Chci se zeptat na dva případy, kde se spekuluje, zda policie nepochybila. Ke dvěma uneseným dětem, které pachatel ukryl v garáži v ústeckém Střekově, nakonec navedli policisty rodiče, policie sama místo nenašla. Přitom večer před tím u těch garáží byla. Co si myslíte o tomto případu? Můžete ho komentovat?

Myslím, že nemůžu. Policii jsem hodnotil vždycky jako dozorující státní zástupce. Když jsem přesně věděl, co udělali a co ne.

Další případ je dva roky starý, kdy se podle pražských kriminalistů Aneta R. třikrát bodla u srdce a jednou do plíce. Celkem si zasadila 13 bodnořezných ran kuchyňským nožem. Podle policie u ní propukla toxická psychóza a spáchala sebevraždu. U toho však byli dva svědci, kteří tomu údajně nemohli zabránit. Zazněly názory, že policisté svoji práci odflákli, ale i znovuobnovené vyšetřování na popud vrchní státní zástupkyně nepřineslo nic nového. Jak se díváte na tohle?

Tady mohu zareagovat. Stará kriminalistická zásada je, že první variantou musí být vždycky vražda. A teprve když ji vyvrátíte, můžete pracovat s dalšími – jako je sebevražda, nešťastná náhoda. Není to první případ, kdy byla pražská policie přezkoumávána a bylo to otevírano znovu. Je jednoduché se na místě činu domluvit na sebevraždě a neudělat žádné úkony. Později pak nikdy podezření z vraždy nevyvrátíte. Vždycky je to o tom, že musíte vyvrátit vraždu – a pak pracovat na dalším.

Právě v tomto případě se údajně policisté příliš od počátku upnuli na to, že šlo o sebevraždu, a podcenili další vyšetřování...