Pane docente, respektujete právo státu bojovat proti daňovým únikům. Odmítáte zároveň krýt neústavní zákony, které mohou vést ke zneužití moci. V čem nahrává kontrolní hlášení DPH zneužití moci?

Problém kontrolních hlášení DPH je v tom, že zákonodárce svévolně předal na finanční správu právo určit, které údaje bude požadovat. Prezident Miloš Zeman ve vánočním poselství prohlásil, že „nikdo nemá právo krást, nikdo nemá právo podvádět“. To je jistě správné. Kladu si však otázku, proč zákon upravující kontrolní hlášení umožňuje získávat údaje i o neplátcích DPH, kteří z podstaty věci nemohou na DPH ani krást, ani podvádět. To, že finanční správa tyto údaje o neplátcích nyní nechce, je pravda, ale zítra je může chtít, protože jí to zákon umožňuje. Byl jsem účastníkem listopadové revoluce 1989 mimo jiné i proto, aby mnou zvolení poslanci hájili mé právo jako voliče. To, že některé údaje nyní finanční správa nechce, není dostatečná záruka hájení práv lidí. Zákon by jí ani neměl umožnit, aby zjišťovala, zda některá žena šla na umělé oplodnění a kolikrát a zda si někdo předem předplatil pohřeb do země či žehem. Bohužel to nyní zákon umožňuje i na platby neplátců DPH, kteří nijak daňový systém neohrožují. Proto je to sprosté šmírování o soukromých věcech.

Plátci daně z přidané hodnoty jsou povinni sdělovat finančnímu úřadu důvěrné informace o svých odběratelích i dodavatelích. Je už k dispozici definitivní verze formuláře, který stanovuje rozsah těchto údajů?

Mne nezajímá formulář finanční správy, ale zákon. To, že zákon dal právo stanovit ve formuláři konkrétní rozsah zjišťovaných údajů a tento formulář lze změnit každou chvíli, staví práva lidí na úroveň třtiny ve větru.

Bude i v konečné verzi tento formulář legitimní?