je to příprava ne na válku útočnou.
Ani s tím bych nakonec neměl problém – ruské zdroje surovin by se nám jistě hodily, a klidně bychom pak mohli stejně postupovat třeba v Africe, která je surovin plná také. Většina válek se přece vede o zdroje. Pak je tedy jedna důležitá otázka. Je ruská armáda méně nebezpečná než parta afghánských pastevců koz s kalašnikovy a erpégéčky? Kdepak, tak to jistě není. Na rozdíl od Tálibánců, kteří by k nám na obrněných mopedech a oslech opravdu nedojeli a z ákáčka z Afghánistánu nedostřelili, má Rusko schopnost na nás rychle a tvrdě udeřit. Takže se klidně může stát, že až Putina zatlačíme opravdu do kouta, a od toho už nejsme daleko, tak on to opravdu spustí. A my nemáme ani hlídky u uzlů energetické soustavy. To, co dělají někteří naši politici, je tak nebezpečné, že by stálo za úvahu použít alespoň dostupné právní kroky, které by jim v tom mohly zabránit.
Paragraf 406 trestního zákoníku v této věci samozřejmě hovoří zcela jasně a já ho zde ocituji: "Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou republiku nebezpečí války, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem."
Všichni ti, kdo nás vtahují do války s Ruskem, tedy jednoznačně patří za katr, a to na hodně dlouho. Zde se ovšem musíme vrátit zase na začátek, když jsme se bavili o tom, na které velvyslanectví si chodí špičky české justice pro pokyny. Každý, kdo by v této věci podal trestní oznámení, proto s největší pravděpodobností skončí za mřížemi za křivé obvinění, a to i přesto, že je zjevné, že tady někteří politici útočnou válku skutečně připravují. Jsme všichni docela v pasti. To ale občané kolonií obvykle bývají.
My jsme kolonie?
Formálně nikoli, fakticky ano.
Čí?
Myslím, že na to si každý dokáže odpovědět sám.
Jak je možné, že se dvě velmoci, které své spory řeší už stovky let, stále nedokážou dohodnout? Zasahují Spojené státy příliš k území Ruska, nebo naopak je Rusko zbytečně agresivní?
Na Ukrajině nejde ani o konflikt dobra se zlem, ani demokracie s totalitou, a dokonce primárně ani o konflikt Ruska se Spojenými státy. Na Ukrajině jde především o konflikt mezi několika ukrajinskými oligarchickými skupinami, kterého využívají některé globální průmyslové a finanční kruhy k dalším, více než sto let trvajícím pokusům o získání přístupu k ruskému nerostnému bohatství, čehož samozřejmě zase využívají soupeřící ukrajinští oligarchové. V mnoha ohledech jde vlastně o dost podobnou situaci, jaká byla v Afghánistánu. Tam ale nakonec byly ztráty všech zemí Severoatlantické aliance tak veliké, že nebylo politicky udržitelné dál pokračovat v konfliktu, a proto se to teď vymyslelo jinak. Tentokrát mají být použiti jako kanónenfutr Ukrajinci, popřípadě ještě Poláci, Češi a další Východoevropané. Pro Anglosasy jsme zkrátka byli vždy v historii podlidé, jejichž krev je méně krvavá a jejichž bolest bolí méně nebo vůbec. Na tom se zjevně nic nezměnilo, jen těch gauleiterů (Gauleiter – vůdce regionální pobočky NSDAP, pozn. red.) dnes asi máme o dost víc, než jsme jich mívali dřív.
Co by podle vás bylo vhodným řešením?
Nechat Ukrajince, aby si své věci na Ukrajině a svůj vztah s Ruskem vyřešili sami. Ty národy žijí vedle sebe a často dokonce spolu tisíce let a své případné neshody si vždy dokázaly vyřešit. Dnes je to tak, že bez rozdmýchávání konfliktu zvenčí by žádný konflikt na Ukrajině nejspíš nebyl. Pamatuji si situaci v Jugoslávii v 90. letech a ta byla velmi, velmi podobná. Tehdy se válka České republiky nijak netýkala, dnes by ale velice snadno mohla. Každému, kdo by pořád chtěl s někým válčit, bych rád vyzval, aby si položil otázku, zda je válka, po které tak touží, natolik důležitá, že by do ní šel bojovat on sám nebo by do ní poslal svého syna. Myslím, že by pak válek dost ubylo.
Vláda se na Ukrajinu chystá poslat dělostřeleckou munici a možná i další vojenský materiál.
O paragrafu 406 trestního zákoníku jsem už mluvil. Zajímaly by mě ale ještě další věci. Za prvé: které ze soupeřících ukrajinských oligarchických skupin čeští daňoví poplatníci svým darem pomůžou a zadruhé: jaký z toho čeští daňoví poplatníci budou mít užitek. Zaznamenal jsem také, že někteří politici tvrdí, že jde o gesto solidarity. Už jsme tady měli humanitární bomby, tak proč bychom nemohli mít solidární dělostřelecké granáty, že? Takový solidární dělostřelecký granát totiž nemůže nikomu urvat ruce a nohy, nikomu nerozpáře břicho, nesebere otce, matku, syna, dceru. Solidární dělostřelecký granát je totiž hodný granát. Je mi z lidí, co se pokouší o tyhle manipulace, na zvracení. Všiml jsem si také, že nejvíc chtějí válčit vždy ti, kdo by si i z pouhé facky nadělali do kalhot, a zřejmě si tedy posíláním jiných lidí na jatka léčí vlastní mindráky. Měli by si ale najít jinou terapii.
V médiích proběhla zpráva, že běloruský diktátor Lukašenko chce uspořádat v Bělorusku referendum, které by mělo upevnit jeho moc. Co tomu říkáte?
Také jsem ty titulky zaznamenal. Věta „diktátor uspořádá referendum“ je skutečně dokonalá a je vidět, že inkluze nese svoje ovoce i v žurnalistice. Lepší politický oxymóron se vidí málokdy. Nám jen zbývá doufat, že po běloruském diktátorovi by referendum snad mohli povolit i naši demokraté. Témat je dost. Například referendum o odebrání některých pravomocí Evropské unie v České republice by nebylo od věci.
Které pravomoci byste EU odebral?
Všechny.
To by ale znamenalo vystoupení České republiky z Evropské unie.
Ano, znamenalo. Podobné referendum nám ale nikdy nebude umožněno uskutečnit, protože nám přece nevládnou diktátoři. Vidíte, už se učím myslet nově, pokrokově.
Nový německý kancléř Olaf Scholz už nechce s klimatickou změnou čekat na „pomalé země“. Německo chce během předsednictví skupiny G7 využít, aby vzniklo jádro mezinárodního klimatického klubu. Je to správný krok?
Je to skvělý krok. Ať Olaf rozhodně na nic nečeká. K evropskému ekonomickému a v důsledku i bezpečnostnímu kolapsu zjevně nebude potřeba ani ruského, ani jakéhokoli jiného útoku. Všem stačí chvíli počkat, až se sami zlikvidujeme. Pak se asi Evropa opravdu rozdělí na africkou, muslimskou, čínskou a snad i ruskou část. Počítám, že na hranici do ruské části bude pořádná tlačenice. Sebevraždu totiž spáchá pouze Evropa, ať už se bude na jakémkoli klimatickém summitu nebo v nějakém klimatickém klubu žvanit cokoli.
Měla by si vzít Česká republika inspiraci z Německa ohledně ochrany planety?
V Drážďanech nedávno proběhlo cvičení obyvatelstva pro případ desetidenního výpadku elektrické energie. Tihle Zelení Khmerové zavedou v zemi válečný stav, aniž by k tomu potřebovali válku. A že u toho nejspíš budou lidské oběti? Rudým Khmerům přece na lidech nikdy nezáleželo a Zelení Khmerové to mají stejně. Je jasné, že Česká republika by si příklad z Německa brát neměla, ale je také jasné, že si ho vezme.
Jak to podle vás dohromady hraje s New Green Dealem, stoupajícími cenami a nedostatkem energií?
Každý musí vidět, že dokonale. Je to skvěle hrající orchestr. Orchestr bídy, rozvratu, násilí a smrti. Evropa páchá sebevraždu.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
