Anketa

Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?

Ano

1%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 21166 lidí

Další průzkum pro nejčtenější německý deník Bild ukázal, že dnes nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) si v očích občanů vede v porovnání s ostatními politickými stranami nejlépe. V případě, že by se v Německu v brzké době konaly volby, hlas by jí odevzdalo 29 procent voličů. Dnes nejsilnější vládní straně CDU by dalo hlas 22 procent voličů a třetím sociálním demokratům, kteří jsou součástí vládní koalice, by dalo hlas 12 procent respondentů.

„Politický obrat je nevyhnutelný – znovu postavíme zájmy naší země a našich občanů na první místo,“ napsala k průzkumu Alice Weidel, neúspěšná kandidátka AfD na kancléřku v loňských parlamentních volbách. Zdůraznila, že současné vládní strany podporuje jen 34 procent voličů, zatímco samotnou AfD podporuje 29 procent lidí.

 

Inzwischen würden 29% der Bürger AfD wählen, während die Regierungsparteien zusammen auf nur noch 34% kommen. Die politische Wende ist unausweichlich - wir werden die Interessen unseres Landes und unserer Bürger wieder in den Vordergrund stellen! pic.twitter.com/cX1IKHeGbW

— Alice Weidel (@Alice_Weidel) May 16, 2026

 

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 13782 lidí

Stávající kancléř Friedrich Merz jak těsně po loňských únorových volbách, tak v průběhu aktuálního volebního období opakovaně oznámil, že spolupráci s AfD na vládní úrovni považuje za naprosto nepřijatelnou. Koalici s extremisty nepovažuje za vhodné řešení problémů Německa.

I když se v CDU tu a tam ozývají hlasy, že možná na spolupráci s AfD nakonec dojde, protože strana nebude mít jinou možnost.

Podle Marca Fringse, generálního tajemníka Ústředního výboru německých katolíků, však teze AfD odporují křesťanskému obrazu lidskosti.

V prvé řadě zdůraznil, že se papež Lev XIV. správně vymezil proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, když volal po ukončení válek a zdůraznil, že je v silách politiků pracovat pro dosažení míru. „Za to jsme teď všichni na papeže velmi hrdí, nejen v Evropě, ale i po celém světě,“ uvedl Frings v rozhovoru pro televizi ZDF. 

Frings v této souvislosti také zdůraznil, že je úkolem katolicky orientovaných politiků, aby se drželi základních hodnot křesťanství. Frings tady vidí problém v tom, že část voličů, kteří se hlásí ke katolické víře, dnes hlasuje pro AfD.

„V posledních letech jsme měli tu čest s hrdostí říci, že katolíci hlasují méně pro AfD než společnost jako celek. Ale poslední dvoje zemské volby na jihozápadě, stejně jako volby do Bundestagu loni, ukázaly, že se blížíme průměru. To také znamená, že máme problém i ve svých řadách,“ varoval Frings, podle něhož by katolíci AfD volit neměli. Pokud to se svou vírou myslí vážně.

„Musí být jasně řečeno, jak se díváme na AfD. Že její hodnoty odporují křesťanskému pohledu na člověka,“ zdůraznil Frings s tím, že jedním z úkolů všech křesťanů je pomáhat těm, kteří to potřebují. Tedy i uprchlíkům.

Ale pokud už se nějaký katolík dostane do spárů AfD, křesťanské organizace jsou tu podle Fringse od toho, aby těmto lidem pomohly. Protože misantropická, rasistická, antisemitská a protimuslimská ideologie nemá v myslích věřících co pohledávat.

Politici AfD oponují, že je mohou volit i věřící lidé, ale podle Fringse je to absolutní nesmysl.

Psali jsme:

Německo s jadernými zbraněmi. V Praze padly nové vize Evropy

Merz má problém. Zkazil už tak špatnou situaci

Němci si už všimli, že nám vadí sudetský sjezd

„Ani den neodpracovali a chtějí dávky.“ Němci zjišťují pravdu o migrantech