„Ujištění jsem dostala od předsedy vlády i ministra obrany a ukáže se až na podzim, zda svá slova dodrží při předložení rozpočtu na příští rok a rozpočtového výhledu na další léta,“ řekla jste mi minule k obavám, zda kvůli koronavirové krizi nebude vláda sahat na plánované investice do armády. Drží své slovo?
Na tom se nic od doby našeho posledního rozhovoru nezměnilo, ale nejsem naivní. Komunisté stále trvají na své podmínce pro schválení rozpočtu, kterou je snížení obranného rozpočtu. Vláda s podporou komunistů je poměrně snadno vydíratelná a je otázka, co chce předseda vlády komunistům slíbit za to, že z této podmínky ustoupí, nebo co jim slibuje za podporu prodlužování nouzového stavu či neúměrně zbytnělého státního rozpočtu na příští rok. V této chvíli mi nezbývá než doufat, že i přes toto vydírání svá slova dodrží. Vyjma komunistů a možná hnutí SPD není nikdo, kdo by chtěl obraně vzít finanční prostředky potřebné pro modernizaci armády, ale to ještě neznamená, že rozpočet bez komunistů projde.
Ano, tyto obavy jste měla už dříve: „Stále věřím, že se podaří případné choutky sáhnout si do rozpočtu obrany jako do kasičky eliminovat. Byl by to hazard s naší bezpečností a obranou a armáda by se s naakumulovaným dluhem už nemusela v budoucnu vyrovnat,“ uvedla jste rovněž. Jak si tedy v tomto ohledu podle vás vede vláda v době covidové?
Na těchto slovech bych nic neměnila. Stále varuji všechny poslance napříč politickým spektrem i vládu, že škrtat v rozpočtu ministerstva obrany je krajně nezodpovědné a čistý nerozum, který ohrožuje naši obranyschopnost. Jak hlasování o pozměňovacím návrhu komunistů ke státnímu rozpočtu, kterým chtějí sebrat peníze na obranu, ve třetím čtení dopadne, lze těžko předvídat.
Mezi prezidentem Milošem Zemanem a Bezpečnostní informační službou to už delší dobu neklape. Například prezident nechce šéfa BIS jmenovat generálem, jsme svědky různých slovních výměn. Co je podle vás příčinou? A jak hodnotíte vystupování obou stran?
Mám pocit, že z opakovaného odmítnutí povýšit ředitele Bezpečnostních informačních služeb Michala Koudelku do generálské hodnosti prezidentem Zemanem se paradoxně stává spíše dobré znamení. Znamení, že ředitel Koudelka a BIS dělají svou práci dobře. BIS je ceněná i zahraničními službami a spojenci. Celá situace je o to bizarnější, že jsme asi jedinou demokratickou zemí na světě, kde prezident otevřeně přiznává, že shromažďuje kompromitující materiály na šéfa jedné z tajných služeb ve spolupráci s exanalytikem této služby, který navíc nebyl zbaven mlčenlivost a nemůže podle zákona poskytovat – ani prezidentovi republiky – informace, které během své služby získal.
Nemohu se zbavit pocitu, že BIS prezidentovi nějakým způsobem překáží. Jestli je to kvůli jeho poradcům a jejich byznysu, přátelství s vrcholnými představiteli Číny a Ruska, to je samozřejmě spekulace, ale asi nebudu moc daleko od pravdy. Chování prezidenta Zemana považuji, podobně jako například válečný veterán Tomáš Lom, rozený Löwenstein, který prezidentu Miloši Zemanovi nedávno vrátil pamětní list k výročí osvobození Československa, na hraně páchání samotné velezrady, a takový člověk by se měl zamyslet nad svými kroky, přestat dělat ostudu České republice a škodit jí.
Psali jsme:
Co tedy takové výměny mezi hlavou státu a BIS znamenají pro Českou republiku?
Pro vnějšího pozorovatele jistě ostudu a nečitelnost. Nemusíme být pro naše spojence a partnery spolehliví, což nám ve výsledku může velmi uškodit. Třeba tak, že zahraniční služby s námi kvůli nedůvěryhodnosti nebudou sdílet informace, které by pomohly při zajišťování naší bezpečnosti. A může jít i o terorismus či migraci.
Zeman nyní žádá o jména ruských špiónů a další detaily o jejich působení na našem území. Oprávněně? Co na jeho požadavek říkáte?
Tento požadavek prezidenta považuji za bizarní, nevídaný, nezodpovědný a při současném personálním obsazení Pražského hradu i krajně nebezpečný. Každá zpravodajská služba musí podle zákona chránit své informace, zdroje a tak podobně. Samozřejmě musí informovat oprávněné adresáty, ale nikoliv tak, aby to ohrozilo probíhající operace nebo oprávněné zájmy České republiky. Žádat výstupy práce BIS prezident Zeman jistě může. Otázkou je, do jaké míry a do jaké hloubky. K výkonu své funkce v žádném případě nepotřebuje detaily operací, ale zejména závěrečná zjištění. Není možné, aby hrozilo, že by se utajovaná informace dostala k našim protivníkům a mohly by být potenciálně zneužité proti České republice a našim spojencům.
Poradce prezidenta Nejedlý vycestoval do Ruska za poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina, aby – podle ministra zahraničí – naplánovali setkání obou prezidentů. A strhla se diskuse, zda schůzka neměla něco společného s výstavbou v Dukovanech. Sdílíte podobné obavy?
Ano, sdílím. Na plénu Sněmovny jsme se od ministra zahraničních věcí dozvěděli, že to byla dlouho plánovaná schůzka, že šlo o reakci na zrušenou jarní schůzku prezidentů Zemana a Putina. Ale neexistuje relevantní zápis z této schůzky, nebyl přítomen ani nikdo z našeho diplomatického zastoupení, a tak se přímo nabízí, že pravý důvod je jiný než ten oficiálně uváděný. Celé to dokresluje již zmíněnou situaci, kdy prezident pracuje na zničení kontrarozvědky, která opakovaně poukazuje na nebezpečí ze strany Ruska a Číny, a to včetně snah ruských firem zapojit se do chystaného tendru na dostavbu Dukovan.
Znamená to, že sdílíte názor, že svěřit výstavbu v Dukovanech Rusku a Číně znamená bezpečností riziko?
Ano, sdílím, ostatně to uvádějí i zpravodajské služby a také bezpečnostní komunita. Je naprosto samozřejmé, že u strategických zakázek, jakou dostavba Dukovan rozhodně je, musí být zvažována nejenom kvalita a cena provedené práce, ale hlavně bezpečnostní rizika. Tedy nesmíme kvůli vidině ušetření finančních prostředků vlézt do neúměrného bezpečnostního ohrožení a být případně v budoucnu vydíratelní například ze strany Ruska. To by nás v konečném důsledku mohlo přijít velmi, velmi draho. Proto z bezpečnostních a strategických důvodů by měla Česká republika po vzoru dalších zemí přistoupit k tomu, že nastaví podmínky tendru tak, aby se ho nemohly účastnit ruské a čínské firmy.
Jaký je váš pohled na demonstrace proti rouškám, vládním omezením i vakcínám, které se konají v Praze?
Situace není jednoduchá, to vůbec nezastírám, ale na druhou stranu není možné zcela zastavit život. A pokud už ho vláda zastaví a v nějakou chvíli se rozhodne, že jej opět uvolní, pak přece za dva dny nemůže tvrdit, že to vlastně není dobré, takže musí zase život omezovat. Vláda už dávno ztratila to nejdůležitější pro zvládnutí krize – důvěru občanů. A situace se nelepší ani po výměně ministrů zdravotnictví. Je to naopak stále větší blamáž…
Občané potřebují mít jasno, co mohou čekat, kdy a za jakých podmínek. Ale místo omluvy za nepromyšlená rozhodnutí slyší jenom obviňování – lidí na trhu, podnikatelů, živnostníků a občanů. Neustále měnící se pravidla bez dostatečných vysvětlení, absence prevence, nedostatečné kompenzace a bezradnost, s jakou vláda vyhlašuje další restrikce, vede k hluboké frustraci všech, kterých se přímo dotýká. To je špatně a není divu, že se lidé, kteří nevědí, kudy kam, pomalu bouří.
Fotogalerie: - Stop covid teror
Rozumíte obavám veřejnosti kvůli nové vakcíně?
Vše, co je nové a nevyzkoušené, vzbuzuje obavy. To je přirozené. Nicméně na druhou stranu platí, že bez vakcíny nejsme schopni virus efektivně zastavit. Čili pokud je zde toto řešení, musíme jej vyzkoušet.
Necháte se sama očkovat?
Je důležité, aby nejdříve dostali vakcínu ti nejpotřebnější, ale věřím, že brzy bude dostupná všem. Pokud pak budu mít příležitost a dostane se i na mě, tak ano, nechám se očkovat. Nechci ohrožovat své okolí a mé nejbližší a eliminovat možnost přenosu nemoci, která by pro ně mohla být fatální.
Svědčí demonstrace a chování lidí – nezodpovědný přístup, otevřené restaurace i přes zákaz a podobně – o tom, že už jsou situací vyčerpaní? Byly i případy, kde policie musela rozehnat nelegální party či násilně zavřít otevřené hospody…
Frustrace a vyčerpání, to je to, co v těchto dnech čím dál častěji cítím z lidí, kteří v zoufalství často sáhnou k protestu a občanské neposlušnosti jako poslední možnosti, aby dali jasně najevo, že to, co vláda předvádí, by byla jen tragikomedie, pokud by neničila lidské životy. Takto je to tragédie. Jak jsem již říkala – vláda ztrácí důvěru z jara, a to je to nejhorší. Nikdo jí pak nebude věřit, i kdyby mělo nějaké omezení smysl. My jsme pomocnou ruku nabízeli, navrhovali jsme řešení, byli jsme konstruktivní, ale s vládou a občany je to jako s tím pohárem trpělivosti. Trpělivost lidí není nekonečná, má své limity. Přesto věřím, že je mezi námi dostatek lidí, kteří jsou velmi odpovědní, používají zdravý selský rozum a chápou vážnost situace. To, že se to nevejde do představ zmatené a nekompetentní vlády, je věc druhá.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
