Útok v Pardubicích a německá neziskovka. Vazba patrně pevnější, než se jeví

30.03.2026 20:39 | Rozhovor
autor: Radim Panenka

Právník a publicista Robert Kotzian je specialistou na vazby v neziskovém sektoru. Ví i o organizaci Druhá : směna, ze které měl pocházet jeden ze zadržených po útoku na tovární halu v Pardubicích. Organizace má vazby do Německa, na Nadaci Rosy Luxemburgové, kterou přímo provozuje parlamentní strana Die Linke. A vazby jsou podle něj patrně pevnější, než organizace přiznává.

Útok v Pardubicích a německá neziskovka. Vazba patrně pevnější, než se jeví
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Rozhovory PL - Robert Kotzian

Budeme se bavit o politických neziskovkách a diskutované zákonné úpravě jejich financování. Začneme ale specificky u jedné organizace. Tzv. Druhá směna, která sdružuje lidi silně levicově-progresivistické orientace, je evidentně personálně propojena se zadrženým trans či „nebinárním“ Egypťanem, který je podezřelý z teroristického úroku na zbrojní halu v Pardubicích. Nyní, bez debatovaného zákona o transparentnosti, co o této neziskovce a jejích vazbách víme?

Anketa

Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?

hlasovalo: 7131 lidí
Nevíme o ní prakticky nic. Evidentní je pouze vazba na německou ultralevicovou Nadaci Rosy Luxemburgové, která je napojena na stranu Die Linke. Druhá : směna (dvojtečka je součástí názvu) přiznává pouze to, že tato nadace v letech 2022 až 2023 finančně podpořila zpracování některých článků, které jsou uveřejněny na webu Druhé : směny. Jenže tato politická neziskovka byla formálně založena až v listopadu 2023. Pokud lze uvedené informaci věřit, příjemcem peněz od Nadace Rosy Luxemburgové nejspíš byla jiná politická neziskovka, nebo soukromá osoba. Znamená to, že v počátcích tato politická neziskovka fungovala bez právní subjektivity. Vliv Nadace Rosy Luxemburgové na Druhou : směnu bude patrně větší, než uvádějí. Už v březnu 2022 došlo k registraci internetové domény Druhé : směny, a to pravděpodobně přímo samotnou nadací, která v této registraci dodnes figuruje. Nicméně příliš dalších informací zjistit z veřejně dostupných zdrojů nejde.

Veřejně tedy nelze zjistit prakticky nic? A to jsme v situaci, kdy jedna z osob blízkých této neziskovce je podezřelá ze spáchání otevřeného teroristického útoku. Je to podle vás dostatečný argument pro vládou chystanou legislativní úpravu?

Sám o sobě není. Ale podobných radikálních a vzájemně „prosíťovaných“ politických neziskovek s neprůhlednými vazbami na zahraničí je poměrně hodně. Jak se ukazuje, některé ani nemusí mít právní subjektivitu. Ve svém souhrnu již tento komplex dostatečným argumentem je.

Nyní obecněji. Poté, co do Seznamu unikl neschválený návrh zákona o finančních vazbách politických neziskovek, začala až hysterická kampaň proti tomu. Od hesla o „ruském zákoně“, přes varování o údajné snaze vlády autoritářsky tyto neziskovky omezit, až po bezprecedentní lynč poradkyně premiéra Natálie Vachatové, které vyhrožovali smrtí. Překvapily vás tyto mediálně-neziskovkářské reakce?

Hysterickou reakci jsem čekal, ale ne v takové míře, a určitě ne tak agresivně namířenou proti Natálii Vachatové, která onen uniklý návrh nenapsala.

Po silné antikampani následovala nejasná vyjádření ministra spravedlnosti, že se takový zákon nechystá a poté slova premiéra, že to tak není a vládní koalice slib splní. Jaký je váš pohled na toto dění?

Myslím, že vládní představitelé byli tímto děním zaskočeni. Než se zkoordinovali, došlo k dočasnému zmatku. Je to však detail.

Poslanec Jindřich Rajchl pro ParlamentníListy.cz uvedl, že součástí zákona musí být i povinnost neziskovek odkrýt, koho ze svých peněz platí, čímž by bylo možné odhalit jejich lidi ve státní správě. Považujete to za správné? 

Cílem takové právní úpravy má být transparentnost financování ze zahraničí, a to za účelem zvýšení veřejné kontroly organizací, které jsou politicky aktivní. Domnívám se, že povinnost uveřejňovat členy politických neziskovek z řad zaměstnanců státní správy by byla za hranou ústavněprávních limitů.

JUDr. Jindřich Rajchl

  • PRO
  • Předseda strany Právo Respekt Odbornost
  • poslanec

Jak vlastně dosud propojení neziskovek se státním sektorem funguje? Je to průhledné či naopak? 

Často je to jen věc politických sympatií, ale mohou být propojeni i členstvím, případně jinak. Tyto vazby lze v prostředí demokratického právního státu zákonem limitovat jen stěží. Nicméně požadavek profesionality a nestrannosti nedovoluje státním úředníkům zohledňovat při práci jejich politické preference. Je na odpovědnosti vedoucích zaměstnanců ve státní správě, aby dbali na její neutralitu a důsledně ji vyžadovali po svých podřízených.

Dosud není jasno, jak se vláda k deklarovanému slibu postaví. Kdyby to bylo na vás, jakou podobu zákona byste navrhoval? Které priority by neměly chybět a proč?

Z právního hlediska jde o problém, který je složitější, než by se mohlo zdát. I relativně mírné řešení může narážet na ústavněprávní limity. Je prakticky jisté, že záhy po případném prosazení bude takovou legislativu přezkoumávat Ústavní soud nebo Soudní dvůr EU. Měli bychom pamatovat na principy demokratického právního státu a základní práva první generace, se kterými by se návrh neměl dostat do rozporu. Například právo na soukromí, které svědčí jak dárcům, tak obdarovaným. Cílem zákona by proto nemělo být více než transparentnost zahraničního financování organizací, které jsou politicky aktivní. Ovšem za zahraniční financování by měly být považovány i dotace udělované přímo Evropskou komisí a agenturami Evropské unie, ale třeba také norskými fondy.

 

Robert Kotzian je český právník, publicista a bývalý komunální politik, narozený roku 1974, který působil mimo jiné jako náměstek primátora Brna a věnuje se veřejným otázkám práva, politiky a správy měst. 
Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje především na fungování státu, vliv neziskového sektoru a migrační politiku. Je autorem knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci (2021), která analyzuje roli neziskových organizací v politickém rozhodování a veřejné správě. Další jeho publikací je Migrace a globalismus (2025), zaměřená na dopady migrace a globalizačních procesů na evropské státy. Podílel se také na starší publikaci Prvních 10 let Občanské demokratické strany, která reflektuje vývoj české pravicové politiky po roce 1989 .
Vedle knih publikuje komentáře a články v médiích a vystupuje ve veřejných debatách o aktuálních společenských otázkách.
Ve veřejném prostoru se angažuje prostřednictvím spolků a iniciativ, zejména v Brně, kde se podílel na komunální politice i občanských kampaních. 
 

 

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Jaroslav Komínek byl položen dotaz

Prezident

O jakých věcech, které mu nepřísluší, podle vás prezident rozhoduje? A proč by nemohl vystupovat do politiky, když je politik, kterého volilo nejvíce občanů ze všech politiků?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 13 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Útok v Pardubicích a německá neziskovka. Vazba patrně pevnější, než se jeví

20:39 Útok v Pardubicích a německá neziskovka. Vazba patrně pevnější, než se jeví

Právník a publicista Robert Kotzian je specialistou na vazby v neziskovém sektoru. Ví i o organizaci…