Vědci nám vážně tvrdí, že existují více než dvě pohlaví. Pak je těžké jim věřit v pandemii. Pohled historika na dnešní covidové časy

22.02.2021 18:30 | Zprávy

ROZHOVOR Když nám akademici a představitelé vysokých škol tvrdí, že existuje více, než dvě pohlaví a berou vážně genderové obory, jak můžeme mít důvěru, když mluví o pandemii a původu viru? Nad tím v rozhovoru uvažuje historik Petr Bahník. Důvěra společnosti v politiky podle něj souvisí právě s otřesenou důvěrou v autority, a zdaleka se nejedná o problém posledních let. Mimo to se pro ParlamentníListy.cz zamyslel, za co by nás předkové pokárali anebo nakolik je výhodné žít v době proudících informací. To vše ve stínu koronavirové krize.

Vědci nám vážně tvrdí, že existují více než dvě pohlaví. Pak je těžké jim věřit v pandemii. Pohled historika na dnešní covidové časy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mgr. Petr Bahník, historik

Dá se k nějakým událostem z historie přirovnat to, co se v posledních měsících děje? Máme za sebou rok s koronavirem, který je dost neobvyklou záležitostí nejen pro Čechy, ale pro celý svět. Dá se alespoň nějaká událost připodobnit k tomu, co prožíváme dnes?

Jde o to, jaký úhel pohledu máte na mysli. Jestli jde o to, zda byly podobné pandemie, tak samozřejmě byly, morové, malomocenství, cholera… velké rány minulých staletí, které měly podobný rozměr svojí rozšířeností, nakažlivostí a tak dále. V tomto smyslu podobnosti jsou. Pokud bychom se ptali, jestli v minulosti existovalo něco podobného, co například do rozměru opatření bezpečnostních a omezujících naši svobodu ve jménu ochrany zdraví, tak i pro to by se asi našly podobné příklady, ale rozhodně ne svojí šíří, masivností a všeobecností. To je něco, co zkrátka umožňuje současná organizace společnosti se vším všudy a se stále se zvyšující kontrolou nad námi, která umožňuje i celoplošnost některých opatření, což tedy minulost nezná.

Nejvíce se to ale podobá, co člověka napadne, pochopitelně epidemii španělské chřipky po roce 1919 po první světové válce, kdy se na našich ulicích naposledy nosily roušky. Vždy mě jako studenta zaráželo, proč se v roce 1919 najednou omezila legislativní smršť potřebná po vzniku republiky, a že mnoho důležitých zákonů bylo přijímáno až v roce 1920. Aniž bych si jako mladý student spojil, že tu byly ještě jiné starosti jako tato choroba. Paralely jsou, ale jako každé srovnání i tyto paralely kulhají.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Zuzana Koulová

Německé návrhy na změny v EU

Unijním státům, které podle nové německé vlády nerespektují „principy právního státu“, mají být prý důsledně pozastavovány finanční prostředky a omezována hlasovací práva. Je to pravda, a co vy na to? A je vůbec možné, aby jeden stát měnil legislativu celé EU, a to i bez toho, aby s tím souhlasily v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Advokátka Hustáková: Jaro 2026, konec války na Ukrajině. Minerální dohoda? Trumpova zástěrka

4:46 Advokátka Hustáková: Jaro 2026, konec války na Ukrajině. Minerální dohoda? Trumpova zástěrka

„První reálná možnost ukončení války na Ukrajině je jaro 2026. Letos určitě ne,“ sdělila Parlamentní…