Už Václav Havel si přál, aby prezidentkou byla dáma, připomněl Martin Komárek. Pak řekl, co se Václav Klaus naučil od svého otce

07.04.2019 6:32

„Vylučování ze strany je anachronismus, který spíše patřil ke komunistické straně z roku 1969, než by měl patřit k jakékoliv demokratické straně v roce 2019,“ říká spisovatel, bývalý novinář a člen hnutí ANO Martin Komárek k vyloučení poslance Václava Klause mladšího z ODS. K jeho škole prý patří poučka, že provokace je vždy v politice dobrá.

Už Václav Havel si přál, aby prezidentkou byla dáma, připomněl Martin Komárek. Pak řekl, co se Václav Klaus naučil  od svého otce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Komárek

Anketa

Prospívají Piráti české politice?

hlasovalo: 28865 lidí

Co říkáte na vítězku slovenských prezidentských voleb Zuzanu Čaputovou? Ozývá se, že jde o porážku populistů, že „křesťanské Slovensko uvěřilo ve slušnost“, jak řekl například občanský aktivista Jakub Pitron. A co říci k tomu, že jde o ženu? Předběhli nás Slováci?

Já bych to vůbec nesrovnával. Je to suverénní volba slovenských voličů, ale pro mě je nesmírně potěšující, že se prezidentkou stala dáma. Já bych si přál, aby se něco takového stalo i v Česku. Přál si to už Václav Havel, na jeho slova bohužel zatím nedošlo, tak doufejme, že v příštích volbách.

Proč je podle vás dobré mít na Hradě ženu?

Já myslím, že vůbec žen má býti v politice víc, protože Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. I když nevěříme v Boha a věříme v gender, musíme uznat, že žen a mužů je přibližně půl na půl, tak takové by to mělo být i v politice. A žena v nejvyšší státní funkci by byla každopádně pozitivním symbolem, pokud by to nebyla příšerná dračice a babizna. Tím na nikoho nenarážím.

Tak schválně uvidíme při dalších volbách, jestli bude kandidovat dáma…

... já předpokládám, že bude.

V posledních měsících se objevují vnitrostranické problémy v politice. Ať už jde o SPD, ČSSD, nebo ODS – naposledy případ s vyloučením Václava Klause mladšího. Je to v policie běžné, nebo se roztrhl s problémy pytel?

Vnitřní problémy zmítají politickými stranami v Česku, ale i jinde – vezměme nyní Británii – věčně. Někdy je to vidět více, někdy méně. Vnitřní problémy nedává najevo v současné době zejména hnutí ANO, podobně jako ODS za vlády Václava Klause, ale vnitřní rozbroje a problémy patří k existenciální výbavě všech politických stran.

Ani to moc nelze srovnávat, já bych jen podotkl, že vylučovat z demokratické strany za názor, byť možná velice nešikovný, a za názor, se kterým já hluboce nesouhlasím, je už dnes přežitek a já osobně bych to nikdy nedělal.

To je i má další otázka. ODS vyloučila Václava Klause mladšího. Domníváte se tedy, že přestože ten výrok byl přes čáru, nebylo správným rozhodnutím ODS ho vyloučit?

Je to špatné rozhodnutí, i když já jako žid po otci bych se měl rozhořčovat nejvíce, rozhodně bych nikdy nikoho nevylučoval za názor. Jiná věc je za kradení, za korupci, za výtržnictví a podobně.

Rozhořčilo vás, když jste ten výrok slyšel?

Ne, já myslím, že Václav Klaus mladší je člověk, který má školu svého otce Václava Klause staršího a k té škole patří poučka, že provokace je vždy v politice dobrá.

Jak si vysvětlujete, že 11 členů z 21 členů školského výboru vyvolalo hlasování o odvolání Klause mladšího z postu předsedy a ruku pro odvolání nakonec zvedlo jen šest členů?

Protože to hlasování je tajné a v tajném hlasování – to patří k celé Sněmovně – se vyjadřují jinak než ve veřejném hlasování. Ve veřejném hlasování jim to šéfové mohou spočítat, zato v tajné volbě ne.

Jak by to mělo fungovat? Máme to v tomto směru nastaveno správně?

Skutečně personální volby mají být tajné, zatímco hlasování o meritorních věcech musí být veřejné, aby občané měli přehled o tom, jak jejich poslanci hlasovali. Nastaveno je to správně, druhá věc je, jak funguje svědomí poslanců nebo, řekněme, poslušnost vůči stranickému sekretariátu.

Ta se možná nelíbila vedení ODS v případě Václava Klause mladšího…

Je to určitě v pořádku, že strana se nějakým způsobem vyjádří k politikovi, který vystupuje jinak. Znovu opakuji, že vylučování je anachronismus, který spíše patřil ke komunistické straně z roku 1969, než by měl patřit k jakékoliv demokratické straně v roce 2019.

Sněmovna nominovala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislava Jakla. Blízký spolupracovník Václava Klause se vrací „na místo činu“, kde před takřka 30 lety začínal. Jak vnímáte jeho zvolení?

Sněmovna tím dala jednoznačně najevo, protože Ladislav Jakl je velice tvrdým kritikem veřejnoprávních médií, že chce mít v radě právě někoho, kdo ten kritický názor vyjádří.

Co říci na vlnu kritiky v médiích kvůli jeho zvolení? Poslanci sice Jakla zvolili, ale média povětšinou protestují. Jsou jejich námitky oprávněné, a jde o obranu nezávislosti veřejnoprávních médií?

Do jisté míry ano, protože Ladislav Jakl, řekl bych, v nadsázce a provokaci několikrát řekl, že by chtěl veřejnoprávní média zrušit a řekl to, tuším, ještě mnohem dramatičtěji.

Mimo jiné prohlásil, že „nelze zestátnit, co už je státní“…

Většina médií si říká, proč by měl dozírat nad rozhlasem a televizí člověk, který je chce zrušit. To je naprosto logické. Na druhou stranu, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je kolektivní orgán a radikální jednotlivec sám nezmůže nic, natož aby realizoval své cíle, pokud je myslí vážně, což bych neřekl.

A zachovat, nebo zrušit koncesionářské poplatky?

Myslím, že v naší zemi a státě je potřeba řešit přibližně 1 351 287 věcí, které nefungují. Proč řešit věc, která funguje a nikoho příliš neuráží.

Nakonec k tématu hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše. Vyšetřování kolem Čapího hnízda bylo ukončeno, v médiích se mluví o tom, zda půjde premiér před soud. Dále situace kolem Jaroslava Faltýnka a mýtného… z hnutí ANO stále zaznívá, že se jedná o kampaň. Několikrát jsme se o tom spolu bavili, zmínil jste, že by mohlo jít o politickou objednávku. Co si myslíte nyní? Jde o politickou objednávku?

Já jsem nikdy neříkal, že jde o kampaň. Já jsem se z jistých indicií domníval, zejména ze způsobu, kterým vyšetřovatel žádal vydání Andreje Babiše od Sněmovny – a ten papír skutečně neměl ani hlavu, ani patu a nebyl dobře vyargumentovaný – že by mohlo jít o politickou objednávku.

Ale ať už šlo, či nešlo, nyní je to věc policie a justice. Ta musí rozhodnout. To jde mimo politiku a nezáleží na tom, co se domnívám, či nedomnívám. Pokud věříme, že u nás do jisté míry funguje právní stát, tak spravedlnost vyjde najevo. Pokud v to nevěříme, měli bychom se přestěhovat.

Vy věříte?

Protože jsem se ještě nepřestěhoval, věřím.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…