Válka o ČT? Rána Hilšerovi a spol. A proč je Xaver nepohodlný? Jde o peníze, tuší Václav Krása. Došlo i na Witowskou

06.02.2020 16:48

ROZHOVOR „Xavera Veselého rád sleduji. Líbí se mi jeho způsob rozhovorů, kdy pořád neskáče hostům do řeči, a vůbec nechápu, proč je na něj vyvíjen takový tlak z uměleckých kruhů. Myslím si, že jeho elegantní převzetí anticeny Kyselý citron od FITES bylo ukázkou toho, jak někdo může inteligentně říct těm ostatním, že jsou hlupáci, a přitom se může usmívat a nepoužívat silná slova,“ komentuje Václav Krása, předseda odborné komise Trikolóry pro práci a sociální věci a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Vyjádřil se i k „slavnému“ starostovi Řeporyjí. „Skutečnost, že pana Novotného lidé volili, svědčí o hloubce naší společenské krize,“ myslí si.

Válka o ČT? Rána Hilšerovi a spol. A proč je Xaver nepohodlný? Jde o peníze, tuší Václav Krása. Došlo i na Witowskou
Foto: archiv V. Krása
Popisek: Václav Krása
reklama

Moderátorka ČT Světlana Witowská poskytla rozhovor serveru Neovlivní.cz. Zamyslela se nad společností, která tu bude za 30 let. „Byla bych ale hrozně ráda, aby za 30 let existoval nějaký algoritmus na rozpoznávání dezinformací. Abychom si ty informace jen hodili do počítače, a z něj pak vyjede, co je pravda a co ne,“ zasnila se Witowská. Je podle vás něco takového vůbec možné?

Představa paní Witowské mi připadá docela nerealistická a trochu i naivní. Nechtěl bych se dožít doby, kdy by stroje a počítače určovaly, co je pravda a co není pravda, protože do posuzování událostí, lidí či věcí je potřeba také vložit svoje životní zkušenosti a možná i emoce. Uvádím ještě dva důvody, proč si myslím, že taková věc nemůže nastat.

Anketa

Byl by Dominik Hašek dobrý prezident?

2%
98%
hlasovalo: 32579 lidí

1. Je třeba si uvědomit, že jsou zde také rozličné vlivové skupiny, často disponující mnohem výraznějšími prostředky, které si takové řešení nepřejí, ať už proto, že jim informační zmatek vyhovuje, či proto, že jsou sami tvůrci dezinformací a stačí jen vhodně naprogramovat počítač.

2. Vše je pouze o morální odpovědnosti lidí. Musíme si uvědomit, že takový algoritmus vymyslí opět jen lidé – omylní, úplatní apod. A také to, že každý algoritmus lze přenastavit. Představte si situaci, že všichni lidé vstoupí do komfortní zóny, ve které věří, že jim počítač informace třídí a říká pouze pravdu. Kdybychom algoritmus otočili a označoval by pouze dezinformace za pravdu, jak by to celé dopadlo? To je jistě snem každého dezinformátora.

Někteří uchazeči o post radního ČT se dostali po odtajnění nominací pod okamžitou palbu. Možná nejvíce si to „vyžrala“ ekonomka Hana Lipovská, která má k existenci veřejnoprávních médií značné výhrady. Její názory i její provázanost s Institutem Václava Klause stejně jako fakt, že ji do rady navrhl kardinál Dominik Duka, se staly terčem mnoha kritických komentářů. Skupina 19 senátorů dokonce sepsala otevřený dopis, ve kterém vyzývá členy České biskupské konference (ČBK), aby se distancovali od názorů ekonomky Hany Lipovské na zrušení České televize a stáhli její kandidaturu do rady této instituce. Je to podle vás v pořádku?

Případ paní Hany Lipovské sleduji a vůbec nechápu, jak může skupina senátorů vyzývat Českou biskupskou konferenci k tomu, aby stáhla svoji nominaci na člena Rady ČT. Česká biskupská konference je tím subjektem, který má právo nominovat kandidáta na člena Rady ČT. Je to jejich suverénní rozhodnutí a nikdo nemá právo je vyzývat, aby tuto kandidaturu stáhli. Jinou otázkou je samozřejmě volba, kdy paní Lipovská nemusí projít volbou, a potom je vše v pořádku. Ale není v pořádku, že si skupina lidí osobuje právo rozhodovat o tom, kdo může být kandidátem a kdo ne. Takový princip musíme odmítat.


 

„Veřejnoprávní média musejí existovat, ale je zapotřebí, aby tato média skutečně respektovala celé složení naší společnosti nejenom co do výčtu všech, ale také i co do šíře jejich života, aktivit a názorů,“ uvedl k tomu kardinál Dominik Duka. Souhlasíte?

S tímto souhlasím ve všech bodech, a dokonce si dovolím jít ještě dále. Přál bych si totiž, aby všechna média, nejen veřejnoprávní, reflektovala názory a situace v celé jejich šíři. To se však prozatím zdá být utopií.

Pod palbou se ocitl i moderátor Českého rozhlasu Luboš Xaver Veselý. Xaver Veselý byl jedním ze tří recipientů anticeny Kyselý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES. Ten mu ji udělil za údajně podbízivý styl moderování a za to, že projevuje své sympatie či antipatie k hostům. Je takové „ocenění“ namístě? Může být důvodem Veselého dlouhodobě kritický postoj k hospodaření ČT?

Pana Veselého rád sleduji. Líbí se mi jeho způsob rozhovorů, kdy pořád neskáče hostům do řeči, a vůbec nechápu, proč je na něj vyvíjen takový tlak z uměleckých kruhů. Myslím si, že jeho elegantní převzetí anticeny „kyselý citron“ od FITES bylo ukázkou toho, jak někdo může inteligentně říct těm ostatním, že jsou hlupáci, a přitom se může usmívat a nepoužívat silná slova. Pan Xaver Veselý se věnuje často objektivitě vysílání České televize a jejímu financování, což mnoha lidem kolem televize vadí. Protože na Českou televizi je napojena řada umělců, tak umělecká sféra ihned aktivisticky zaútočila na pana redaktora, který ji kritizuje. V této věci je skutečně pikantní, že pan Xaver Veselý je redaktorem Českého rozhlasu.

Nejdiskutovanější postavou nedávného kongresu ODS byl Pavel Novotný. Je on příklad hodný následování, jak se politik v moderní době může chovat?

Podle mého nikoli. Politik je reprezentantem, často svým složením velmi různorodé, názorové skupiny občanů a měl by skutečně reprezentovat a zachovat dekórum i v té nejsložitější situaci. Vzpomeňme na první republiku, kdy byly tyto funkce prestižní záležitostí, doslova čestnými funkcemi. Bylo by něco takového tolerovatelné? Pokud bych se měl vyjádřit přímo k projevu pana Novotného, řekl bych toto: v posledních letech zaznamenávám čím dál častější konflikt mezi formou a obsahem. A protože formu lze poměrně snadno se naučit, často za ní zaostává obsah. Zde bohužel, i kdyby byl obsah sebelepší, forma celé sdělení zdevastovala. Skutečnost, že pana Novotného lidé volili, svědčí o hloubce naší společenské krize.

Pavel Novotný, DiS.

  • ODS
  • Největší miláček čtenářů nejnedůvěryhodnějšího webu v Evropě
  • starosta městské části

Prezident Miloš Zeman navrhl na ombudsmana Stanislava Křečka. Ihned začaly protesty. Je nominace Křečka chybou? Jak hodnotit přínos a práci Anny Šabatové? Je podle vás úřad ombudsmana užitečný?

Podle reakcí občanů se mi zdá, že občané pořád vnímají úřad ombudsmana jako úřad, kam si mohou stěžovat, když v té úřednické džungli už nevědí kudy kam a nemohou se domoci svého práva. K tomu také byl tento úřad založen, a jak první ombudsman pan Otakar Motejl, tak druhý ombudsman pan Pavel Varvařovský naplnili literu zákona a řešili jednotlivé podněty občanů. Paní Anna Šabatová jako ombudsmanka svým přílišným aktivistickým přístupem zcela změnila úřad ombudsmana, a tím i zpochybnila jeho úlohu. Její kauzy, které vlastně vyrobila, vypovídaly o orientaci paní Anny Šabatové. Místo toho, aby skutečně pomáhala občanům, tak vstupovala do věcí mimo svoji působnost, neustále chtěla posilovat svoje kompetence, a tím zpochybnila potřebnost ombudsmana. Považuji návrh pana prezidenta Miloše Zemana, který navrhl na ombudsmana pana Stanislava Křečka, za dobrý návrh, protože on může vrátit úřadu stejnou pozici, jakou drželi první dva ombudsmani. 

Anketa

Chcete, aby byl Donald J. Trump znovuzvolen prezidentem USA?

64%
15%
hlasovalo: 6757 lidí

Poslední lednový den roku 2020 se nesl ve znamení odchodu Velké Británie z Evropské unie. Vše korunovala scéna europoslance Nigela Farage, který ve svém závěrečném projevu na půdě EU pronesl, že miluje Evropu, ale nesnáší EU. Mluvil o tom, že jeho rodiče se upsali k volnému trhu, a nikoli k politické unii, vlajkám, hymnám, prezidentům a ke společné armádě. Popsal Farage problém dnešní EU přesně?

Každý soudný člověk musí chápat pohnutky občanů Velké Británie, proč opustili EU. Je to bývalá celosvětová velmoc a občané se nemohli smířit s tím, že ztratili část suverenity ve prospěch úředníků Bruselu. Každý stát je charakterizován územím, zpravidla národem a také, že na svém území vykonává svrchovaně svoji pravomoc. EU bere členským zemím část suverenity, protože členské státy nemohou rozhodovat samostatně o všech záležitostech, které se dotýkají života jejich občanů. Tím, že evropské právo je nadřazené právu jednotlivých zemí, nutně dochází k různým nespokojenostem a i do budoucna je významnou hrozbou pro rozpad EU. Proto moje představa je, že by se měla změnit tzv. Lisabonská smlouva a spolupráce členských zemí by se měla odvíjet výhradně v hospodářské oblasti, a to pouze v těch činnostech, kde se členské státy plně shodnou.

Británie byla druhým největším čistým plátcem v rámci EU. Také byla výraznou hlasovací protiváhou Německu a Francii. Jakou budoucnost v EU vidíte pro ostatní „rebely“, tedy například státy V4, bez hlasů britských europoslanců?

Je zřejmé, že po odchodu Velké Británie z EU posílily svoji úlohu především Německo a Francie, a je logické, že tyto dvě země budou chtít určovat další vývoj Unie. Pokud bude Unie postupovat stejně jako dosud, tak se obávám, že může postupně docházet k méně soudržnému společenství a její rozpad.

Europoslanci v půlce ledna podpořili klimatický plán nové Evropské komise. Dva pozměňovací návrhy, jež uznávaly roli jaderné energie při dosažení klimatických cílů, však odmítli. Co k tomu říci? Nezdraží se kvůli tomu v budoucnu výrazně elektřina, a tím pádem logicky i všechno ostatní?

Všichni odborníci tvrdí, že po schválení klimatického plánu dojde k výraznému zdražení energií. Osobně považuji klimatickou hysterii za velmi nebezpečnou ideologii, která s sebou potenciálně nese hluboký hospodářský propad a ohrožení životní úrovně všech obyvatel EU. Musím se přiznat, že nechápu, že Evropa mohla takto ideologicky degenerovat a působit k vlastnímu sebezničení. Každý stát má právo řešit svoji energetickou situaci podle svého rozhodnutí, pokud přímo neohrožuje sousední stát. Jaderná energie je nepochybně velmi bezpečná a nebýt Černobylu a Fukušimy, kde selhal lidský faktor, tak dnes o její bezpečnosti nikdo nepochybuje.

Jsem příznivcem toho, abychom šetřili přírodu, je dobře, že třídíme odpady, je dobře, že odsiřujeme uhelné elektrárny a další zařízení, která znečišťují životní prostředí, a je samozřejmě dobře, pokud chráníme čistotu vod a děláme další opatření pro zachování životního prostředí. Nikdo nechce žít v nečistém domě a planeta Země je náš domov. Nevnímám však tento problém tak, že člověk je zhoubcem přírody a že naše činnost zásadním a nevratným způsobem ovlivňuje klima naší planety. To jsou jiné síly, které jsou naštěstí mimo náš dosah. Proto bychom všichni měli mít rozum a neničit to, co jsme vybudovali.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Průmyslník Špicar: Rok 2020 zvládli živnostníci dobře. Nezbývá, než doufat

16:21 Průmyslník Špicar: Rok 2020 zvládli živnostníci dobře. Nezbývá, než doufat

ROZHOVOR „Chci věřit, že je tím posledním,“ říká o právě skončeném lockdownu v rozhovoru pro Parlame…