V noci na sobotu zaútočily Spojené státy za podpory Francie a Británie na Sýrii. Co na to říkáte? Čekal jste to?
Po těch přípravách, které byly, se to očekávat dalo.
Dobře, ale co na to říkáte? Co to „spustí“.
Podle informací, které jsou zatím dostupné, to vypadá, že šlo o omezený úder, o určitou reakci na údajný útok použití chemických zbraní. Nemyslím si, i vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly zůstaly mimo tento konflikt, že by to mělo mít nějaký velký význam.
Jak říkáte, jde o odvetu za údajný chemický útok ve městě Dúmá, který má právě například podle Trumpa na svědomí Asad podporovaný Ruskem. Rusko ale zase tvrdí, že útok byl zinscenovaný. Co myslíte, že se v Dúmě opravdu stalo?
To se asi nikdo nedozví. Otázka je, proč by Asadův režim ve chvíli, kdy v této oblasti vítězí, používal tento způsob útoku, který mu samozřejmě bude jednoznačně připisovaný. To samozřejmě vyvolává určité otazníky.
Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov označil tento vojenský zásah za urážku ruského prezidenta Putina. Mimo jiné řekl, že „... USA jako majitel největšího arzenálu chemických zbraní na světě nemají morální právo obviňovat jiné země“. Západní útok na Sýrii prý bude mít důsledky. Souhlasíte s jeho slovy a jaké následky si lze představit?
Tak samozřejmě velmoci budou vždy usilovat o svůj vliv v různých oblastech, obzvláště tam, kde se vyskytují různé strategické suroviny a podobně. Já si myslím, že toto je jenom jedna z epizod už léta trvajícího boje velmocí o nové rozdělení světa z hlediska jejich vlivu.
Ovšem když se od sobotního rána podíváme například na sociální sítě, někteří lidé se bojí, že by to mohl být začátek válečného konfliktu. Vnímáte to také tak, nebo si myslíte, že situace až tak vyhrocená není?
Válčí se v podstatě nepřetržitě na různých místech světa celá poslední desetiletí. Nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému globálnímu střetu, což ostatně ukazuje i ta komunikace mezi Spojenými státy a Ruskem, právě i z hlediska tohoto zásahu. Takže pokud jde o prostor, řekněme, Evropy nebo EU, tak si myslím, že tady nějaké ohrožení není.
Když se podíváme k nám, na naši politickou scénu, situace ohledně vyjednávání o vládní koalici se opět změnila. Co říkáte na to, že ANO se nakonec ve čtvrtek rozhodlo, že zkusí obnovit jednání s ČSSD místo s SPD? A domníváte se, že na nové jednání sociální demokracie nakonec přistoupí?
To bych musel mít věštící kouli, abych věděl, jak to dopadne. Pravda ale je, že jednání, která probíhala mezi ANO a sociální demokracií, se sice nakonec dostala do fáze, kdy sociální demokracie z jednání odstoupila, ale na druhé straně si myslím, že ty podmínky vypadaly velmi zajímavě, a to z obou stran. Já to vnímám i tak, že svůj význam má i omezení nebo znemožnění vlivu SPDna budoucí vládu v České republice a že určitým způsobem by k tomu měly přispět i ty strany, které o sobě prohlašují, že jsou demokratické, ale přitom dělají všechno pro to, aby tady vlastně vznikla koalice, kterou potom kritizují. Věřím, že nabídka, se kterou přijde ANO v pondělí na jednání, bude taková, že bude pro sociální demokracii zajímavá.
No a samozřejmě potom je tady ještě druhá věc, a to ta, že jsou určité, řekněme, ne úplně ideální věci kolem trestně stíhaného člena vlády. Ale to už si bude muset říct vedení strany, zda ta nabídka je tak silná a zajímavá, že se nedá odmítnout. No a pak, pokud se vedení strany takto rozhodne, je ještě nutné přesvědčit členskou základnu, aby tento postup podpořila v referendu.
Psali jsme:
A jak se vy osobně díváte na to, že by premiérem byl trestně stíhaný Andrej Babiš?
Já to samozřejmě vnímám jako nepříjemné, ale na druhou stranu spíš jako problém hnutí ANO než sociální demokracie. To se s tím musí nějakým způsobem vyrovnat. Existují různé modely, viz třeba polský, kde pan Kaczyńsky je mimo vládu, přitom jeho hnutí má v podstatě většinovou pozici a vládne. A on je ten, kdo rozhoduje o tom, kdo bude ministrem, premiérem... Nakonec když se podíváme, jiný model je i v Maďarsku, kde má také takové silné hnutí jednobarevnou vládu. Takže ta otázka je spíš na ANO než na sociální demokracii.
Ovšem ve společnosti to poměrně vře. V minulých týdnech se konalo hned několik demonstrací, a to v celé řadě měst. Myslíte si, že až budeme mít vládu, situace se uklidní?
Vždy budou někteří lidé nespokojení. A díky tomu, že máme demokracii, lidé mohou demonstrovat, stávkovat. Když to srovnáme se zahraničím, tak v České republice se demonstruje nebo stávkuje výrazně méně než třeba ve Francii nebo v Německu. Tam jsou některé akce i poměrně tvrdé. Například nedávno se studenti na pařížské Sorboně zabarikádovali a musela to řešit policie. Ale takové věci prostě také patří k demokracii. Samozřejmě že je tady spousta nespokojených voličů, politiků, kteří jsou dnes v opozici, prohráli volby, no a tak se snaží ten svůj vliv posílit třeba i organizací různých demonstrací a podobně. Ale jak říkám, to k demokracii patří. A určitě, ať už tady bude jakákoliv vláda, se najdou stovky, tisíce lidí, kteří s takovou vládou nebudou souhlasit.
Vy jste ohledně vlády zmínil Maďarsko. Viktor Orbán počtvrté uspěl a drtivě vyhrál parlamentní volby. Vypouští věty typu „Ochráním Maďarsko“, bojuje proti Georgi Sorosovi a vzdoruje EU. Trvá na důrazném NE islámu, nepřijímá migranty apod. Je podle vás jeho postoj dlouhodobě udržitelný?
Ten vývoj v těch bývalých komunistických zemích je určitým způsobem specifický. Ale je potřeba, abychom si i sami z toho vyvodili nějaké důsledky. Ukazuje se selhání klasických politických stran a produkuje to právě takováto různá hnutí, která nakonec mají takový vliv a takovou moc. Je potřeba se zamýšlet, proč se to stalo, proč to tak vlastně je. A to je výzva i pro Českou republiku a pro strany, které tady často hovoří o demokracii, ale v zásadě, když mají nasadit vlastní hřbet a nést tu zodpovědnost, tak se to snaží házet na někoho jiného.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
