Chlum Svaté Maří byl nejvýznamnějším poutním místem západočeských Němců. Podle starých pramenů sem v dávných dobách mířilo zejména o letnicích na 70 tisíc poutníků z Chebska, Karlovarska, Císařského lesa a také z Bavorska. Chlum Svaté Maří je komplex barokních budov kolem původně gotického kostela, jehož součástí je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Milostné matky Boží a proboštství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Následkem 2. světové války a později vlivem komunistického režimu tato významná architektonická památka chátrala. Další osud poutního místa ovlivnil Josef Döllner, který se narodil na Chebsku a po převratu působil ve vedení Východo-západního hospodářského klubu v Mnichově. Jeho vazby na politiku a hospodářství mu umožnily vzkřísit Chlum Svaté Maří. Zájem mnoha odsunutých Němců z Chebska o záchranu poutního místa vyústil v roce 2000 v založení Sdružení přátel poutního komplexu Chlum Svaté Maří (Förderverein Wallfahrtskirche Maria Kulm e. V.), jehož předsedou se v rámci čestného úřadu stal právě Josef Döllner.
Cílem sdružení bylo zajistit finanční prostředky na záchranu poutního kostela a obnovit poutě, jejichž dlouholetá tradice byla na několik desetiletí přerušena. Předsedovi Josefu Döllnerovi a jeho kolegům z Německa i z Čech se díky příspěvkům podařilo postupně realizovat restaurátorské práce: opravu chrámových varhan (2004), obnovení střechy proboštství (2004), rekonstrukci sedmidílného cyklu obrazů v kapli Milostné matky Boží (2008), opravu kupole (2008), rekonstrukci klášterního kostela (2010), fary a části ambitů (2011). Do procesu rekonstrukce zapojil spolek i studenty architektury na Univerzitě v Řezně. V květnu 2011 byl opravený poutní kostel s obnovenými freskami znovu zpřístupněn a za účasti mnoha věřících nově vysvěcen. Josef Döllner si stěžuje na nezájem o spolupráci současného velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou a faráře Chlumu Milana Kučery.
Jaký máte vztah k poutnímu místu Chlum Svaté Maří (poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny), který patří Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou, a proč se o něj tolik zajímáte?
Těsně před odsunem v roce 1946 místní Němci šli do Chlumu a modlili se tam před svým odchodem. Když už žili v Německu, tak na to často vzpomínali a stále se modlili k Panně Marii z Chlumu. Já jsem svým rodičům slíbil, že co budu žít a co budu mít sílu, budu vždy toto posvátné poutní místo a tento kostel podporovat.
Chlum byl největším poutním místem oblasti Chebska a působil zde i nynější kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka. Chtěl bych vyjádřit díky, že se Dominik Duka zasadil o Němce, kteří nepodléhali odsunu. O tyto lidi se zajímal a pomáhal jim. Vzhledem k negativnímu vztahu komunistického režimu ke katolické církvi bylo toto místo vnímáno negativně.
Moji rodiče i prarodiče a další předkové pro poutní místo Chlum hodně vykonali. Je to v naší rodině tradice několika generací. Roku 1965 mohli Němci s vízem po delší době přijet do Československa a podívat se do Chlumu. Metoděj Habáň byl učitelem kardinála Duky. Byl pronásledován komunisty a byl za trest odsunut do Chlumu. Byl komunistickým režimem šikanován a my jsme mu v této situaci pomáhali.
V Chlumu také působil Jiří Kopejsko. Ten pro Chlum vykonal velmi mnoho dobrého a dokonce tam i sám fyzicky pracoval a podílel se na obnově. To velmi oceňujeme. Po sametové revoluci se stal velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dle mého názoru měl s některými svými spolubratry problémy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík