Chci se zeptat na dva případy, kde se spekuluje, zda policie nepochybila. Ke dvěma uneseným dětem, které pachatel ukryl v garáži v ústeckém Střekově, nakonec navedli policisty rodiče, policie sama místo nenašla. Přitom večer před tím u těch garáží byla. Co si myslíte o tomto případu? Můžete ho komentovat?
Myslím, že nemůžu. Policii jsem hodnotil vždycky jako dozorující státní zástupce. Když jsem přesně věděl, co udělali a co ne.
Další případ je dva roky starý, kdy se podle pražských kriminalistů Aneta R. třikrát bodla u srdce a jednou do plíce. Celkem si zasadila 13 bodnořezných ran kuchyňským nožem. Podle policie u ní propukla toxická psychóza a spáchala sebevraždu. U toho však byli dva svědci, kteří tomu údajně nemohli zabránit. Zazněly názory, že policisté svoji práci odflákli, ale i znovuobnovené vyšetřování na popud vrchní státní zástupkyně nepřineslo nic nového. Jak se díváte na tohle?
Tady mohu zareagovat. Stará kriminalistická zásada je, že první variantou musí být vždycky vražda. A teprve když ji vyvrátíte, můžete pracovat s dalšími – jako je sebevražda, nešťastná náhoda. Není to první případ, kdy byla pražská policie přezkoumávána a bylo to otevírano znovu. Je jednoduché se na místě činu domluvit na sebevraždě a neudělat žádné úkony. Později pak nikdy podezření z vraždy nevyvrátíte. Vždycky je to o tom, že musíte vyvrátit vraždu – a pak pracovat na dalším.
Právě v tomto případě se údajně policisté příliš od počátku upnuli na to, že šlo o sebevraždu, a podcenili další vyšetřování...
Teď přesně říkáte to, co platilo odjakživa. Vždycky jsem tvrdě vyžadoval, že teprve když vyvrátíte podezření z vraždy, můžete pracovat s další verzí.
Zeptám se obecně. Množí se případy, kdy veřejnost a média pochybují nad prací policie. Čím to je?
Může to být podrážděností české veřejnosti. I když hlavně směřuje k politikům. A pak to odnášejí i další profese. Lehce se nadává a kritizuje. Ale jestli se potvrdí, že někdo pochybil, pak by tam měl být tvrdý postih těch, co pochybili. Očistí to ten resort. Platí to o policii i státním zastupitelství.
A stává se to? Pamatuji na případ manželů Stodolových, kteří zavraždili několik lidí, a původně byla tato úmrtí označována jako sebevraždy...
Nevím, jak to u těch Středočechů dopadlo. Podle mě v tomhle případě by trestní postih pro nedbalost měl být. Jsou ale i případy, kdy nedbalý ohledávající lékař tvrdil, že to byla nešťastná náhoda, zejména u starých osaměle žijících osob. Za jeden rok jsme měli ve východních Čechách čtyři takto prohlášené případy přirozeného úmrtí a poté jsme zjistili, že to byly vraždy. Je to opravdu o profesionálním přístupu a poctivé práci. Někdy se nechce.
Nechci, aby to vyznělo, že je policie špatná. Určitě je zase plno případů, kdy se zachová dobře...
Ano, zcela určitě.
Jaký je současný stav policie v porovnání s minulostí?
Vždy si vzpomenu na to, že když jsem byl státní zástupce, tak východočeská policie měla nejlepší objasněnost ve vraždách a pracovala precizně. Spousta profesionálů, které jsem viděl v mordpartě, už tam není. Je to možná střídáním generací nebo snížením kritérií pro přijetí. Abychom naplnili tabulky za každou cenu. V případě státních zástupců to může být i nedostatkem pravomocí. Tím, že není zákon o státním zastupitelství, který ani v blízké budoucnosti nebude. Jednodušší je všechno zamést a přemýšlet, že to nejde. Ale jde i o právníky v trestních věcech. Zmocněnec poškozeného by měl případně nahradit špatnou práci policie a státního zástupce. Najít chyby a dosáhnout toho, že se případ otevře. Bohužel u věcí, které jsou hrdelní, tedy tam, kde už jsou mrtvoly, nedoženete to, co neuděláte prvních 48 hodin.
Ve smyslu, že důkazy se pak už těžko hledají?
Už jsou pryč. Lidé už si to nepamatují. Neobnovíte místo činu. Špatně udělaná pitva, která je jen zdravotnická, a ne soudně lékařská. Tam už to nikdo nedožene. To jsou nenávratné chyby. Za ty by měl někdo pykat. Nelze říci, my jsme se spletli. Jsme všichni úřední osoby. A ta by měla pykat víc.
Platí, že u vyšetřování vražd by měli být nejlepší policisté? Já to mám takto zafixováno...
Já také. Za mě to tak bylo. Tím, že jsem jezdil na místo činu, tak jsem kolem sebe chtěl mít profesionály. Měli by tam být ti nejlepší. A bez ohledu na to, jestli mají volno, by měli vyjíždět ti nejlepší, a ne ti, co mají službu. Protože pak tam přijede jeden kriminalistický technik, který zajišťuje šest druhů stop. Spoléháme se na to, že to vše skvěle funguje, a pak zjišťujeme, že to tak není, a divíme se. Oni řeknou, že je to věcí peněz. Ale to chce každý – peníze. Měl by ale nejdřív odvést práci.
Nicméně kriminalita klesá, objasněnost stoupá. Takže tak špatné by to být nemělo...
Není. Ale případy, které jsou vidět a podle kterých se hodnotí práce policie a státního zastupitelství, jsou ty násilné s fatálním koncem. A tam by měli být opravdu ti nejlepší, kteří chtějí pracovat, rozumí tomu. Když přijdou mladí, tak by měli přijít s chutí, elánem a nechat se zaučit. A pak budou vyučovat další. Znám i policisty, kteří už to mají několik generací, jsou v mordpartě. A jsou fakt vynikající, protože je to baví a berou to jako poslání, a ne jako povinnost. Chyba je i v tom, že státní zástupci osobně nevyjíždí. Dodali by tomu váhu. V tu chvíli musí policie pracovat precizně. A nemůže se hned na začátku shodnout, že jde o sebevraždu.
O vás se ví, že jste k místům činu vyjížděl. Dočetl jsem se o tom i v rozhovoru s vámi se zajímavým názvem Do kriminálu jsem dostal stovky zločinců na tisíce let...
Ono to tak vychází. Když budete mít čas, podívejte na mé stránky, na Gaunery nemám rád. Tam jsou konkrétní případy. Tam syrově říkám, jak by to mělo být. A platí to dodneška. Mění se prostředky organizovaného zločinu, nástroje policie a techniků. Ale nemění se filozofie, ta je pořád stejná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
