Sledujeme stále se měnící situaci v Afghánistánu. Radikální hnutí Tálibán si počkalo na velmi ukvapený odchod amerických sil, aby se ujalo vlády. K žádnému politickému urovnání v Afghánistánu na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nedošlo. Generál Pavel to okomentoval takto: „Ukazuje se, že jsme afghánské síly a s nimi celou zemi hodili do vody příliš brzy. A ty vody jsou hodně rozbouřené.“ Souhlasíte s touto charakteristikou a asociací?

Ne, s tím nemůžu souhlasit, protože Afghánistán je rozdělen na mnoho táborů, a jak se ukázalo, žádný z těch táborů – ani ten tzv. prozápadní – v podstatě nechtěl Tálibánu výrazně odporovat.

Z historie dobře víme, že USA skvěle ovládají taktiku sesazení jakéhokoliv režimu (ať už silou, nebo jen penězi apod.), ale horší už potom vždycky byla ta celková konsolidace té které země, ať to byl v nedaleké historii Irák či Libye.

Zkrátka a dobře, nemůžete si myslet, že když někam dosadíte loutkovou vládu, tak že tam zůstane nadobro, a tím bude zabezpečena demokracie. Přece ani v té skutečné demokracii by takovíto politici neměli šanci na úspěch, natož v zemi, jakou je Afghánistán.